Dobré ráno, Vietname

Možná, že mi veškerý zážitek z filmu zkazil naprosto otřesný český dabing. Ale v tomhle filmu jsem neshledal naprosto nic vtipným. Ať byl za tím mikrofonem kdokoliv, bylo to spíše trapné než vtipné. Přesto dám alespoň *, i když snad ani pořádně nevím za co. Snad za song od Luis Armstronga a nebo možná za tu pozitivní energii, která z filmu vyzařovala pod slupkou nudy. Všechny postavy s vyjímkou té hlavní mi přišly otřesné. Úspěch filmu si vysvětluji snad jen tím, že předchází Rainmanovi. V orginále už si na to netroufnu. Stačilo. (14.07.2011)

Spočiatku na mňa veľmi rozpačité, taký smutný humor, taký cez slzy, silený a prehnaný, skrývajúci trápenie, ale možno to také malo byť. Neskôr sa to rozbehlo aj iným smerom, ale tá príchuť toho predchádzajúceho tam bola stále. Moderátor ukazoval, čo je to krásne na Amerike narozdiel od armády a preto je ten film zaujímavý, no ten záver, to je také ponechanie všetkého osudu. (28.03.2015)

Robin Williams excelující ve filmu, jež z něho udělal hvězdu. Kouká se na to sice hezky, ale ke konci jsem měl pocit, že mi někdo něco vyprávěl, ale nedovyprávěl. Děj snímku se mě moc nedotýkal a skončil, tak jak jsem předpokládal. Nadprůměrný film o válce ve Vietnamu, stojící hlavně na výkonech pánů Williamse a Whitakera. (07.06.2009)

90%. Narativně nevýrazný snímek, jehož neuvěřitelná síla tkví v projevu hlavního hrdiny, v jeho schopnosti působit na svoje okolí, pozitivně měnit a ovlivňovat lidi, události a tím tvořit ze světa lepší místo pro život. Po příběhové stránce nenabízí Good Morning Vietnam žádný velký zážitek, a vsadím se, že při snaze o jeho převyprávění kamarádovi by se po pár větách začal nudit, intenzivní emoce ve vás však bezpečně vyvolá geniální Robin Williams, ze kterého vždycky vyzařovala jakási magická duševní čistota a v tomto filmu to, vzhledem ke kontextu příběhu, platí dvojnásob. Williams v nejlepších letech a životní formě tu předvádí koncert, kde ostatní herci i příběh samotný jsou tak trochu předkapelou, jež plní určitou úlohu, ale bez hlavní kapely by postrádala význam. Ne snad, že by příběh nebyl zábavný a nepřinášel žádnou katarzi, ale táhne to právě Williams a charakter postavy (kde musel výrazně zapracovat i Markowitz), která na vlně nepříjemných až tragických událostí přináší uvolnění a špetku svobody do duší nasazených vojáků; na frontě bych si asi nedokázal představit lepší "povyražení". Navíc je z filmu i navzdory žánrového zařazení cítit silné asijské genius loci, což z něj dělá jistý kulturní paskvil a utvrzuje tu atmosféru společensko-ideologické války, i více a významněji, než té partyzánské. Good Morning Vietnam je přímočarý, staromódně humorný, narativně ucelený snímek, který těží především z kvalit hlavní postavy a herce, ale ani příběhem a zpracováním nestrádá, náladu stabilně udržuje na pozitivní vlně a daří se mu válku převést v humor, což je možná vůbec jedno z nejsložitějších témat k audiovizuálnímu zpracování; Levinsonovi se to podařilo a nutno říct, že i s obsahem nutícím k zamyšlení (ač bez Williamse by se to jen těžko podařilo). Zvlášť speciální morální sebereflexi přináší patrně nejsilnější scéna z celého filmu - bombardování a výpady amerických vojáků s What a Wonderful World od Louise Armstronga na pozadí - to přesně geniálně odhaluje charakter hlavní postavy, jejíž náhled na válku, jíž je sám součástí, je dobově (a pro mnohé nepochopitelně) velmi vyzrálý a odvážný. Kéž by Robin Williams mohl mít před sebou ještě desítky skvělých rolí, ale i tak jsem přesvědčen, že překonat sama sebe z Good Morning Vietnam by dokázal už jen velmi těžko. Film se silnými ambicemi stát se pro mnohé oblíbeným a srdečním, především pro jeho vnitřní čistotu a pozitivní ladění. (10.07.2015)

S filmem Dobré ráno, Vietname se v mé hlavě pojí tolik problémů, které ani netradiční nápad zobrazení vietnamské války z pohledu dídžeje v podání jindy mě vcelku oslovujícího Williamse nedokáže zastínit. Předně je pro mě záhadou, že postava žvanícího, meloucího moderátora může někomu připadat vtipná. Jeho žvanění je sice pohotové, ale jalové. Komedie pointy obvykle nestaví na postavách se smyslem pro humor, často právě naopak. Jeho postava, Cronauer, je neskutečně otravná. Nejenže ji hraje komik Williams, ona sama je komikem, ale ne povoláním, pořád! Člověk, co všechno, resp. prakticky všechno obrací v žert, je nesnesitelný. Film to ale nereflektuje, Cronauer je dobrými lidmi bezvýhradně milován. Je jen pár momentů, kdy se Cronauer vzepře tomuhle strašnému povahovému rysu. +++++ Dle distributora nabízí film "lidský příběh", dle Subjektiva "příběh tak lidský, že už v něm není prostor pro lidi." Sluníčkový Cronauer se snaží být na každého taaak hodný, nedomýšlí ale důsledky svých činů a film se jimi nijak nezabývá. Může tedy vesele zvyšovat morálku vojáků, kteří možná nevědí, zač bojují, balit vietnamskou dívenku, pochopit kluka z vietkongu a učit vietnamce anglické idiomy, včetně sprosťáren. Umožňuje vojákům zapomenout na útrapy války, takže si nikdy nemohou říci jako Rostov z Vojny a míru: "Proč já jsem sem vůbec chodil." Jednou se pokusí prolomit cenzuru, ale v dalším momentu už zase dělá vojákům radost a pozvedá morálku. Srovnejte jej s rozkladným Švejkem říkajícím: "Lidi nestřílejte, dyť tady jsou lidi." Cronauer se nesnaží věci pochopit, snaží se je obejmout a z filmu jako by vyplývalo, že je to tak vlastně správně. (12.09.2014)