U pokladny stál...

Veledíla takovéhoto formátu,navíc dlouhověkého kalibru nepotřebují snad žádný comment...a tak pouze)nepřeberně neskutečná hráčská elita v čele s VlastíkemB. alá českým Louis deFunésem i nepřekonatelným V.Tréglem+srdečným množstvím nezapomenutelných rolí,bavících už po generace stále dokola zasazením přímé rány do komediálních útrob většiny z nás/památečným duem s J.M.ve Přednostovi stanice o 2roky později všechno stvrdili! (11.04.2020)

Nepatrím medzi Burianových obdivovateľov a je u mňa problém si vytvoriť vzťah k historickému humoru, ale ako herec bol nepochybne skvelý. Túto komédiu doslova zbožňuje môj dedo a jeho dcéra, moja mama, ale ja som si k tomu vzťah nevytvoril a je to pre mňa obyčajná komédia, vo svete možno patrí k tomu lepšiemu, je to slušné. (15.06.2012)

Dechberoucí Vlasta Burian. Nezapomenutelné, naprosto propracované dialogy. Výborný, ač velmi jednoduchý děj, kde se setkaní i ti kteří by se v současné situaci nejméně rádi viděli. Spousta perfektních scének (,,sugerovaní" slivovice, operace prstu). Každý si zde ovšem najde ty svoje. Je opravdu z čeho vybírat. Film se prostě nezastaví. Obrovské tempo, stále se je na co koukat. Zkrátka vysoce satirická komedie přesně jak má být. Naprosto souhlasím se zdejším hodnocení. Vlastně ani nevím proč nedávám plný počet, neboť vážné výtky nemám. A kdo je má, tak je truhlík. * * * * (26.07.2011)

Rozruch vyvolává rozruch, kamkoli přijde. Úvodní tobogan v nemocenské pojišťovně, kam přichází směnit zuby za bahno, absolvuje ještě co by bezvýznamný a všemi přehlížený prosťáček s ostrým jazýčkem, ale v luxusním lázeňském hotelu už se dík bezděčné záměně stává vykonavatelem rafinované pomsty. Je nabíledni, že Vlasta Burian se tu cítí jako ryba ve vodě, sype jeden geniální vtípek za druhým, vychutnává si své spoluhráče a na závěr si střihne geniální a dosud nepřekonanou baladu o deliriu tremens. Byla by ale chyba domnívat se, že film stojí a padá jen s Burianem, na place se tehdy sešla plejáda špičkových partnerů, kteří si na nepoměrně skromnějším prostoru vydobývají zaslouženou pozornost. Jaroslav Marvan obohatil svůj tradiční fond o precizně vyvedenou figurku nedbalého doktůrka holdujícího v míře ne právě malé alkoholu, Trégl kráčí k divácké nesmrtelnosti s doutníkem a legračním slamákem na hlavě a Čeňku Šléglovi, který je v závěrečné etudě vydán napospas Burianovým fantasmagoriím v oboru léčení zaníceného palce, se dostává velké herecké satisfakce za všechna příkoří, jímž musel později čelit. Pokladna jasně dokazuje, o jak velkou a nenahraditelnou osobnost jsme Lamačovou vynucenou emigrací přišli. A zdá se, že nejen my. P. S. Pane kolego, co si dáváte na noc? – Já si dávám rolety dolů. (04.10.2008)

Komedie se satirickým podtónem o tom, že nepořádek prostě byl, je a bude vždycky, s úžasnými dialogy a vypointovanými situacemi je nejlepším filmem Vlasty Buriana. -BYL JSTE NĚKDE NA PORADĚ? -JÁ JSEM BYL ZA NAŠÍM PANEM LÉKÁRNÍKEM, PANE DOKTORE. -ZA VAŠÍM PANEM LÉKÁRNÍKEM, AHA. TEN VÁM SI NAPOVÍDAL PĚKNÝ VĚCI. TO BY MĚ ZAJÍMALO, JAKOU BLBOST VÁM PORADIL. -ABYCH ŠEL ZA VÁMA. (31.08.2002)