Milán nenávidí: policie nemůže střílet

Brutalita nezná hranic! Lenziho nejopěvovanější Poliziottesco potvrdilo svoji pověst. Za vše může výkon Tomase Miliana který ztvárňuje tu nejodpornější bestii která vraždí bezdůvodně ženy , děti a všechny potencionální nepřátele. Naprosto pošahaný a neuvěřitelně zvrácený až mě v některých scénách běhal mráz po zádech. Proti němu stojí chladný Silva jenž je jistota sama. Nelítostná podívaná! Lenzi stvořil mistrovské dílo! (27.12.2009)

Je vidět, jak se v čase posouvá hranice brutality. To, co bylo v sedmdesátých letech brutální, je dnes skoro normální. Ale k filmu - úplně mě nevtáhl do děje, obsahuje mnoho dějových zkratek a některé scény byly úplně toporné. Henry Silva tentokrát v roli policajta, což mě trochu překvapilo, ale vcelku příjemně. Z filmu kouká kritika policejního a soudního aparátu, kdy si v Itálii nedokázali poradit se zločinností. Druhá tvář filmu je jasně přímočará a dává filmu prudkost. Takže ve výsledku docela dobrý snímek, který stojí za shlédnutí. (27.10.2017)

Drsný "poliziotesschi" film s odpornou sviňou Giuliom ( vynikajúci Tomas Milian ), ktorý zabíja nepohodlných s neuveriteľnou ľahkosťou a na druhej strane trochu nevýrazným policajtom Grandim ( Henry Silva ). Samotné vyšetrovanie nie je prioritou, skôr sa zameriavame na osudy Giulia a jeho partie. Záver je presne v duchu vtedajších talianských krimi filmov, a spravodlivosť je vynútená iným spôsobom. Za zmienku stoja aj parádne tóny Morriconeho hudby. (02.06.2013)

V italských krimi thrillerech z éry 70. let mám oproti těm francouzským značné resty, snad i proto, že mě dříve viděné, zde dost ceněné poliziotteschi filmy až na drobné výjimky příliš nenadchly. A tady jsem i navzdory skvělé automobilové honičce zpočátku cítil, že se budu opět trápit sledováním obrazu nekončící drsné kriminality, doplněného nesympatickými postavami na úplně všech frontách a uřvaným italským afektem. Možná pomohlo k lepším dojmům, že jsem snímek viděl v angličtině, ale záhy už se rozběhla nekompromisní hra, která mě svou hutnou atmosférou, napínavým dějem a ztvárněním postav protentokrát dostatečně uzemnila. Živelně rozjetý temperament, s jakým jednu odporně šílenou krutost za druhou provádí Tomas Milian coby šílený Sacchi a to navrch bez zastavení se nad jakoukoliv hodnotou (ano, včetně přátelství nebo dohody se slibem), mě většinou přiváděl k totálnímu odporu, zároveň mě však zvráceným způsobem bavilo v této postavě sledovat Milianovo herectví. Spousta napětí se odehrá i mezi jeho komplicemi a na druhé straně hry figuruje Henry Silva, který si mě postupně získal zvláštním ledově chladným projevem a pohledem komisaře, směřujícího až k pozitivně radikálnímu činu, jaký si prostě situace žádala. Až na jeden zásadní justiční kontext ke konci je to tedy apolitická kriminálka a za mě rozhodně patří k těm, které mají čím utkvět v paměti. [80%] (01.09.2023)

Násilné a nekompromisné Lenziho poliziotteschi, v ktorom forma prevládla nad obsahom. Zakomplexovaného drobného zločinca Giulia v ceste za obohatením pochytí vražedný amok a zabije doslova každého, kto sa mu postaví do cesty - policajtov, ženy, starcov a zlízne to dokonca aj 7 ročné dieťa. Nevypočítateľný Giulio pritom počas tejto krvavej jazdy dosiahne vyšší bodycount než hociktorý slasherový vrah, čo mne osobne nie je proti srsti. (10.07.2017)