Sladký ničema

Český název je neuvěřitelně výstižný a tenhle film se Woodymu neuvěřitelně povedl. Že by to bylo tím, že je tak zapálený fanoušek jazzu ? :-) Mimochodem, hudební čísla jsou úžasná, asi si půjdu koupit nějakou jazzovou nahrávku. A na Seanovi Pennovi je vidět, jak moc si tuhle roli užil, v mém žebříčku oblíbených herců se zas posunul o stupínek výš. (10.09.2005)

Životopis druhého nejlepšího kytaristy na světě podle Woody Allena, chvílemi podávaný formou dokumentu a dokonce i v různých variantách podle toho, kdo tu samou epizodu vyprávěl. Emmet Ray se rád dívá na vlaky, střílí krysy na smetišti, na vystoupení chodí pozdě a někdy vůbec, jeho lásky jsou velmi zvláštní a jeho konec je zahalen tajemstvím. A to vše v podání skvělého Seana Penna. (23.09.2005)

nádherný film, páči sa mi už to samotné spracovanie, akoby fiktívny dokument, a vôbec nie je podstatné, či nejaký Emmet Ray existoval, alebo je to len výplod Woodyho predstavivosti, pretože sledovať príhody a životné cesty takej výstrednej postavičky navyše v podaní skvelého Seana Penn, ktorému čo sa hereckých výkonov na păty šliape úžasná nemá Hattie a v spojení s nádhernou swingovou hudbou je jednoducho nádhera, krásny filmový zážitok (19.09.2005)

Sladký ničema je jazzovou baladou ironií rozjíveného kabaretního klauna. Klaun vyvolil konstrukci se styčnými body slávy filmových světových veličin, ty doplnil o jazzové hrátky kytary s pocitem vnitřního světa, dále o uměleckou úzkost v niterné rozervanosti, a o Érota s psychoanalýzou. Klaun ve své jásající radosti ze života nenechá stranou ani filmový svět, vlastní intimní posedlosti a jevištní intelektuální artistiku. Životopisné prvky obhajuje dobrodružnou dynamikou a dodává jim punc dokumentu. Klaun si hraje s umělcovou osamělostí a rozpustile se hihňá u splavných anekdotických zlomenin. Vyvoleným hrdinou klaunovy lehoučce rozvernější verze jazzové balady je Emmet Ray (pozoruhodný Sean Penn), kytarový kouzelník jazzové kultury doby třicátých let. Pocity vnitřního světa jsou předávány v interpretaci hudebních not, úzkost je hnací silou umělce v jeho seberealizaci i dychtivosti po niterném naplnění. Osamělost je ale nechtěnou daní rozpolcenosti kytaristova vnitřního světa. Nejvýznamnější ženskou postavou je Hattie (velmi zajímavá Samantha Morton), němá pradlena a zároveň nejupřímnější milenka Emmeta. Laskavost se shovívavostí je sice mocnou zbraní, ale na umělcovu rozervanost obyčejně nevystačí. Důležitou postavou je Blanche (zajímavá Uma Thurman), Emmetova manželka z dobrých stavovských poměrů a intelektuálně ctižádostivá spisovatelka psychoanalytického vedení. Vášeň, láska, prchlivost a brzký příchod všednosti a nudy. Výraznější postavou je Al Torrio (příjemný Anthony LaPaglia), výkonný i nejvyšší osobní ochránce mafiánského šéfa a neurvalý milenec v manželství se nudící Blanche. A k výraznějším zde patří také Bill Shields (příjemný Brian Markinson), bubeník z Emmetova kvinteta a jeho druh newjerseyského osvěžení vášní života. Z dalších rolí: kamarádka Hattie i Billova tělesná radost ze života Gracie (Kaili Vernoff), pro Emmeta vydělávající animírky Hazel (Constance Shulman) a Iris (Kellie Overbey), Emmetem odmítnutá milenka Ann (Molly Price), konferenciér soutěže uměleckých nadějí (William Addy), přímý Emmetův agent Sid Bishop (Vincent Guastaferro), Hattie objevící hollywoodský filmový režisér (Josh Mowery), neobratný hollywoodský milovník William Weston (Fred Goehner), Alův veliký šéfík Joe Bedloe (Brad Garrett), ta Emmetova poslední milenka před jeho zmizením Ellie (Gretchen Mol), uctívaný Emmetův kytarový vzor Django Reinhardt (Michael Sprague), či průvodci jazzovým dokumentárním formátem (Woody Allen, Ben Duncan, Daniel Okrent, Nat Hentoff, Douglas McGrath a Sally Placksin). Sladký ničema je filmovým špásem kabaretního intelektuálního klauna, milujícího jazz. Je to lehoučké a radostné osvěžení, odlehčené ve formátu, niterném rozpolcení i metodách klaunových anekdot. (15.11.2020)

„Rozhazování končí! Moc utrácíš. Bude se šetřit. Co kupuješ kromě jídla? Chodíš k doktorovi? Veterinář bude levnější.“ Jakožto hudební film funguje Sladký ničema skoro dokonale, chytlavé rytmy mě nenechávaly v klidu a já si užíval téměř každičkou melodii (pravda, musíte mít rádi nejmenovaný hudební styl, abyste tuhle složku plně docenili). Po příběhové stránce už to taková sláva není, děj místy docela dost ztrácí tempo, naštěstí každá historka/momentka z Emmetova života nabízí něco zajímavého a vtipného (měsíc byl super, stejně tak pronásledování milenců a jeho různé verze, i když nejvíc mě stejně bavily „rozhovory“ hlavního hrdiny s Hattie). A vše samozřejmě táhne výborný Sean Penn s tím svým neodolatelně přiblblým úsměvem, jeho přespříliš skromného Emmeta se srdcem na pravém místě si snad nelze neoblíbit. Zvlášť, když udělá osudovou chybu, která z něj konečně udělá lidštější bytost. Škoda toho rozvláčného způsobu vyprávění a z něho vyplývajících nudnějších chvilek, kvůli tomu dávám pouze solidní 4*. „Nemusíme se brát.“ – „Nejde to. Potřebuju volnost. Jsem umělec.“ – „Já myslela, že mě máš rád.“ – „Baví nás to spolu. Vzal jsem tě na skládku střílet potkany.“ – „Střílet potkany mě nebaví!“ – „Vzali jsme si sendviče.“ – „A koukat na vlaky je taky dost divný!“ – „Vždyť to říkám. Každej máme rád něco jinýho.“ (08.08.2015)