poster

Metropolis

  • Německo

    Metropolis

  • slovenský

    Metropolis

Sci-Fi / Drama

Německo, 1927, 153 min (SE: 119 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hellboy
    ****

    Zdlouhavé dílo, které diváka odpuzuje kromě stopáže i afektovaným přehráváním Gustava Frohlicha v hlavní role Fredera. SPOILER: Freder žije v Klubu synů, vidí Marii a děti dělníků, vydá se za ní, vidí obří stroj, který se změní v Molocha a vybuchne, jde to říct do Nové věže babylonu svému otci Johovi, ten dá padáka Josaphatovi a dá svého syna sledovat hubeným mužem. Freder se opět vydá do hlubin a ovládá obří hodinový stroj. V domě vynálezce Rotwanga se objeví Joh, vynálezce mu ukáže robota, kterého stvořil jako náhražku na svou mrtvou lásku Hel, která zemřela, když Johovi rodila Fredera. Joh i Rotwang se tajně vydají do katakomb na tajné shromáždění dělníků. Je tam i Freder a opět vidí Marii. Ta vypráví příběh Babylonské věže. Joh chce mezi Marii a dělníky zasít nesvár a přikáže Rotwangovi, ať dá androidovi vzhled Marie. Rotwang to provede a Joh přikáže falešné Marii ať svůj předobraz zdiskredituje. Dělníci začnou pod vlivem falešné Marie protestovat. Joh porazí Rotwanga a pravá Marie uteče. Dělníci se rozhodnou zničit Centrální stroj, ačkoliv to způsobí zatopení dělnického města. Rozzuření dělníci pronásledují omylem pravou Marii. ___ Konec Spoileru Viděl jsem restaurovanou verzi na DVD z roku 2002 o délce 119 minut, vydanou Nadací Murnau k 75. výročí. Ve filmu se objevuje téměř nekonečné množství odkazů ke konkrétním uměleckým dílům, ať už co se týče architektury, sochařství a malířství. Výsledek měl být blockbusterem 20. let, ale vyšla z toho patetická zplácanina. Dodnes probíhají pokusy o vytvoření jakési originální verze, které jsou už od počátku poněkud ztíženy tím, že Lang natočil strašně moc materiálu (údajně každý záběr alespoň třikrát).(13.6.2010)

  • paascha
    *****

    Genialita díla se projevuje především neopakovatelností, vyjímečností a zejména vytvořením nového rozměru a nadčasové linky. Metropolis nám připomíná Ocelové město Julese Verna, ale zároveň temná zákoutí a křivolaké uličky starých ghet, zároveň prolíná minulost i budoucnost, a na pozadí těchto neopakovatelných a stále moderních kulis rozehrává nejprostší lidské drama, příběh lásky a nenávisti. Nesmrtelné(28.12.2010)

  • Lavran
    *****

    Německý filmový expresionismus vyeskaloval v plné parádě. Po právu jedno z nejzásadnějších děl filmové historie, monumentální a nadčasové. Snad se co nejdříve dostanu ke kompletní verzi!(26.2.2009)

  • H34D
    ***

    Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10(30.10.2009)

  • Marius
    *****

    Pokiaľ som pri občanovi Kaneovi napísal, že predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas, môžem smelo napísať, že Langov Metropolis ju minimálne obrazovo a režijne predbehol aspoň o pol storočia. Metropolis je i napriek svojej stopáži a veku svieži, rezký a dovolím si tvrdiť že i v súčasnej dobe stále moderný film. Celé dielo je podriadené kulisám mesta budúcnosti, architektonicky a výtvarne zobrazeného tak, že i pri dnešnej technickej úrovni filmu je skutočne ťažké dosiahnuť efekt monumentálnosti neživého objektu a jeho dominancie nad človekom. Čokoľvek vo filme vidíme, máme pocit, že ľudia sú len akýmsi doplnkom neživého mesta, pôsobia viac ako mravce v laboratóriu než ako živé tvory v prirodzenom prostredí. Neexistencia možnosti zachytávať zvukovú stopu je kompenzovaná veľmi expresívnym herectvom všetkých hlavných postáv i komparzu. Otupenie a snaha o uniformitu robotníkov je zobrazovaná ich unaveným pochodom, Brigitte Helm nám tu podáva dualistickú dvojrolu vyslankyne dobra a industrálnej pokušiteľky z pekla – každú z nich zahrá pritom iba mimikou a telom úplne inak. Hlavne vo svojej „robotickej“kreácii je úžasná, lebo chvíľami som mal pocit, že do takých polôh vyskrúcať svoje telo snáď živý človek ani nedokáže. Lang a jeho herci skrátka elegantne porážajú výhody zvuku vo filme, dokonca tak, že si neviem predstaviť Metropolis v podobe súčasného ozvučeného filmu, pretože nemá podoba mu dáva nezameniteľné čaro. Vizuálne efekty z roku 1927 – najmä oživovanie androidky - sa môžu smelo rovnať i súčasnej produkcii a človeku skutočne ostáva rozum stáť, keď rozmýšľa nad tým ako pri stave súdobej techniky boli tvorcovia schopní vykúzliť tak dokonalé trikové scény. Jediným kazom Metropolisu je potom jeho scenár a trochu naivné posolstvo o možnosti sociálneho zmieru. Isto, príbeh a vyznenie filmu je podmienené sociálnohistorickým podhubím, na pozadí ktorého film vznikal. Avšak s prihliadnutím na to, že celá Európa sa v medzivojnovom období triasla, aby nenastal vývoj podobný v Rusku, pôsobí príbeh o tom ako sa nechala hlúpa robotnícka trieda zlákať k sebadeštruktívnej revolúcii proti zlému kapitalizmu za pomoci síl pekelných, aby si nakoniec robotníci i kapitalisti padli do náručia prostredníctvom srdca, ktoré spája hlavu a ruky, veľmi naivne až propagandisticky. Každopádne je to len malá škvrnka na štíte jedného z najúžasnejších a najvizionárskejších filmových počinov histórie. 10/10 Best of 2007 Nominee(8.1.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace