Obsah
-
Woody Allen se ocitl v osobní i tvůrčí krizi. Nesnáší ctitelky, ale sám žít nechce. A jeho poslední film taky není dokončen... Populární komik Sandy Bates, z něhož se stal úspěšný filmař, se ocitl v okamžiku velké tvůrčí a osobní krize. Došel do bodu, kdy už nedokáže nic veselého vyprávět. Chtěl by natočit nějaké drama, zjevují se mu různé obrazy z námětu, který má v hlavě. Nesnáší své ctitelky, ale popularity se vzdát nedokáže. Nechce žít sám, a přitom se nemůže rozhodnout pro trvalou partnerku. Váhá, zda má začít žít s Dorrií , nebo Isobel. Obě ženy mají zcela odlišné povahy, nemůže si prostě vybrat a najednou je tu třetí žena Daisy... Sandy také není schopen dokončit svůj poslední film, odmítá slevit z vlastních uměleckých nároků a přizpůsobit se producentům, kteří chtějí, aby své dílo dokončil podle jejich představ. Nehodlá už dál natáčet komedie, protože k tomu nenachází žádný důvod? Woody Allen tentokrát natočil jakýsi "několikanásobný" film ve filmu, přitom vytvořil postavu, jež mu je v mnohém velmi podobná. Některé autobiografické prvky jsou tu ale součástí jeho záměrné divácké mystifikace. Důležité místo ve vážněji pojatém příběhu má hotel Hvězdný prach, jehož název je odvozen od stejnojmenné skladby Hoagyho Carmichaela, kterou proslavil Louis Armstrong (ta ve filmu také zazní). Na tomto místě hlavní hrdina v průběhu víkendového filmového festivalu potkává své neodbytné obdivovatelky a fanoušky, řeší soukromé vztahy a znovu prožívá některé tvůrčí problémy. (oficiální text distributora)
Komentáře uživatelů k filmu (67)
-
Tosim
Woody Allen to jistě udělal schválně. Aby si kritika i recenze myslela, že je to film o něm. Myslí si to i někteří diváci. Mám jeden dotaz: proč by si to myslet nemohli? Ničemu a nikomu to neuškodí. Ostatně: tenhle příběh, problémy režisérů, potažmo celého Hollywoodu, profesní i soukromé, by se daly aplikovat na mnoho tamních tvůrců. Takže zbývá jediné: užít si to!(25.10.2005)
-
Matty
Jedinečnost a bizarnost tohoto filmu je slovy jen těžko popsatelná. Stejně tak jeho děj. Velmi, velmi zjednodušeně se dá hovořit o režisérovi prožívajícím osobní i pracovní krizi a vzpomínajícím na ty lepší časy. Jenže co je přítomnost a co minulost, co záběr z režisérova filmu a co pouze jeho snová představa (od patnácté minuty všechno), už budete rozlišovat dost těžko. Metafora střídá metaforu a ti, kterým dělalo problém naslouchat Allenovým předchozím dílům, buď utečou nebo usnou – až tak je to osobní film. Naopak, pokud Allena dobře znáte, resp. uznáváte, užijete si ten nejallenovštější zážitek pod sluncem. Je to o tolik jiné než třeba Manhattan a přitom tak podobné a podobně skvělé... 90% Zajímavé komentáře: betelgeuse, anais, jojinecko, Bláža(1.11.2005)
-
Enšpígl
Míchaný nápoj zvaný Vzpomínky na hvězdný prach, složený s typicky "allenovských" slovních perel a sebeironie dobře chutná, ale špatně se tráví.(20.9.2007)
-
Superpero
Hodně dobrý film, ale v konkurenci jiných Allenových filmů patří spíše k těm (u mě) méně oblíbeným.(24.10.2005)
-
Rob Roy
Ne špatné, ale příliš roztříštěné a ano, Woody se začíná opakovat. Děj se zmítá mezi osobními a profesními problémy režiséra, objeví se tu několik ženských postav, ale ty spíše jen tak prosviští a jsou nezjímavé, pak kritika Hollywoodu, zase ženy, problémy z mládí, filmy, existenciální problémy, Fellini, no prostě zmatek.(31.10.2005)
-
T2
║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $10,389,003║Tržby Celosvetovo $-║(18.3.2010)
-
B!shop
