Karel Havlíček Borovský
-
1848
(Československo) -
Dvě lásky K. H. Borovského
(Československo)
Drama / Životopisný
Československo, 1925
Režie:
Karel Lamač, Theodor PištěkObsah
-
Karel Havlíček se po dvouletém pobytu v Rusku vrací do Německého Brodu k rodičům. Otec však mezitím zemřel. Havlíček se brzy zapojí do společenského života Brodu. Zamiluje se do Fanny Weidenhofferové, ale její rodiče chtějí za zetě někoho výše postaveného. Havlíček odjede do Prahy a na doporučení Palackého se stane redaktorem Pražských Novin. Po čase se seznámí s Julií Sýkorovou a ožení se s ní. Přišel rok 1848. Po památné schůzi ve Svatováclavských lázních obsadila Prahu Windischgrätzova vojska a revoluci krvavě potlačila. Vídeň chce nejprve Havlíčka získat ke spolupráci. Havlíček odmítne a je zbaven možnosti publikovat v Praze. Přesídlí proto do Kutné Hory, kde začne vydávat časopis Slovan. Pro pobuřování je souzen, ale nakonec je osvobozen. Před vánocemi je však znovu zatčen a deportován do Brixenu, kde je odloučen od světa. Když se po třech a půl letech vrátí domů, je už jeho žena po smrti. Zlomený Havlíček chřadne a v červenci 1856 umírá. (Podle dobového popisku.) [NFA.cz] (oficiální text distributora) -
Životopisný obraz ze života našeho národního velikána v hlavní roli Havlíčka (Jan W. Speerger), kde hrají nejpřednější filmoví herci té doby. Havlíček přijíždí do Německého Brodu, kam se vrací po dvouletém pobytu v Rusku. Zakládá divadelní ochotnický spolek a zapojuje se do buditelské činnosti mládeže. Spolek začíná silně vadit rakouským úřadům. Zde poznává slečnu Weidenhofferovou v roli (Anna Ondráková) a zamiluje se. Rodiče jsou proti známosti a jejich vztah neschvalují, protože Havlíček brojí proti vrchnosti. Tak odjíždí do Prahy, kde na doporučení svého příznivce a dobrého přítele Františka Palackého dostává místo politického redaktora v Pražských novinách, které stojí takřka na hranici úpadku. Jeho odvážné články získají novinám prestiž. Havlíček pozná v Praze budoucí manželku Julii v roli (Mary Jansová) která se stane věrnou družkou a ženou v nastávajících časech 1849. Tím začíná jeho radikální a otevřený boj proti rakouské monarchii. (tahit)
