Tenkrát v Americe
-
Once Upon a Time in America
-
C'era una volta in America
(Itálie) -
Vtedy v Amerike
Krimi / Drama / Thriller
USA / Itálie, 1984, 139 min (SE: 229 min)
Režie:
Sergio LeoneHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Joe Pesci, Burt Young, Danny Aiello, William Forsythe, Darlanne Fluegel, James Hayden, Richard Bright, James Russo, Scott Schutzman Tiler, Rusty Jacobs, Brian Bloom, Adrian Curran, Jennifer Connelly, Chuck Low, Scott Coffey, Olga KarlatosObsah
-
Mladá žena se v noci vrací do hotelového pokoje. Čekají tam na ni neznámí muži, policisté, kteří chtějí vědět, kam zmizel její milenec Noodles. Jeho tři kamarádi, Patrick Goldberg, Philip Stein a Maximilian Bercovicz jsou již mrtví. Když žena odpoví, že neví, chladnokrevně ji zastřelí Se stejnou otázkou mučí i majitele drahé restaurace Fat Moea, který nakonec prozradí: Noodles je v čínském divadle. Než tam policisté dorazí, Noodles stačí zmizet. Hledá kufřík s penězi, kam ukládali s kamarády společné úspory, najde v něm ale jen staré noviny. Odjíždí se skrýt do Buffala a o pár let později se vzpomínky a strach z pronásledování vracejí.
Dlhých dvanásť rokov trvali prípravy na scenári filmu, ktorý pre jeho režiséra Sergia Leoneho predstavuje splnenie svojho sna. Táto legenda westernu svoj námet nosila v hlave takmer celý život. Dokonca sa traduje, že Leone si vyhradil na stretnutie s producentom štyri hodiny, kde mu vyrozprával príbeh obraz po obraze. Preto nemôže byť divu, že tento film patrí k lahôdkam žánru krimi.
Hovorí sa, že priateľstvá z detstva pretrvajú celý život a inak to nie je ani v prípade newyorských chlapcov zo židovskej komunity, ktorí si vybrali žiť život mimo zákon. Toto je príbeh štyroch gangstov, od ranných rokov života niekedy na začiatku dvadsiatych rokov minulého storočia, cez prohibíciu, veľkú hospodársku krízu a vojnu až po začiatok šesťdesiatych rokov, kedy sa starý David Aaronson (Robert De Niro) vracia naspäť do New Yorku po dlhých rokoch skrývania sa. Toto je príbeh skutočného priateľstva, lásky, oddanosti, ale aj lži a zrady. S geniálnymi hereckými výkonmi (Robert De Niro, James Woods, Joe Pesci) a nádhernými reáliami nezabudnuteľného New Yorku. Toto je príbeh skutočných gangstrov tak, ako ho napísal sám život... (oficiální text distributora)
Mladá žena se v noci vrací do hotelového pokoje. Čekají tam na ni neznámí muži, policisté, kteří chtějí vědět, kam zmizel její milenec Noodles. Jeho tři kamarádi, Patrick Goldberg, Philip Stein a Maximilian Bercovicz jsou již mrtví. Když žena odpoví, že neví, chladnokrevně ji zastřelí Se stejnou otázkou mučí i majitele drahé restaurace Fat Moea, který nakonec prozradí: Noodles je v čínském divadle. Než tam policisté dorazí, Noodles stačí zmizet. Hledá kufřík s penězi, kam ukládali s kamarády společné úspory, najde v něm ale jen staré noviny. Odjíždí se skrýt do Buffala a o pár let později se vzpomínky a strach z pronásledování vracejí.Komentáře uživatelů k filmu (619)
-
viperblade
K tomuto dílu jsem přistupoval skepticky. Přece jenom, skoro 4 hodiny to je příliš, (to jsem si myslel). A teď mě napadá: Proč ten původně 6ti hodinový nerozpůlily?? Proč? Je to prostě smůla. Film výborný a De Niro opět, (a překvapuje to někoho?) exceluje v sakra dobré mafiánce.(1.2.2008)
-
sepp
Naprosto uchvatna gangsterka, navazujici na tradice Kmotra. A DeNiro jest nejverohodnejsi mafian vsech dob.(6.9.2003)
-
Amarcord_1