Trosku slabsi Allen. Problem je, ze to je cely takovy silene zmateny, jak kdyby Allen nevedel poradne o cem vypravet. Seka tam jednu scenu za druhou, kolikrat to na sebe ani nenavazuje a fakt sem mel problem se orientovat, jesli zrovna sleduju normalni zivot hlavni postavy a nebo sceny z natacenyho filmu. Do toho sem tam nejaka vtipna scena, vetsinou zabery z natocenejch filmu, nejaka ta romantika a perfektne natoceny zabery patrne z premier filmu, kde naprosto skvele natocil chaos, jak ho vsichni divaci, novinari atd. otravujou se vsim moznym. Navic je tohle prvni film, kde se objevila Sharon Stone, ale popravde, fakt nevim, kde tu byla. Celkove obcas zabavny, obcas lehce nudny az mimo, ale hlavne naprosto zmateny.(26.1.2009)
-
novoten
Tak jako se mnohdy nečekaně mění lidé a jejich povaha, může se zcela převrátit i názor na film. Vzpomínky pro mě dlouhou dobu znamenaly nejhorší film mého životního idolu a když jsem jim dal druhou šanci, nestačil jsem se divit, jak je najednou všechno jinak. Woody ukazuje drobnou část svého života a to souboj s producenty. Může říkat jak dlouho chce, že nepsal scénář jako autobiografickou výpověď, ale když jsem četl jeho vyprávění o tom, jak publikum, kritika ani studio nemohlo pochopit, proč "tak nadaný komik" točí filmy typu Interiéry, bylo mi jasné, že dal do filmu velký kus sebe. A když už byl v ráži, tak se pořádně rozjel, protože se nepamatuji, že by někdy takhle divoce přeskakoval od životní filozofie k ironickým poznámkám a ze zamyšlených pohledů do nitra vztahu do nenápadné kritiky společnosti. Končí ale přeci jenom v klidu, ať už na svém plátně jako hrdina filmu nebo v kině jako zamyšlený samotář. Protože všichni komici jsou nakonec sentimentální.(23.4.2006)
-
Lynn
Scény různých úprků před novináři, před fanynkami, před vlastní slávou a celkové vyznění filmu "svět nerozumí mně a já nerozumím jemu", to je to, co se mi na tomhle snímku obzvláště líbilo.(29.10.2005)
-
Tuxedo
Poměrně zdařilá parodie na život hvězdy, ale ten večírek s hippie byl i na mě moc.(23.12.2005)
-
betelgeuse
Je typické, že Allen trpící mindrákem Američana, který nedokáže natočit skutečné filmové umění, sahá při vlastním pokusu o introspektivní výpověď k velmi názorným citacím evropského uměleckého kánonu (8 ½), do kterých se křečovitě snaží transponovat vlastní – a mnohem přízemnější – poetiku dialogy tažených hořkosladkých romancí. Výsledkem je na jedné straně fascinující sebereflexe autora, který už nechce být komediografem a rád by točil chmurné životní výpovědi (ale nemá na to), na druhé straně se film doslova rozpouští v nezvládnutém sledu obrazů poznamenaných felliniovskou psychadelií (slon na pláži, létající balóny, ufouni) a absencí autorského řádu. Na rozdíl od INTERIÉRŮ ale Allen alespoň nešetří sebeironií!(28.10.2005)
-
molotov
Starý dobrý Allen, i když už trochu starší a už ne tak dobrý:-)(28.10.2005)
-
genetique
Aj keď si Allen vzal do parády ďalšieho neurotického týpka, ktorý momentálne vo svojom živote prežíva nejaké trápenie okorenené množstvom vtipných okamihov, znova nás niečím prekvapí. Celkový dojem je síce skromný a umiernenejší, no o to lepší. Ale možno stačí vidieť len raz, aj keď tým osemdesiat minút čistého času neuškodí nikomu. Hlavne s naozaj podareným záverom. 70%.(12.2.2008)
-
Madison
Filozof Woody na prahu umeleckej a osobnej krízy. Nemám pritom na mysli len postavu komického Sandyho Batesa - ktorý z čista jasna namiesto radosti rozdáva depresie - ale samotného tvorcu. Tomu filmu chýba takmer všetko, čo iným allenovkám dodáva nádych príjemného cynizmu a irónie k tomu však s bohatou porciou vzťahovo sa prelínajúcich problémov, Woodyho entuziazmu vyžarujúci fluidum nadšenia z neustálych konfliktných situácií. Nechcem Stardust memories zatracovať, pár komických vychytávok by sa našlo, ale od Allena - ktorého sarkazmus tu akosi nefunguje - veľké sklamanie.(19.8.2010)
-
sud
