Ministerstvo strachu

"Za všetkým hľadaj tortu!" Alebo ako sa strhujúcim dejom poľahky preniesť ponad výhrady k slabej charakterizácii postáv a k oklieštenému prevodu knižného originálu. Málo psychológie, veľa akcie. A paranoje, skutočného šiesteho zmyslu moderného človeka. Temné náznaky. Veštiareň a vyvolávanie duchov! Tajomný muž, pilníkujúci si nechty. Výrez torty drtený dlaňou na tortovú kašičkovú mrvenicu. Humor a nadhľad! To všetko je v Ministerstve strachu, filme so skvele zvoleným názvom. 71 rokov od nakrútenia sa totiž unifikujúco trefne hodí aj pre veľa dnešných orgánov. (19.10.2015)

Mýma očima zdařilé zpracování, pěkně natočené, místy napínavé, sem tam i úsměvné, Ray Milland působí sympaticky a hlavní postava mu padne jak ulitá, Marjorie Reynoldsová mu zdatně sekunduje a hezky se mi na ty dva koukalo.. Jediná má připomínka se týká samotného závěru, nicméně jsem ochotná přimhouřit oko.. (07.05.2023)

Greenovu knižní předlohu jsem před nedávnem četl a přišla mi vynikající. Když jsem se dozvěděl, že existuje filmové zpracování, měl jsem trochu pochyby. Ty se bohužel při sledování tohoto filmu naplnily. Příběh totálně překopaný, zjednodušený (například celá druhá část knihy odehrávající se v sanatoriu chybí), postavy nelogicky přejmenovány a zcela neodpovídají svým knižním předlohám - hlavní hrdnina Stephen Neal (v knize Arthur Rowe) je usměvavý hollywodský hezoun, kterého zřejmě to, že kdysi zabil svou ženu vůbec netrápí (v průběhu celé knihy se potýká s myšlenkami na sebevraždu) a Carla Hilfe (v knize Anna Hilfe) je až příliš vychcechtaná a bezstarostná narozdíl od svého románového protějšku. Škoda. Kdyby se látka správně uchopila tak, jak to Greene zamýšlel, mohl z toho být strhující tří hodinový psychologický thriller. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jsem knihu četl, tak musím uznat, že filmu se nedá mnoho vytknout - film má skvělou atmosféru, spád, nenudí, hlavní hrdinka je opravdu kus a vtip na konci mě brutálně rozsekal. (11.01.2009)

Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. (25.12.2010)

Mě tyhle špionážní věci natáčené rychle ještě v reálné době, moc neberou. Daleko napínavější věci se točily v 60 ´s, a u tohohle filmu si dovedu představit i novodobý remake. Je to už moc zaprášené. Američani Londýn moc neuměli, a tohle je ateliérkovka jak vyšitá. Možná v anglické verzi to mohlo mít aspoň ten západní look, i když proti dabingu z ČT 1993 nelze nic namítat. (16.12.2017)