Režie:
Tim WardleHudba:
Paul SaundersonHrají:
Robert Shafran, David Kellman, Eddy Galland (a.z.), Rachel VanDuzer, Silvi Alzetta-Reali, David Straus, Lawrence WrightVOD (4)
Obsahy(1)
Bobby, Eddy a David přišli na svět v New Yorku na začátku 60. let jako jednovaječná trojčata. Hned po narození ale byli rozděleni a adoptováni různými rodinami. Nikdo z nich neměl tušení, že má na vlas stejné sourozence. Po necelých dvaceti letech se souhrou šťastných náhod setkali a jejich neuvěřitelný příběh se stal senzací Ameriky. Kdo a proč je rozdělil? Jak ovlivnilo mnohaleté odloučení jejich životy? Znepokojivé tajemství experimentování s lidskými osudy odhaluje dokumentární film Tima Wardla, který se stal diváckou senzací a porota festivalu v Sundance ho ocenila Zvláštní cenou. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Znepokojivý příběh o adoptovaných trojčatech. Nejdříve to vypadá jako fantastické setkání bráchů po 19 letech a člověk bez dechu sleduje ten radostný kolotoč vzájemnosti, včetně upřímného doznání jednoho z bráchů, že byl pyšný, že má lepší auto, než jeho brácha. Jenže pak nastane zvrat a jeden z bráchů si vezme život a začnou se objevovat zvláštní okolnosti adopcí ve jménu vědy, jejíhž cílem bylo zjistit, zda vývoj člověka ovlivňují více geny nebo výchova. Paradoxní je, že až do té doby než se trojčata potkala se zdá, že ti kluci byli v pohodě a najednou se jim úplně změnil život. Ani si na to neumím udělat konečný názor, protože film neukazuje vše. Jisté je, že z výzkumu nevyplynulo nic moc. A ten psycholog, který chvíli na výzkumu spolupracoval byl podivín, který před kamerou seděl s nohou přes opěradlo a smál se. Každopádně je to výborný tvůrčí počin, který člověka úplně rozhodí a pracně v sobě hledá odpovědi na nejrůznější otázky. ()
Ok, není to úplně "dokument", který vyhledávám - přišlo mi to až přehnané, jelikož pokud sledujete velice pozorně - ke konci začne zaznívat, že dávali společnosti to, co chtěla vidět - byli stejní, mysleli stejně, líbili se jim stejné věci...a pak najednou uslyšíte něco jiného....To, že jsou tam osobně pouze dva...nic jsem si o tom dopředu nezjišťovala, tudíž jsem napjatě čekala - a ani mě to nepřekvapuje....je to bizarní, zapletené, nechtěla bych být v jejich situaci a za mě měli vlastně štěstí v neštěstí.... ()
Nejkrásnější je na tom pochopitelně začátek. Byl jsem dojatý... A kdo ne? Později to nabralo jiný směr. Bohužel. Bohužel to nemělo být milý. Mělo to být znepokojivý. A taky bylo. Závěrečný postřeh novináře, že bychom mohli mít všichni někde na světě svoje dvojče, mě momentálně nenechává v klidu. Amerika umožnila doktoru Neubauerovi dokončit to, co s Mengelem nestihli za války. ()
Naprosto nechápu jak je možné, že má tento "dokument" takto vysoké hodnocení, když nemá prakticky žádnou přidanou dokumentární hodnotu. Podle všeho se jedná o jednoduchý televizní dokument, což potvrzuje i jeho stopáž, která je v půlce přerušena dvouminutovým opakováním typu "viděli jste". Pokud si někdo předtím alespoň otevře Wikipedii tak se během chvíle dozví přesně to samé jako v tomto díle. Dokument staví na rozhovorech se sourozenci, jejich přáteli, rodinou a na jejich dojmech a osobních pocitech bez toho aby dal prostor k vyjádření i druhé straně nebo odborníkům na tuto problematiku. Navíc pravidelně dochází k situaci kdy dokument řekne určitou informaci a během pár minut jí popře. O samotném důvodu rozdělení se nedozvíme vůbec nic, kromě informace, že šlo o studii z 50-60.let, a jediný kdo se k ní vyjádří je asistentka, která sama říká, že jen občas zaslechla něco v kanceláři a asistent, který na dvacetileté studii strávil 10 měsíců, ale neví k čemu byla, jak byla nastavena ani jak se měla vyhodnotit, pouze popisoval chování dětí. Režisér se nám snaží vnutit pocit, že jde o velmi rozsáhlý problém, kolem kterého je obrovské utajení a že nikdo vlastně neví jestli za rohem nebude mít dvojče. Podle záběrů na veřejný popis dokumentů ke studii uložených na Yale se studie týkala celkem 9 dětí. Ke stejnému počtu dojdeme i když sečteme děti o kterých se zmiňují ostatní aktéři. Tedy rozhodně nešlo o rozsáhlou studii, protože 9 dětí prostě není ani rozsáhlý ani reprezentativní vzorek z kterého lze usuzovat statisticky významné výsledky, a tedy se není čemu divit, že nebyla publikována a ani nejde o velké množství účastníků jak se nám dokument snaží tvrdit. Navíc se nám snaží nastínit jakousi konspiraci, že se k záznamům nedá dostat protože určitá společnost nedala svolení, ale nedají možnost dané společnosti se vyjádřit. Vidíme jak jeden z bratrů volá a mluví s kancelářským chudákem, který samozřejmě vůbec nemá tušení o výzkumu před desítkami let a řekne mu, že se pokusí najít někoho kdo mu k tomu něco řekne. Co jiného by měl říct, kdyby o výzkumu věděl, pak by to teprve bylo podezřelé. V další scéně je jim voláno znovu, ale odpověď se již nedozvíme, protože je místo ní hudba. Nulová přidaná hodnota, vzájemně si odporující tvrzení v průběhu dokumentu, jen hromada pocitů bez reálných podkladů, o studii stále dokola slyšíme jen, že o ní nikdo nic neví a ještě k tomu snaha o manipulaci, aby těch pár informací vypadalo bombasticky. Kolik asi bylo v 50-60. letech rozděleno dvojčat prostě protože bylo opravdu jednoduší je udat do rodin na adopci? Víte to? Já ne a tenhle dokument vám rozhodně odpověď nedá a ani se o to nepokusí. Sami aktéři na konci přiznávají, že to jak jsou si podobní vlastně bylo jen o tom, že to dokázali správně sehrát a tedy byli zajímaví pro televizi. A z toho těží dodnes. Někdy je prostě potřeba zapojit kritické myšlení a nad tvrzeními, které vám někdo předkládá se trošku zamyslet. ()
Hráli si s osudem lidí, aby posléze zjistili, že nejsou o nic moudřejší. Vcelku civilně pojaté a bratři se k svému osudu vyjadřují až překvapivě uměřeně, podobně jako je nechává docela klidným vztah k matce. Poněkud překvapivě jedna úctyhodná dáma prohlašuje za v zásadě prokázané, to co osud z jednoho bratra zásadně popírá. ()
Galerie (16)
Photo © Neon
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 19. ledna 2018 na filmovém festivalu Sundance v Austinu. (Varan)
- Film, ve kterém měla trojčata cameo, je Hledám Susan. Zn.: Zoufale (1985). (..Lucas..)
- Dokument se natáčel 5 let. Natáčelo se v USA (Michigan a Kalifornie) a v Kanadě. (Varan)
Reklama