Tímto filmem mne poprvé Woody Allen zklamal. Klasické atributy Woodyho filmů, jako hlášky, jazz a krásné ženy, tu jsou, ale... Hlášek není tolik, nejsou bůhví jak vtipné a nepřinášejí nic nového. Krásných žen je tu hned několik, ovšem žádná není nijak výrazná a všechny vlastně tak nějak filmem proběhnou. Jen ten jazz zůstal (i když na gramofonu). Zvláště druhá polovina je značně zmatená. Woody se nejspíš nemohl rozhodnout zda má točit kritiku Hollywoodu, nebo poctu Fellinimu, komedii, či vážný film a v závěru všechno splývá do sebe, že nevíte zda je to film, nebo film ve filmu. "Vzpomínky na hvězdný prach" stojí úplně mimo všech Allenových filmů, nezapadají do jeho období smutných komedií ("Annie Hall", "Manhattan"), ani do romantického období 80. let ("Erotická komedie noci svatojánské", "Danny Rose z Broadwaye", "Hana a její sestry"). Nehraje v něm ani žádná Woodyho životní partnerka. Dobře, dáme tomu za tři, ale doufám, Woody, že už všechny naše příští filmová setkání budou jenom lepší.(19.7.2007)
-
gudaulin
Vzpomínky na hvězdný prach patří k tomu druhu filmů, kde velmi dobře fungují jednotlivé scény, ale filmu jako celku něco schází. Chybí něco jako příběh a katarze. Je to autobiograficky laděný film o režisérovi, který prochází tvůrčí krizí a vypořádává se s neúspěchem posledního filmu, ke kterému zaujala rezervovaný postoj kritika i diváci. Allen si to rozdává s oběma skupinami a zaplňuje obraz ulítlými postavičkami, které jsou zábavné svým zjevem i replikami, jenže s přibývajícími minutami, a to tento film opravdu nemá dlouhou stopáž, je obraz čím dál tím víc roztěkaný a film se stává neurotickým víc než jeho tvůrce. Stejně jako Woody Allen, i jeho filmové alter ego se v jistém momentě rozhodne přestat natáčet komedie a věnovat se tragičtějším polohám lidského života, jenže komedie to zkrátka mají u diváků jednodušší. Pár scén, jako je ta, kde Allen nasedne do vlaku plného zachmuřených nepěkně vypadajících lidí a všimne si, že naproti na nástupišti opačným směrem vyjíždí souprava plná na první pohled úspěšných lidí a snaží se pak zoufale a neúspěšně dostat do druhé soupravy, utkví divákovi v paměti - už proto, že dobře vystihují naše životní pocity.. S filmem jako celkem to ale už nefunguje. Celkový dojem: 60 %.(4.3.2010)
-
kinej
Woody Allen znovu úplně jinak, tentokráte hodně experimantálně. Jeho film je očividně pocta Fellinimu a Bergmanovi s tím, že Allen zůstává svůj a ostudu si nedělá. Naopak dokáže skvěle rozebírat duševní krajinu úspěšného člověka, který neví kam dál a muže kterého přitahují zhoubné vztahy s nestabilními ženami. Hlavně ale Allen účtuje s kritiky a fanoušky, jež zde pojal vesměs jako stádo vlezlých nestvůr pronásledující jej na každém kroku. Pasáže kdy Sandy proplouvá davem rozmnanitě útočících obdivovatelů, snažíce se být za všech okolností vtipný a hlavně takový jakého ho oni ho chtějí vidět, patří k tomu nejlepšímu co kdy Allen natočil. Někteří jsou nepokrytě vlezlí, jiní se snaží působit nenuceně, ale všichni jsou stejně nechutní. I přesto že Allen popírá že by byl film autobiografický, někde tyhle motivy nabrat musel. Osobně mám raději právě vážnější Allenovo tvorbu, než jeho crazy komedie a tak mi Vzpomínky na hvězdný prach sedly, ale neřadím je mezi jeho nejlepší díla.(14.11.2011)
-
Ony
"Pro vás jsem ateista, pro Boha loajální oponent." Woody opět perlí v jednom ze svých nejkouzelnějších filmů.(17.12.2005)
-
nunka
Woody Allen pomaly začína prenikať do mojej top fun, je mi na ňom veľmi sympatické ako nápadito woodyovsky dokáže prepojiť sentimentálne témy s komickými. Po zhliadnutí, tento film radím medzi moje obľúbené spolu s Annie Hall. A tými špagetami s československou omáčkou si u mňa šplhol:)(18.1.2006)
-
M.E.J.L.A.
Příliš sebestředná a nedotažená pocta Felliniho klasice 8 1/2.(24.10.2005)
