Tenkrát na Západě

Z takového filmu zkrátka nejde vybrat a vyzdvihnout jedna konkrétní věc, která by si to zasloužila, protože je třeba ho vidět celý a několikrát, aby člověk uvěřil, že i western může mít rozměry shakespearovského dramatu! (Tolik moje hodnotící souvětí)__P.S. ze 14. 5. 2013 - konečně jsem Tenkrát na Západě viděl v kině... A zase nemám, co dodat. Snad jen, že Cheyenne je pravděpodobně ten největší kabrňák ze všech spaghetti westernových postav. (18.09.2007)

Sergio Leone natočil jeden z nejlepších, nejkultovnějších a nejlegendárnějších westernů. Kovbojové jsou přesně takový jací mají být špinaví, neoholení, drsní a charismatičtí. Nejnezapomenutelnější je pro mě určitě Harmonika alias Charles Bronson. Pro Henryho Fondu je to myslím jediná role, kde hrál záporáka. Claudia Cardinale byl opravdu přenádherná. Nechápu jaktože nebyl Sergio Leone nominován na Oscara za režie, protože tak precizně zvládnuté dílo se jen tak nevidí. Hudba, kterou k filmu zplodil génius Ennio Morriconi je něco naprosto ojedinělého a je opravdu jen málo filmů, kde hudba dokáže takhle povznést film o třídu výš. Kdo neviděl nemá ani představu o co přišel...... (02.12.2007)

Tenhle film je prostě klenot, který svou hudbou, atmosférou i jednotlivými hereckými výkony člověka naprosto pohltí a okouzlí. I když má o hodně víc jak dvě hodiny, tak se člověk ani minutu nenudí a díky opravdu úžasné hudbě vše naplno prožívá. Navíc Claudia Cardinale je asi ta nejhezčí ženská, jakou jsem na filmovém plátně kdy viděl a obzvlášť zde je naprosto neodolatelná. (02.04.2015)

Bzukot hmyzu. Vietor. Harmonika. Monotónne vŕzganie. Očakavánie diktované zvukmi. Železničný kraj. Oči. Bez ohľadu na kostrbatosť zápletky toto je skutočná psychedélia ľudského kontaktu. Odohrávajúceho sa a oddanému nenávisti, hre, smrti a láske. V krajine. Nie analytickej racionalite, áno čistým zmyslom a podvedomým pocitom. Nie vyhladenej učesanosti, prísne sledovanej logike príbehu, áno zaprášenej všímavosti každej otravnej muche, každému zvláštnemu zakvákaniu žaby, každému dennému sneniu. (31.12.2013)

Tenkrát na Západě jsem viděla tenkrát, když jsem byla ještě mladá a krásná :D Už si ani nepamatuji, jestli se mi to líbilo, nebo ne. V dnešní době mě zase odrazovala délka filmu, ale pro krásné modré oči Charlesa Bronsna, jsem se hecla. Překvapilo mi, že film utekl jako voda, i když ve finále se tam toho zase tolik nedělo. Ale charisma hlavních představitelů bylo natolik silné, že jsem nedokázala odrthnout zrak. Ústřední melodie natolik dokonalé, že je znáte, aniž byste film viděli. A závěrečné rozuzlení skvělá tečka v celém příběhu :o) (13.11.2019)