85% - Tento film mi sebral čtyři hodiny mého života…a naplnil je skoro celým životem Noodlese a lidí kolem něj. Byl to férovej obchod. Nevím, co psát k hypnotizujícímu filmu, který na mě od začátku působil tak neuvěřitelně přesvědčivě. Leone vypráví vlastně docela jednoduchý příběh o vzestupu a pádu jedné židovské mafie (nabízí se srovnání s Kmotrem). Pomalý statický styl vyprávění známe již z jeho westernů, a přece nás i zde překvapí něčím novým. Je to hlavně onen vnitřní obsah každé scény, co vyvolá sympatie a sounáležitost k hrdinům, kteří se rozhodně nedají označit za kladné. Ennio Morricone se překrásnou hudbou k tomuto filmu nadobro překonal. Dokonale jí vyjádřil melancholické vzpomínky a neurčitou touhu po něčem lepším. Tenkrát v Americe je jako studená deka, která nejprve mrazí, ale po čase hřeje tak, že její teplo cítíte ještě dlouho po tom, co jste vylezli z postele...(20.3.2007)
-
lesumir
Včera (pátek) se mi nikam nechtělo, a proto jsme si vybral jako společníka Sergia Leoneho, aby mi mohl ukázat svoje mistrovské umění :) Vrhl jsem se na Tenkrát v Americe a kolem sebe všude cítil prohibici, na hlavu mi mířil sám De Niro a v pokoji hrál orchestr Ennia Morriconeho. Tohle zažívám u Leoneho filmů pořád, zrovna minule jsem měl všude prach, kulky svištěly obrovskou rychlostí a po bytě se proháněli kovbojové na koních. Přitom jsem to co nejvíce oddaloval, smrtící stopáž byla postrachem, a ani předcházející pověst tří mistrů mně nepřesvědčila několik měsíců. Až teď! A proto mohu s obrovským klidem říct, že Once Upon a Time in America svojí monumentalitou strčí do kapsy i takového velikána jakým je sám Kmotr. Coppolův opus má sice obrovská hodnocení a Nino Rita stvořil legendární melodii. Ale to není nic oproti Morriconemu, který Ameriku posouvá někam úplně jinam, jinam z tohohle světa. Předělávka Yesterday mně úplně odrovnala a už po několikáte mi hlavou proběhlo, že Ennio prostě není člověk, ale bůh! Tohle byla jejich poslední společná práce a myslím, že to bylo dokonale rozloučení s publikem. Po herecké stránce nemám co vytknout, De Niro hrál perfektně a přirozeně, James Wood jako vždy slizký. Celkově to byl koncert všech zůčastněných. Osazenstvo vypadalo stylově a dobře ladilo s prostředím, ve mně to revokovalo pocit, že jsem přítomen ve filmu. Na tom mají největší zásluhu samozrejmě kulisy a výprava, protože tímhle postavili do latě všechny podobné gangsterky. Tenrkát v Americe - jeden z největších a nejdelších filmových zážitků utekl neskutečně rychle a kdyby měl ještě dvě hodiny na víc, jak to Leone plánoval, byl bych šťastný!(17.5.2008)
-
akisha
Nepochybně velmi velké dílo, o čemž mluví už jen fakt, jak dlouho ho Leone připravoval a vymýšlel. Perfektní režie, skutečně úchvatná hudba a skvělé herecké výkony jsou samozřejmostí (psát ódy na De Nirův účet je zbytečné). Jak jsem mohla přežít 3h 45minut dlouhou speciální verzi nechápu. Co si z filmu odnášeli ti, co byli kdysi na 2 hodinové verzi v kině, to nechápu ještě víc, protože i s obohacujícíma minutama navíc jsem měla co dělat, abych se v tom všem dění orientovala. Ale i délka by se dala odpustit, kdyby mě film dokázal na celou tu dobu strhnout. Podle mě nejlepší je ta část z dětství, protože je relativně přehledná, zaujme a je výborně zahraná dětskými herci - dokonce tak dobře, že je škoda, že nikdo z nich neprorazil. Snad až na sladkou Jennifer Connelly. Alespoň pro mě je Tenkrát v Americe příliš dlouhé a dějově nekonzistenční, aby na mě mělo takový dopad, jako například Kmotr. Snad po pár dalších zhlédnutích - i když vzhledem k délce filmu zatím neplánuju.(29.3.2011)
-
Mahalik
Je možné, aby film, který trvá 227 minut neměl ani jedinou chybu a vy se při sledování vůbec nenudili? Že váháte. Sergio Leone je prostě mistr a svůj poslední film natočil tak neskutečně příjemným a dojemným způsobem, že by ostatní režiséři měli chodit kanálama a už nikdy nevylézt. Navíc obsadil úchvátné herce, kterým vévodí nebetyčně uhrančivý Robert De Niro. Byl jsem docela v šoku, když se film začal odehrávat v Noodlesovo dětství, protože ti mladí herci byli těm "skutečným" neskutečně podobní a zahráli to taky skvěle (Jennifer Connely už v té době byla skvělá). Jak už jsem se zmínil, film jsem viděl v té 227 minutové verzi a musím říct, že ač filmy takhle dlouhé nesnáším, ani jednou můj zrak nespadl na hodinky. Časem si tenhle film oblíbím ještě víc a co já vím, třeba jednou bude v mé top 10 úplně na vrcholu.(21.8.2007)
-
petaspur
Leone ve svém typicky pomalém vyprávění představuje raubíře Noodlese ve třech fázích jeho života. V pubertálním věku založil po vzoru Rychlých šípů svou první bandu, ale jelikož svůj život nežil zrovna podle desatera, tak bylo jeho uvěznění nevyhnutelné. V produktivním věku se vrátil z vězení a provozoval s přáteli skutečné mafiánské kousky, které logicky vedlly ke smrti jeho přátel. V důchodovém věku konečně zbohatl a pochopil, co se vlastně stalo. Jednotlivé životní kapitoly jsou časově přeházené, mozaika příběhu se jednotlivými střípky zaplňuje pomalu a prozrazení důvodů Noodlesova jednání si režisér nechává až na konec. Proto je Noodlesova motivace po většinu sdělovaného příběhu nejasná. Způsob vyprávění je chvílemi uspávající, ale občasný vtípek, jakým je poznávání zločince podle penisu, způsobuje to, že i takřka čtyřhodinová stopáž je vcelku stravitelná.(17.5.2009)
-
Jeremy.jk
Loňský filmový rok jsem zahájil s Al Pacinem a jeho Zjizvenou tváří, takže ten letošní jsem pochopitelně také musel rozjet ve velkém (víte co, jak na nový rok... :-) Dalším důvodem pro výběr posledního Leoneho díla, bylo nadcházející hodnocení s číslem 2000. K samotnému filmu.. Nebudu zabíhat do detailů, opakoval bych totiž jen to, co bylo 100x řečeno. Snad jen vyjádřím své překvapení nad tím, jak s příběhem perfektně ladila hudba, která je typická spíše pro Leoneho westerny a zároveň tedy zmíním i jeden negativní pocit.. Ten se týká Joea Pesciho, přesněji řečeno jeho dosti obsahově omezené role (stejně, jako tomu bylo u Příběhu z Bronxu), což je imho u obou případů veliká škoda.. Takže ? This is epic and i love it - 100% (pozn. viděna speciální cca 220-ti minutová edice)(3.1.2011)
-
TARANTlNO
Absolutní vrchol Sergio Leoneho v tomhle žánru.Dokonce jsem uchutnal prodlouženou verzi na kterou nikdy nezapomenu.Čtyři hodiny utekly sakra rychle a dal bych si další baštu.Naprosto kolosální,geniální dílo do kterého padám s čím dál větší touhou.Hudba Ennio Morricone je fascinující a skvěle zapadá do Leoneho řemesla.Bravo mistři !(11.3.2012)
-
gudaulin
Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %.(8.1.2008)
-
ajuska
Ačkoli gansterky jako takové moc nemusím, tak tohle čtyřhodinové dílo nemá chybu. Chytré a perfektně fungující rozdělení do tří časových rovin a výborná hudba, která příběh skvěle doplňuje a pomáhá vše lépe chápat, z filmu dělají výjimečný zážitek.(25.5.2007)
-
ClintEastwood
Nádherná podívaná v režii mého oblíbence Sergia Leoneho. Film, který si tento režisér chystal a vypilovával po několik dlouhých let a až v roce 1984 se pustil do jeho realizace. To už měl za sebou legendární dolarovou trilogii, kterou ještě vyšperkoval snímkem Tenkrát na Západě. Tento film je však jeho životním eposem a splněným snem. Je zajímavé sledovat ve třech časových liniích jakým směrem se ubírají osudy mladých mužů, vyrůstajících na ulici s nejlepšími předpoklady stát se velkými gangstery. Film mapuje 50 let ze životů těchto chlapců a později mužů, kteří si vybrali dráhu zločinu a už nemají cestu zpět. Snímek doprovodil svojí přvotřídní hudbou maestro Morricone a dodává už tak preciznímu Leoneho klenotu ještě větší rozměr. Téměř čtyřhodinová stopáž asi kdekoho odradí, ale neváhejte, nudit se po většinu času nebudete.(18.11.2009)
-
kinej
