Režie:
Barry LevinsonScénář:
Chris ColumbusKamera:
Stephen GoldblattHudba:
Bruce BroughtonHrají:
Nicholas Rowe, Alan Cox, Sophie Ward, Anthony Higgins, Susan Fleetwood, Freddie Jones, Roger Ashton-Griffiths, Brian Oulton, Walter Sparrow, Nadim Sawalha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
„I když Sir Arthur Conan Doyle nepsal o mladistvých letech Sherlocka Holmese a jeho první setkání s doktorem Watsonem umístil až do doby jejich dospělosti, byly tyto láskyplné úvahy o tom, co se mohlo stát, natočeny na počest autora, jehož dílo dodnes nesmírně obdivujeme.“ Tato slova zazní v závěru filmu Pyramida hrůzy (1985), který nám představuje slavné Doyleovy literární postavy trochu neobvyklým způsobem. Zavádí nás do Londýna roku 1870, do doby, kdy slavný detektiv ještě navštěvoval kolej, kde se seznámil se svým spolužákem Watsonem, který byl ochoten obdivovat jeho mimořádné dedukční schopnosti. Oba mladíci se brzy ocitnou uprostřed záhadného případu, v jehož pozadí je fanatická sekta stoupenců egyptského boha Osirise, která své nepřátele odstraňuje zvláštním roztokem, vyvolávajícím děsivé halucinace... Snímek Pyramida hrůzy vznikl v produkci Amblin Entertainment, společnosti známého režiséra Stevena Spielberga, a patřil k velkým diváckým hitům 80. let. Jeho přímočarý příběh je prošpikován zvláštními efekty, jež vznikly v Lucasově trikové továrně Industrial Light & Magic. Najdeme mezi nimi i jeden z historicky prvních pokusů o počítačovou animaci v celovečerním filmu, a sice animovaného skleněného rytíře z kostelního okna, jehož autorem byl tehdy neznámý John Lasseter (pozdější zakladatel úspěchu studia animovaných filmů Pixar). Oba hlavní představitelé Nicholas Rowe a Alan Cox (syn známého herce Briana Coxe) se sice herectví věnují dodnes, ale podobného úspěchu už se nikdy nedočkali. Režisérem byl Barry Levinson (nar. 1942), který svého vrcholu dosáhl oscarovým titulem Rain Man (1988). (Česká televize)
(více)Recenze (211)
Film to byl natočen jako pocta Siru Arthuru Conanu Doyleovi, autorovi známého detektiva Sherlocka Holmese. Tento příběh ale Doyle nenapsal, byl vymyšlen, protože nikdo samosebou neví jaké bylo Holmesovo a Watsonovo dětství, když byl jeho první příběh zasazen až do doby jeho dospělosti. K filmu ... no, tady vidíme, že Sherlock byl už za dob studií nadaný svou neuvěřitelnou všímavostí, logikou, důvtipem a taky sklonem k malérům. Bylo to vcelku úsměvné vyprávění, takové naivňoučké, místy fakt jako napínavé (hlavně v té pyramidě). Vzhledem ke stáří filmu, použitým efektům a když se na to dívám tak nějak celkově, tak tomu dávám slabé 4*. ()
Bál som sa, že pôjde o podobný kúsok ako bol veľmi nepodarený mladý Indiana Jones. Ale po prvej vražde a na tú dobu fakt namakané efekty som pomaly začal odhadzovať predsudky. Mladý Sherlock je zamýšľaný ako pocta tejto postave i samotnému autorovi jeho dobrodružstiev. Sherlockove deduktívne schopnosti šlapú na plné obrátky a s výbornou zápletkou a prímesou milých detských vtípkov ide o nadpriemerný zážitok. ()
Pro děcka. Myslím, aby se vůbec seznámili s postavou S. Holmese. Jeho činy a celý ten případ mi ale spíš připadá jak kdyby byl napsanej pro Indiana Jonese (záchranné akce, náhody, trapnosti a sekta obětující na oltáři). Ta hudba a zpěv v tom chrámu byla navíc úplně umělá a jak kdyby tam byla puštěná z beden. Herec, který ztvárnil Holmese mi tam neseděl, vždycky jsem si ho představoval jinak (i kdyby do něho měl teprve dorůst). A taky bych nikdy neřekl, že je to takovej dobrodruh. Ale to je asi scénářem. Bylo jen pár scén, které se mi tam líbily. ()
Celkem povedená mysteriózní detektivka, která nám alespoň naoko nastíní něco z mladí legendárního detektiva. Místy má film skutečně našlapanou atmosféru i děj. Herecké výkony i speciální triky jsou na velice uspokojivé úrovni a především začátek se mi hodně líbil. Asi nejvíce bych vyzdvihl pasáže, kdy měly jednotlivé postavy halucinace. Tady se chlapci od speciálních efektů vyřádili na tehdejší dobu dokonale. ()
Jsem moc rád, že ani po letech to neztratilo nic ze svého kouzla. A protože jsem mezitím přečetl všechny Doylovy příběhy se Sherlockem Holmesem, bavilo mě, jak tvůrci do filmu kladou jednotlivé odkazy na příští, dospělé atributy Sherlocka i Watsona, a mrzelo mě, že nejspíš, aby se dostálo tomu, proč Sherlock neměl rád ženy, dojde k tomu, k čemu nakonec došlo. Potěšil mne i dodatek po závěrečných titulcích, tomuhle říkám správná "konspirace", ne jako nedávno mnou viděný ten ubohý pokus o konspiraci se smrtí Pattona (Brass Target). Ty halucinační scény jsou stále dokonalé, ty jsem si pamatoval nejvíc, pyramida mne oproti vzpomínkám trošičku zklamala, ale nijak významně. Mimochodem, Anthony Higgins mi chvílemi připomínal Hugh Jackmana, ale ten měl v roce vzniku filmu nějakých 16-17 let. Trochu jsem se zpočátku ošíval u těch ateliérových ulic s umělým sněhem, ale příběh mne opět dokázal vtáhnout a napnout tak, že mi to přišlo jedno. Škoda, že podobných dobrodružných a podobně promakaných filmů moc není. ()
Galerie (45)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (9)
- Když se při prvním setkání Watsona a Holmese ve škole Sherlock trápí hrou na housle, má před sebou na hudebním stojanu partituru od Antonína Dvořáka. (Robbi)
- Na konci závěrečných titulků je scéna, kde se profesor Rathe podepisuje novým jménem Moriarty, což je úhlavní Holmesův nepřítel. (StevenW.)
- Ve scéně, kdy Rupert T. Waxflatter (Nigel Stock) padá se svým létajícím strojem do koruny stromu, jsou zřetelně vidět lanka, která tuto konstrukci nesou. (Chegi)
Reklama