Vymítač kanibalů

Mladý, blonďavý európsky cestovateľ, fotograf a dobrodruh John Bradley natrafí na svojej výprave po ďalekom východe na úplne odlišnú kultúru. Špina, chudoba, nevzdelanosť, budhizmus, šikmookí špekulanti, zanedbané deti... To je však nič oproti tomu, keď sa dostane do zajatia domorodého kmeňa žijúceho hlboko v tropickej džungli. Až tam nastáva skutočná konfrontácia medzi inteligentným, civilizovaným Európanom a bandou surových primitívnych divochov. ** (19.04.2015)

Tak neviem či som talianskym kanibalským filmom prepadol už úplne, pretože toto mi prišlo opäť výborné. Lenzi svojim rôznorodým dobrodružným filmom určil akýsi kanibalský, novodobý štandard, ktorý sa v talianskej kinematografii rýchlo osvojil a skutočný teror začal prepukať. Domorodcov sa tu vyskytuje na haldy, ale skutoční kanibali len veľmi, veľmi okrajovo. Lenzi však k spracovaniu síce tradičného, ale zato rozmanitého príbehu pristúpil s takým srdcom, že mi až niekde v druhej polovici došlo – sakra, veď to má byť kanibalský film, tak kde sú tí kanibali? Natoľko som sa do filmu ponoril, že mi to spočiatku ani nedochádzalo čo pozerám. Totiž v skutočnosti som film nepozeral ako divák, bol som v ňom ponorený a nechal sa unášať. ### Režisér Umberto Lenzi sa po rokoch rozhodol opäť nadviazať na úspech "Il Paese del sesso selvaggio" titulom MANGIATI VIVI! (1980) – už skutočnou kanibalskou zmeskou so starými známymi hercami, inšpirovanou z časti skutočnosťou. Zaujímavosťou "Il Paese del sesso selvaggio" je, že napríklad Nemcom neskôr poslúžil ako pilotný diel série, v Nemecku označovanej pod nálepkou “Mondo cannibale“. Za následné pokračovania, až na tému nijako nesúvisiacich titulov, padla distribučná ruka ešte s dvomi voľnými nálepkami “Mondo cannibale“ na kanibalský “survive” horor Ruggera Deodata – Ultimo mondo cannibale [Mondo Cannibale 2 - Der Vogelmensch] (1977) a na Jesusa Franca a jeho Mondo cannibal [Mondo Cannibale Teil 3: Die blonde Göttin der Kannibalen] (1980). Čo sa týka distribúcie "Il Paese del sesso selvaggio" vo Veľkej Británii (titul známy ako “The Man from Deep River/Deep River Savages“), cenzori z BBFC ho nepustili v roku 1975 ani do kín. Diváci sa ho preto dočkali až prostredníctvom VHS nosičov distribuovaných na území Veľkej Británie v novembri roku 1982 štúdiom “Derann“. Jednalo sa o nezostrihanú verziu, ktorú sa rozhodli cenzori z BBFC v marci roku 1984 stiahnuť z distribúcie, čo sa im aj podarilo. Docielili toho tak, že film umiestnili na neslávne známy zoznam tzv. "Video nasties". Nad "Il Paese del sesso selvaggio" sa zľutovali v septembri 1985, kedy ho zo zoznamu vyradili. Následný re-release prichádza v roku 2003 – jedná sa ale o Cut verziu skrátenú o 3 minúty a 45 sekúnd (Rated: 18). V roku 2016 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Raro Video" tzv. "Uncensored director´s cut" o stopáži 93 min. (Blu-ray disk, New HD transfer). (09.12.2008)

První kanibalský horror vůbec. Fotograf Bradley (Ivan Rassimov - na této postavě je zajímavé, že Lenzi jako by se nemohl rozhodnout, jestli bude vypravěč, nebo jen hrdina, nebo obojí - tak prostě natočil film jakoby byl hrdina a pak přidal několik sekvencí, kde má úlohu vypravěče, čímž zkazil celou kompozici =) napřed chvilku cestuje po světě, konkrétně do Thajska, a fotí různé blbosti. Z nějakého záhadného důvodu přitahuje problémy s domorodci, až je - nesmyslně - zajat kanibalským kmenem. Chvilku mezi nimi žije, dokonce se zamiluje do jedné kanibalky (on tam vlastně nikdo není kanibal, ale co byste chtěli). Scény jsou občas i docela vtipné (chtěně i nechtěně, například když po barmském či thajském blábolení komparsisté zřetelně pronesou 'Go to hell!'), ale krvavé moc ne (v podstatě jenom dvě vyříznutí jazyka, jedno probodnutí břicha, dekapitace opičky a posléze kozy a pár podobných nic moc morbidit), rovněž vedlejší romantický příběh je úděsný (co všichni vidí na té Me Me Lai?). Má to ovšem vynikající hudbu, docela inteligentní scénář, zmůže se dokonce na několik dějových zvratů, a značné množství erotických scén. Pro Lenziho tak typické neuvěřitelné množství dějových chyb a nesmyslů (scéna s probodnutím v úvodu filmu je v tomto směru extrém, nemluvě o tom, že Me Me Lai začne najednou mluvit dokonalou angličtinou) a rovněž úděsná výprava (oproti precizním deodatovkám, ale i dílkům méně známých autorů žánru). Na druhou stranu, pořád je to asi to nejlepší, co Lenzi v dotyčném žánru natočil. Mimochodem, pokud se to odehrává v Thajsku, proč tam jsou scény se sochami z Velikonočního ostrova :-)? (17.09.2009)

Vymítač kanibalů není originální název tohoto filmu, ale pokud překladač dobře překládá italský, tak není nejhorší. Lepší jsou však anglické Divoši od Divoké řeky a Muž od Divoké řeky. Protože se ve filmu kanibalové pouze mihnou, ale na pomezí Barmy a Thajska se objevuje divochů dost. Snímek je dobrodružný a romantický (i ve smyslu romantismu) se decentní špetkou erotiky. Bonusem je zajimavý děj, krásná příroda a příjemná hlavní dvojce - Barmanka Me Me Lai a Srboital Ivan Rassimov. (11.02.2018)

Notně zastaralý dobrodružný snímek a další z těch, jenž pro ochránce zvířat znamená jasný odpad. Trocha jemné erotiky, jedna mírnější kanibalská etuda a spousta krvavých a vcelku samoúčelných scén se zvířaty. A film, který právě díky oné výše zmíněné scéně s lidožrouty odstartoval sérii brutálních a pokleslých fláků na podobné brdo. (13.07.2018)