Jeden ze slabších filmů Spikea Lee. Dialogy jsou i na jeho styl velmi dlouhé a častokrát bez většího významu. Reputaci trochu zachraňuje skvělý Delroy Lindo a typická Leeho atmosféra. 60% - 3***(21.3.2010)
Crooklyn se na rozdíl například od Do the right thing nezaměřuje primárně soužití různých komunit v New Yorku (i když i tato problematika je, tak jako ve většině filmu Spika Lee akcentována, tentokrát v postavě podivínského hispánského souseda), ale zejména na soužití v rámci jediné afroamerické rodiny žijící v Brooklynu. Od prvních záběrů je patrné, že se jedná o malý, komorní film, který je sestaven z drobných, nedramaticky prezentovaných událostí života rodičů a jejich pěti dospívajících dětí (pokus o krádež v obchodě, rozhodování syna o tom, zda upřednostnit otcův koncert nebo zápas zbožňovaných NY Knicks, hádky rodičů o rodinný rozpočet aj.). Režisér na scénáři spolupracoval se svými sourozenci, a ačkoliv se dle jeho slov nejedná o autobiografii, dá se ze způsobu, jakým jsou jednotlivé události, od drobných sotva postřehnutelných momentů, po zlomové, určující životní okamžiky prezentovány usuzovat, že nemluví tak úplně pravdu. Diváky, které zajímá krom obsahové, i formální stránka filmu pak jistě zaujmou scény, kdy dcera Troy tráví prázdniny na venkově u příbuzných, ve kterých je obraz za účelem vyjádření jejích pocitů (zřejmě z pobytu v neznámém prostředí nebo snad z důvodu umístění (velko)městského dítěte do volných plenérů venkova) deformován do nepřirozeného vertikálně nataženého formátu (nejde tedy o chybu DVD, jak jsem si nejprve myslel). Sám Spike Lee se ve filmu objeví v „sympatické“ roli věčně sjetého a občas létajícího čichače lepidla.(14.8.2011)