poster

Vrah mezi námi

  • Německo

    M

  • Německo

    M - Eine Stadt sucht einen Mörder

  • anglický

    M - A City Looks for a Murderer

    (neoficiální název)
  • anglický

    Murderers Among Us

    (neoficiální název)
  • USA

    M

Krimi / Thriller / Film-Noir

Německo, 1931, 117 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    *****

    Upozornenie: nasledujúci komentár bude obsahovať spoilery. Strhujúci kríženec žánrových a kinematografických postupov na hrane dvoch definičných ér Hollywoodu, ktorý dal vzniknúť mrazivej spoločenskej štúdii zločinu a trestu. Langovi hrdinovia sa naučili rozprávať a priniesli na plátna príbeh, ktorý ovplyvnil nespočet ďalších filmov a diel. M balansuje na hrane niekoľkých žánrov. Azda prvým, o ktorý pri sledovaní zavadíme je nestriedmo popisný a obrazovo doslovný dokument o metodike postupu policajného vyšetrovania v prípade série vrážd, ktorý sa s úvodnými titulkami nezačal (a, i keď už vieme, ako dopadne, so záverečnými nekončí). Tým druhým je film-noir, zastúpený samotným ústredným motívom zločinu a hlavným antagonistom, vytrvalo unikajúcim pred spravodlivosťou i organizovaným podsvetím, ktoré si vzájomne prekážajú a tým celé vyšetrovanie komplikujú. Tretím je spoločensko-politická sonda do dobových pomerov a nezávideniahodnej situácie, v ktorej sa mnohí (vrátane umelcov a tým pádom i samotného Langa, ktorý odmietol stáť v čele filmového priemyslu meniaceho sa Nemecka) znenazdajky ocitli. K slovu sa preto okrajovo dostáva aj byrokracia "tých hore" a snahy o diplomatické vykľučkovanie zo situácie. ////////// Ako jeho v poradí druhý najznámejší film bol, je a bude neustále porovnávaný s Metropolisom, ktorý bol neporovnateľne výpravnejší a veľkolepejší. Pritom je M minimálne rovnako pôsobivý a to aj pri svojej zdanlivej jednoduchosti, komornosti a minimalizme v kombinácii s chladným realizmom. Je na ňom vidieť sériu inteligentných a nápaditých rozhodnutí, resp.riešení ako vizuálnej stránky (často citovaná úvodná pasáž s tieňom, využívanie plagátov a oznamov na sprostredkovanie informácií pomocou obrazu, dynamický strih vo vybraných pasážach), tak zvuku - absencia hudby prekvapí, ale má svoj dôvod; vďaka tomuto banálnemu detailu musí divák venovať filmu väčšiu pozornosť a poľahky si potom všimne iných zvukových efektov a prejavov, čo je pre dej zásadné. Práve tak si ľahko zapamätá vrahov popevok, ktorý sa neskôr ukáže ako rozhodujúci pri finálnom usvedčení vraha, ktorý je dopadnutý v pôsobivo premyslenom slede scén v kancelárskej budove. V záverečnej časti do popredia vystupuje psychologická dráma narušeného jedinca, zločinca, ktorého súdia sami zločinci a chamraď, a vyžadujú smrť aby tak dokázali, že s ním nezdieľajú a ani nechcú zdieľať spoločné miesto pod slnkom. Oko za oko, zub za zub - nedbajú, že to znamená chladnokrvnú vraždu. Myšlienka sa tým mení v obžalobu spoločnosti podobne, ako v Kieslowského Krótki film o zabijaniu (že obaja režiséri zdieľajú odpor k trestu smrti je teda divákovi viac než jasné). Samotný fenomenálny výstup, teda doznanie Petera Lorreho v závere je jedným z mála prvkov doznievajúceho nemeckého expresionizmu a divadelnosti vo filme (a nie je jediným hercom, ktorý ho evokuje). Pár sekúnd pred koncom sa Fritz Lang otáča na diváka a vraví -"Vy ste zodpovední, vy máte veci v rukách. Vy, obyčajní ľudia, nikto iný. Pretože i keď si to nemyslíte, práve vás sa to týka." 100%(9.9.2014)

