poster

Vrah mezi námi

  • Německo

    M

  • Německo

    M - Eine Stadt sucht einen Mörder

  • anglický

    M - A City Looks for a Murderer

    (neoficiální název)
  • anglický

    Murderers Among Us

    (neoficiální název)
  • USA

    M

Krimi / Thriller / Film-Noir

Německo, 1931, 117 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morien
    ****

    (1001) Hned svým začátkem mě film absolutně odzbrojil. Takovou bezmoc, že na filmovém plátně se dějí špatné věci a nejde jim nijak zabránit, jsem dlouho necítila. Zřejmě je to díky tomu, že ve filmu není přítomen ani ždibec patosu, ani kapka citového vydírání. Lang zůstává věcný, přesný, stručný. Absence hudebního podkresu je velice pozitivní, ve mě zvyšovala napětí až na únosnou hranici. To bohužel povolovalo v momentech, kdy se na plátně hodně mluvilo. Nejsilnější je podle mě snímek v momentech, kdy víc "jenom" ukazuje.(5.9.2010)

  • Madsbender
    *****

    Upozornenie: nasledujúci komentár bude obsahovať spoilery. Strhujúci kríženec žánrových a kinematografických postupov na hrane dvoch definičných ér Hollywoodu, ktorý dal vzniknúť mrazivej spoločenskej štúdii zločinu a trestu. Langovi hrdinovia sa naučili rozprávať a priniesli na plátna príbeh, ktorý ovplyvnil nespočet ďalších filmov a diel. M balansuje na hrane niekoľkých žánrov. Azda prvým, o ktorý pri sledovaní zavadíme je nestriedmo popisný a obrazovo doslovný dokument o metodike postupu policajného vyšetrovania v prípade série vrážd, ktorý sa s úvodnými titulkami nezačal (a, i keď už vieme, ako dopadne, so záverečnými nekončí). Tým druhým je film-noir, zastúpený samotným ústredným motívom zločinu a hlavným antagonistom, vytrvalo unikajúcim pred spravodlivosťou i organizovaným podsvetím, ktoré si vzájomne prekážajú a tým celé vyšetrovanie komplikujú. Tretím je spoločensko-politická sonda do dobových pomerov a nezávideniahodnej situácie, v ktorej sa mnohí (vrátane umelcov a tým pádom i samotného Langa, ktorý odmietol stáť v čele filmového priemyslu meniaceho sa Nemecka) znenazdajky ocitli. K slovu sa preto okrajovo dostáva aj byrokracia "tých hore" a snahy o diplomatické vykľučkovanie zo situácie. ////////// Ako jeho v poradí druhý najznámejší film bol, je a bude neustále porovnávaný s Metropolisom, ktorý bol neporovnateľne výpravnejší a veľkolepejší. Pritom je M minimálne rovnako pôsobivý a to aj pri svojej zdanlivej jednoduchosti, komornosti a minimalizme v kombinácii s chladným realizmom. Je na ňom vidieť sériu inteligentných a nápaditých rozhodnutí, resp.riešení ako vizuálnej stránky (často citovaná úvodná pasáž s tieňom, využívanie plagátov a oznamov na sprostredkovanie informácií pomocou obrazu, dynamický strih vo vybraných pasážach), tak zvuku - absencia hudby prekvapí, ale má svoj dôvod; vďaka tomuto banálnemu detailu musí divák venovať filmu väčšiu pozornosť a poľahky si potom všimne iných zvukových efektov a prejavov, čo je pre dej zásadné. Práve tak si ľahko zapamätá vrahov popevok, ktorý sa neskôr ukáže ako rozhodujúci pri finálnom usvedčení vraha, ktorý je dopadnutý v pôsobivo premyslenom slede scén v kancelárskej budove. V záverečnej časti do popredia vystupuje psychologická dráma narušeného jedinca, zločinca, ktorého súdia sami zločinci a chamraď, a vyžadujú smrť aby tak dokázali, že s ním nezdieľajú a ani nechcú zdieľať spoločné miesto pod slnkom. Oko za oko, zub za zub - nedbajú, že to znamená chladnokrvnú vraždu. Myšlienka sa tým mení v obžalobu spoločnosti podobne, ako v Kieslowského Krótki film o zabijaniu (že obaja režiséri zdieľajú odpor k trestu smrti je teda divákovi viac než jasné). Samotný fenomenálny výstup, teda doznanie Petera Lorreho v závere je jedným z mála prvkov doznievajúceho nemeckého expresionizmu a divadelnosti vo filme (a nie je jediným hercom, ktorý ho evokuje). Pár sekúnd pred koncom sa Fritz Lang otáča na diváka a vraví -"Vy ste zodpovední, vy máte veci v rukách. Vy, obyčajní ľudia, nikto iný. Pretože i keď si to nemyslíte, práve vás sa to týka." 100%(9.9.2014)

  • Jara.Cimrman.jr
    *****

    Vraždění malých dětí nečiní mému žaludku nijak zvláštní potěchu, ale stejně jsem dospěl k závěru, že každý filmový fanda by udělal životní chybu, kdyby se alespoň jednou za život nemrknul na "M". Film se totiž sotva naučil mluvit a hned mezi diváky vyslal duševně chorého vraha, policii s podezřele pokrokovými metodami vyšetřování a loupežníky se skvělým plánem na záchranu živnosti. Hutná atmosféra mi vůbec nedovolila nudit se, zlověstné pískání spolehlivě nahradilo filmovou hudbu a musím ocenit i pár podnětů k zamyšlení. Bylo-li by to na mně, tak nechám vrahy uniknout slepé spravedlnosti a předám je podsvětí, aby si dle libosti zalynčovalo.(12.6.2012)

  • LiVentura
    ***

    Základy filmového noiru, od Langa se učil i Hitchcock. Nicméně, je to příliš popisné a měl jsem co dělat, abych udržel při takové stopazi pozornost..(30.4.2015)

  • Oktavianus
    ****

    Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně.(12.7.2013)

  • - V Německu byl film v roce 1934 kvůli židům zakázán. (Kulmon)

  • - Filmem se inspiroval rakouský zpěvák 80. a 90. let Falco pro svůj videoklip k písni Jeanny. Klip je rovněž černobílý, expresionisticky laděný a je v něm napodobováno mnoho scén, například písmeno "F" psané křídou na Falcových zádech místo "M" jako Mörder na zádech Petera Lorrea. (DareDeer)

  • - Ačkoliv byl Peter Lorre zprvu z hlavní role nadšen, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že si jej lidé měli tendenci spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace