Oliver Twist

Kdyby mi někdo před lety tvrdil, že zpěvák Rotten ze Sex Pistols je syn Daviese, tak bych tomu i věřil. Je podivuhodné, že ten klučina se zajímavým obličejem a talentem si už nikdy ve filmu nezahral, byť pravda později se věnoval režii a produkci seriálů. Snimek je nejvěrohodnejsi adapci knihy a přesně takhle jsem si při čtení knihy představoval špinavé londýnské ulice, surové nesympaticke postavy a tíživou atmosféru. Tady není co vytknout. (03.09.2023)

OLIVER TWIST je dobře odvyprávěné, zinscenované COSI, odkazující na (charakterově, emočně) zjevně mnohem bohatší materiál (Dickense), a zůstává na úrovni adekvátní ilustrace, ve které bych nejvíc ocenil Leanovo oko pro obsazení některých hereckých typů. Jinak jsou ve filmu nejvíc vidět ony okatější filmařské triky (dramatická subjektivní kamera, ostré úhly a velké detaily) a umělá “skoba” na tváři Aleca Guinnesse v roli žida Fagina. Jak už to občas u Leana bývá, na filmu si víc všímám námahy, která za filmem stála, než toho, k čemu námaha měla vést, tj. výsledné emoce. Postava Fagina tak víc než postavou zůstává Guinnessem namaskovaným k nepoznání. A samozřejmě kvalitně hrajícím. (15.03.2008)

Dickensova románová klasika si zaslúžila presne takéto filmové spracovanie. Drsné londýnske prostredie s preplnenými uličkami vzbudzujúcu klaustrofóbiu, temné čiernobiele tieňohry alebo skvelé herecké výkony, ktoré dodali svojim postavám uveriteľnosť a určitú charizmu ( Alec Guinness je proste úžasný ). Silná klasika. (16.08.2014)

V úvodu ustavuje David Lean s pomocí kameramana Oswalda Morrise téměř hororovou atmosféru deštivé Anglie a určitý naturalismus ve filmu zůstává i nadále. Faginovi nezletilí zlodějíčci nejsou žádnými roztomilými lumpy, ale pěkná sebranka grázlů, kterých bych se bál i ve dne na rušné ulici. Občasný humor vyplývá spíš z absurdnosti situace než nějakým tvůrčím záměrem (Olivera Twista prodávají ze sirotčince za pět liber, a ten putuje rovnou do pohřebného ústavu... i když jen jako pomocník). Ve druhé polovině jde především o napínavý thriller, kterému mírné dějové osekání pouze prospělo. Jediná výtka směřuje k pojetí Fagina jako šišlající karikatury židovského šmelináře s ohromným nosem. Na divadle bych to zkousl, ve filmu ale působí nepatřičně. (03.02.2012)

Vsadím se, že Dickensovo srdíčko by zaplesalo při pohledu na Leanovu adaptaci plnou naturalismu dobového Londýna a špíny jeho podsvětí (kterýžto efekt je znásoben mistrovskou kamerou). Začínám si myslet, že k jakékoliv filmové adaptaci Dickense je třeba použít černobílý film. Po Great Expectations totiž i Oliver Twist dokázal, že hra stínů je mocnou zbraní vůči smyslům diváka. P.S. Guinnessův Fagin je jeden z těch slizkých, padoušských archetypů, které mám tak rád. (07.06.2012)