Sladký ničema

Woody chtěl vždycky natočit film o své třetí největší lásce (první je on sám, druhou Soon-Yi), o jazzu. Když k tomu konečně došlo, dal volný průchod zažranosti do tématu a natočil mystifikačně životopisné retro, které si vychutná jenom úzká skupina diváků. Tedy úzká skupina z úzké skupiny Woodyho fanoušků. Emmet Ray, bezpáteřný egoista, jenž objekty svého zájmu před uplatněním metody „Love and Leave Alone“ (obdoba „sveď a smeť“) rád zasvětí do tajů sólové deratizace, je ve své podstatě prosťáček nejprostší, který si odmítá sundat zrcadlovou clonu z očí. Až příliš pozdě začíná vidět okolní svět. Jeho tragikomický potenciál mohl být scénáristicky zužitkován mnohem lépe, herecky stěží. Penn dělá pro zlidštění Emetta maximum a netřeba znát skutečného Djanga Reinhardta, aby vás obsese hlavního hrdiny jakýmsi „cikánem z Francie“ pobavila i rozesmutnila. Stejně netřeba vědět, že za groteskními výrazy sladce křehounké Samanthy Mortonové stojí inspirace Harpem Marxem. Problém nastává s touhou lépe pochopit aranžmá, do něhož jsou hlavní postavy zasazeny. Bez ponětí o americké jazzové scéně 30. let budete asi (stejně jako já) sledovat četná, děj neposunující hudební čísla s chladným odstupem. Postupně jsem se znepokojením zjistil, že na mě ta nadměrná dávka jazzu, v níž můžete rozluštit i poctu Felliniho Silnici, Kmotrovi nebo Bonnie a Clydeovi, působí jako ukolébavka. Uznávám, nejsem vhodným divákem. 65% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Melies, MacGyver (02.06.2009)

Človek by možno čakal, že film o geniálnom hudobníkovi (aj keď len fiktívnom) z 30. rokov minulého storočia osloví iba určitú skupinu divákov. Výsledkom je však výborný životopisno-romantický snímok, ktorému kraľuje skvelá hudba, tradične bezchybný Sean Penn a priam famózna Samantha Mortonová. Táto mladá herečka dokázala vdýchnuť trošku ,,spomalenej" ale o to čistejšej a úprimnejšej Hattie plnú škálu pocitov, dávku sladkej naivity ale aj hlbokú oddanosť Emmetovi a jeho hudbe, ktorá ju tak fascinovala. A to všetko napriek tomu (alebo skôr vďaka tomu), že Hattie je nemá. Jej vzťah s Emmetom a najmä spôsob ich spoločnej komunikácie, keď Emmet akoby sa rozprával so svojím lepším JA a na všetky svoje otázky si sám odpovedá, bol Woodym Allenom vykreslený vskutku geniálne... (18.01.2003)

Řekl bych, že Allen dal do tohoto snímku nejvíc ze sebe, ale bude to asi jen blbý dohad... Podle mě je škoda, že je film rozmělněný na lepší či horší scénky a vtípky. Nejvíc mě asi dostal ten s měsícem a Emmetova posedlost skládkami, potkany a vlaky. Penn je vynikající a Allenův scénář dává i nehudebníkovi-nejazzmanovi celistvý obrázek o jakési "komunitě" v určité době. Ovšem poslední scény a Emmetův konec mě málem rozplakaly... (17.09.2003)

Příběh jednoho hudebníka s talentem,který si umí užívat život možná až přespříliš a po Allenovsku.Film je vlastně jakási série více či méně vtipných scének s různými konci.Právě to může působit nevyváženě a trochu podivně.Jinak je to ale klasický Woody a Sean Penn(zasloužená Oscarová nominace)snímku vévodí a je opravdu úchvatný,stejně jako Samantha Morton(též zasloužená Oscarová nominace),která mu výborně sekunduje.Celý film je vlastně hudební skládačka o životě Emmeta Raye,který je chvíli komedií a chvíli dramatem.Některé nápady a scény jsou opravdu vtipné a nezapomenutelné(scénka s měsícem),chvílemi zas film mírně nudí.Ale pořád je to slušně odvedené řemeslo,které stojí za vidění a má opravdu dojemný konec,při kterém nezůstane jediný kapesník suchý.Takže tentokrát to u mě má Woody za hudebních 70% (12.09.2011)

Jedná se o takový knižní snímek. Celé mi to přišlo jak průměrná povídka. nemam rád tyhle "malé" sociální filmíky od Woodyho. Nejsou tak dobře natočené, aby bavili formou a obsahově je to prachbídně prázdné. Dokáži si představit, že množství lidí se to do vkusu trefí, ale obecně je to film o člověku, na němž je jediné dobré jen to, že umí hrát na kytaru. Mě se jeho hudba však nelíbila (jakoby nedal prostor tónu, přišlo mi to muzicky jakési přesekané). Emmet Ray je po celou dobu spíše nesympatický. Takové přerostlé děcko neustále opakující "já chci tohle a tamto". Za celou dobu filmu jede v zajetých kolejích. Utrácí peníze, opijí se, hraje na kytaru, žvatlá o svym talentu, rád kouká na vlaky a střílí krysy. Mě to takhle zní docela dobře, ale bohužel tam není nic víc, tudíž náhled do Emmetova života mě jen a pouze nudil. Jedná se o film, kde jsem po celou dobu čekal na to, až to skončí. (24.11.2018)