U pokladny stál...

Neskutečná komedie, kde Vlasta Burian hýří takovým vtipem, až jsem se musel místy za břicho popadat. Tohle jsou tak neuvěřitelné hlášky, že je mi až líto, jak jsou ty filmy staré a že už tu tenhle geniální komik není. Mezi současnými komiky prostě není nikdo, kdo by byl tak inteligentně vtipný a přicházel s tak neuvěřitelnými hlody. (03.02.2015)

X-tá česká dobová komédia, založená na nejakej tej zámene. Podľa mňa patrí k tým priemernejším, najmä z dôvodu, že mi jeho subjektívna dĺžka pripadala podstatne dlhšia ako tá reálna. Je to, opäť, 100 minútová kanonáda dialógov, v prípade, že sú postavy ožraté tak aj nezrozumiteľných. Hercom kvitujem, že sa v scenári v tých zámenách a nedorozumeniach vyznali, ale mali cvik zo svojich ostatných úloh tej doby. U mňa už ani tá nostalgia nefunguje, keďže U pokladni stál som videl až teraz a tak aj viacero fórov mi prišlo ako na prvú signálnu a občas aj na hranici trápnosti. Občas som sa ale zasmial, aby som nebol nespravodlivý. Úlohu pri takto milovanom filme bude asi hrať aj patriotizmus, čo ako Slovák v Burianovom prípade nedocením. Inokedy ma ale Vlasta dokázal zabaviť viac. (01.04.2018)

Kryštof Rozruch se činí a my, jeho diváci, s ním. Doznívající První republika v jeho laskavém doprovodu ukazuje své méně atraktivní tváře: nemocniční pokladnu až nepříjemně připomínající nešvary doby minulé i současné, kastovní pohrdání "lepších" těmi "méně ceněnými" a zajímavé lázeňské scény, kombinující kostýmní milostných omylů a nacházení komedii se zajímavými exkurzy na téma "co snese alkohol a co člověk". Domyslíme-li si k tomu kaskády skvostných skečů, invenčních point a jeden z nejlepších Marvanových výkonů po Burianově boku (nepodceňoval bych ani Čeňka Šlégla), jsme uchvacováni vodopády kvalitního českého humoru v nezapomenutelném podání skutečného "krále komiků". Ani se to nezdá, vždyť to bude teprve sedmdesát let, co POKLADNU dávali poprvé. (28.02.2008)

V úvodních titulcích nás tvůrci filmu upozorňují, že nejde o záměrnou satiru, ale povídejte to někomu, kdo si snímek potom s gustem vychutná a nachází vtipné a sarkastické narážky v každé druhé scéně. Je to satira jako hrom a dá se krásně použít i na dnešní dobu a zkaženou společnost. A nebýt té uřvané a dlouhé (a nudné!) baladě o deliriu, byl by to dokonalý film. Tahle scéna se sem vůbec nehodí. Přesto nejlepší Burianovka. (12.04.2014)

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)