Viděl jsem SE, takže mám možná dojmy trochu pokažené délkou filmu. Film je vynijající. Nádherná kamera a hudba. Ani mi tolik nevadilo, že se film po celou svou stopáž snaží sentimentálně útočit na naše vědomí, to jediné, co mi trochu vadilo a nedovolí mi dát 5*, je to, že jsem celý film čekal na nějaké vyústění, nějaký závěr, prostě na něco. A ono se nestalo nic.(23.12.2005)
-
Jhershaw
Strhující. Úchvatné. Skvělé. Nemám co vytknout, ty 4 hodiny mi utekly velmi rychle. A ještě dlouho ve mně film rezonoval.(3.7.2004)
-
Kass
Vyzvánění telefonu.. jedna časová rovina se prolíná s druhou.. těžko někdo může zůstat na pochybách, že právě začíná mimořádné sofistikované představení. "Tenkrát v Americe" asi není tak krásné, v pravém slova smyslu, jako "Tenkrát na Západě". Rozhodně si nemyslím, že jde o film, který by si lidé pouštěli pořád dokola a bavili se u něho stejně oddychově jako u dolarové trilogie. Jsem ale přesvědčený, že právě u tohoto díla dosáhlo režijní mistrovství S. Leona svého vrcholu. Nemalou měrou mu k tomu dopomohla i krásně melancholická hudba Ennio Morriconeho a strhující herecké výkony (především hlavní dvojice). PS: Pozor! Píšu zde o 220 min. verzi.(3.7.2004)
-
Boogeyman
Pro mě jednoznačně nejlepší film této italské legendy a prakticky jediný opravdu oblíbený. Velkolepá mafiánská sága se řadí mezi to nejlepší co na gangsterském „poli“ vzniklo.(5.2.2006)
-
Satan
Tenkrát v Americe není tak vznešený jak Kmotr a tak akční jako Neúplatní, ale je SVŮJ. A režie Leoneho je brilantní. Muzika, naprosto všechny herecké výkony a do posledního detailu propracované scénky mi dávaly jasný důkaz o prostředí prohibice a příběh, kdy se partička mladých kluků stala nejobávanějšími lidmi široko daleko ve mně jen podtrhuje ten pocit, že si Leone splnil sen a mně taky - film mi uběhl zatraceně rychle díky neuvěřitelně dlouhým, až patnácti minutovým scénám. Dlouhé záběry kamery, detaily na obličeje, které tak milujeme z jeho westernů a přenádherné scenérie v jakékoli ze tří generací. Leonův poslední film, se kterým si dal zatraceně velkou práci a na výsledku je to krásně a zřetelně vidět. A Joe Pesci jako největší kápo ze všech i v těch pár minutách ruluje.(8.12.2006)
-
Lavran
Hic Sunt Leones.(9.5.2009)
-
liborek_
Já si nemůžu pomoct, ale mě tenhle film dostal... Bez ohledu na stopáž, která na první pohled vypadá děsivě... Ty tři a tři čtvrtě hodiny jsou vyplněny napínavým a bohatým příběhem, který je podbarven krásnou hudbou pana Morriconeho, ty tři a tři čtvrtě hodiny utečou jako nic. Co se mi líbilo nejvíc, byl způsob vyprávění, který Sergio Leone zvládl s bravurou mistra cechu režisérského. Dokonalé je například prolínání časových vrstev v úvodní části filmu, kdy na plátně sledujeme Noodlese (Robert de Niro) v plné síle "podnikavého" mládí, zatímco drnčící telefon nás pořád vrací k tomu, že jde o retrospektivu stránoucího ex-gangstera. Scénář snímku je pojat velkolepě. Postupná konfrontace tří časových období, od let dospívání až po zralý věk, dokonale zpracovaná atmosféra Ameriky za časů prohibice, skvělé vykreslení postav podsvětí, jejich návyky, chování.... To je kratičký výčet toho, co dělá Tenkrát v Americe skutečně vynikajcím filmem. Na závěr - nemyslím si, že je dobrý nápad, srovnávat Tenkrát v Americe s Tenkrát na západě, protože jde o úplně jiný film, s jiným stylem vyprávění. To je, jako byste srovnávali Kmotra třeba s Apokalypsou..(20.7.2006)
-
Indiana
Původně jsem tomu dal 4*, ale s odstupem času mi tento film připadá čím dál tím lepší. Ze všeho nejvíc mě dostala ta atmosféra, ta je naprosto úchvatná, stejně jako Leoneova režie, kterýmu se podařilo natočit snímek tak, že jsem se během 230minutové stopáže nenudil (a pokud jo, tak maximálně tak pár minut). A co se herců týče, tak Robert De Niro zahrál skvěle jako vždycky, ale kdo mě skutečně dostal, byl James Woods, kterej si za tu roli zasloužil na Oscara. Vážně skvost.(19.9.2005)