  • Vishnar
    *****

    Pohádky ke mně o Vánocích nesmí a na Štědrý den to platí dvojnásob. Proto si radši pustím vždycky něco z jiného soudku a kupodivu mi to tak vyjde, že vyberu dobrý film. Tentokrát se dostalo na film M aneb Vrah mezi námi. Sledujeme pátrání po vrahovi malých děvčátek. Sledujeme ho z pohledu policie, z pohledu normálních lidí... ale také i z pohledu podsvětí, kterému časté razie policie ruší jejich kšefty. Všichni pořádají hon, každý podezřívá každého. Stačí se jen na chvíli na ulici zastavit a na něco se zeptat dítěte, už se na vás všichni chtějí vrhnout. Kdo je vrah? Podsvětí pošle do terénu žebráky, kteří svým systémem nakonec vraha vypátrají a pošlou echo, kde ho hledat. Spoilerem asi nebude, když se zmíním, že ve filmu hraje Peter Lorre se svým klasickým pohledem a tudíž je celkem jednoduché uhádnout, kdo tu týrá malé holčičky. Skvělý film, ještě lépe natočený a k dokonalosti pouhý ždibíček.(15.1.2012)

  • RHK
    ****

    Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nejprve trochu nuda díky postupům z počátků zvukového filmu s absencí hudby a přílišnou popisností scén, i když jde o hledání sériového vraha malých dívek. Ozve se pískání (Edvard Grieg: Ve sluji Krále hor): http://www.youtube.com/watch?v=VCjc_OllHdE. Pak se ale pátrání po muži označeném M rozběhne a to díky policii i galérce a my díky režii Frize Langa zapomínáme dýchat. Snímek dostává tempo a finální scény jsou emociálně vypjaté (soud kriminálníků nad vrahem) a herecké výkony strhující (např. vrahova výpověď). Škoda otevřeného konce, ale i tak je Vrah mezi námi také dnes velkým filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=cIj3Bk0bhL8(26.4.2012)

  • giallo
    *****

    Tleskám. To, co Fritz Lang dokázal v roce 1931 natočit, vezmu-li v potaz, co se točilo u nás, musím hluboce smeknout. Režisér natočil film s brilantní temnou atmosférou, kterou podporuje skvělá mrazivá ústřední pískaná melodie a bezchybný herecký výkon Petera Lorreho. A i přesto že snímku v závěru dochází trochu dech, tak si rozhodně zaslouží plné hodnocení, protože kolikrát dnešní thrillery nesahají M ani po kotníky. Lang byl prostě jeden z největších průkopníků filmu.(20.10.2009)

  • Shaqualyck
    *****

    Fritz Lang už je hezkých pár let na pravdě boží, avšak témata, která jsou ústředním motivem jeho meziválečného majstrštyku, jsou aktuální dodnes. Má pedofilní vrah právo na setrvání v lidské společnosti? Má vůbec taková svině právo na život? A kdo o tom má rozhodnout? Ulice? Čili spravedlnost davu? Či snad sbor nešťastných matek? Anebo je naopak vlastní rodičovská zkušenost předpokladem pro podjatost? Tedy bezdětný soudce? A co takový lidový soud ve stylu „krimoši sobě“? Dobrej nápad! Nebo ne? Spousta otázek a žádná odpověď. Jen několik náznaků… ale i ty mohou být jen vodítky do slepých uliček našeho svědomí. Můžeme si hrát na sebelepší tolerantní humanisty vyspělé západní civilizace, ale všechny ty nástrahy a každodenní dilemata tady byly, jsou a budou. Pořád. Stejně jako reálná hrozba katastrofálního selhání lidství na obou stranách barikády, bez ohledu na prostor a čas. BTW skvělí herci. Ať už famózní Otto Wernicke v úloze Langova (skoro se chce říct tradičního) žolíka komisaře Lohmanna nebo výborný Peter Lorre s reflektorovýma očima (snad dobře zužitkovaný pozůstatek hereckých návyků z němé éry?). Docela by mě zajímalo, s jakým pocitem si po premiéře chodil do krámu třeba pro čerstvé rohlíky…(20.8.2012)

  • - Filmem se inspiroval rakouský zpěvák 80. a 90. let Falco pro svůj videoklip k písni Jeanny. Klip je rovněž černobílý, expresionisticky laděný a je v něm napodobováno mnoho scén, například písmeno "F" psané křídou na Falcových zádech místo "M" jako Mörder na zádech Petera Lorrea. (DareDeer)

  • - Když Fritz Lang natočil scénu, v níž si jeden ze zločinců namaluje písmeno M na ruku a otiskne ji Hansi Beckertovi (Peter Lorre) na záda, shledal ji natolik silnou, že kvůli ní změnil název filmu z Vrah mezi námi na M. (Oktavianus)

  • - Ačkoliv byl Peter Lorre zprvu z hlavní role nadšen, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že si jej lidé měli tendenci spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace