Cirkus bude!

Obliba filmů z cirkusového prostředí je dostatečně známa. Avšak i filmy, které jen dokumentárně zachycuji cirkusový program (sovětské filmy „Večer v cirku", „Ve světlech manéže" a „Aréna odvážných"), dosáhly nevšedního zájmu našich diváků. Autoři snímku „Cirkus bude" se rovněž rozhodli ukázat divákům výběr našich nejhodnotnějších cirkusových a artistických čísel — navíc však v rámci veseloherního děje. Jejich vpravdě průkopnický přístup k dané látce přinesl kladný výsledek: „Cirkus bude" je nesporně naše nejlepší filmová veselohra poslední doby, vzbudila při svém promítání na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech nevšední pozornost i zájem zahraničních delegátů a byla též po zásluze odměněna. Má bystrý spád, jednotlivá čísla klasického cirkusového programu se střídají s vtipnými veseloherními situacemi. Celek poskytuje nejen přehlídku vynikající úrovně našich cirkusových umělců a artistů, ale opravdu vkusnou a veselou zábavu, vyznívající ve zdravou ústřední myšlenku filmu, že „chtějí-li všichni společně udělat něco dobrého pro lidi, musí se to podařit", jak to výstižně vyjádřil spoluautor a scénárista filmu Ivan Osvald v projevu před uvedením filmu na festivalu v Karlových Varech. Filmový přehled 38/1954 (31.05.2009)

Je zajímavé sledovat, jak prostředí cirkusu, které je ze své podstaty extravagantní, uzavřené a tak trochu "západně dekadentní" se tu potkává s vědomím, že samotný cirkus je vlastně ideální volnočasová odměna dělnictvu, protože se jedná o zábavu bez jakýchkoli intelektuálních nároků a v tomto rámci se snaží ty dva světy ve filmu prolnout. No jako snaží, je tu zřejmé, že film slouží spíš jako pódium pro předvedení rozličných cirkusových čísel, které stále budí velký údiv (zejména tím, jak moc je možné nechat zdegenerovat zvířata). Lipský tady uvádí svojí režijní metodu postupné akcelerace děje až k surreálné maniakálnosti, přičemž je bizarní sledovat, jak se mu v tom motají mladý Kopecký, Kemr, Hlinomaz, Sovák, Hrušínský a v roli jedné z akrobatek dokonce Věra Čáslavská. František Filipovský s vlasama tu možná nevěda vytvořil předlohu pro J. Jonaha Jamesona. (09.04.2022)

Jeden z majstrštyků pana umělce Oldřicha Lipského. Ve filmu není jedno jediné hluché místo a má spád. Co spád. Je to gejzír nápadů, "actions" jak se dnes módně říká, geniální záznam schopností a profesionální bravůrnosti Československého státního cirkusu. Škoda, že se už asi nikdy nedozvíme kdo byli oni cirkusoví hrdinové. Ve filmu je řada komických, originálních a nezapomenutelných vložek na světové úrovni. Například Miloš Kopecký a Oldřich Lipský co by dvojice komiků. Kam se na ně hrabou Laurel a Hardy nebo Charlie Chaplin apod. se svými prostoduchými slapsticky. Navíc stále na jedno brdo.Ve filmu hrají naše tehdejší esa - od Jaroslava Marvana až po Miloslava Homolu. Kameramanem nebyl nikdo menší než "natáčitěl" Kristiána a Cesty do hlubin študákovy duše Ferdinand Pečinka. Zdejší hodnotitelé, kteří filmu dali jednu až tři hvězdičky, je sbírka snobáků, kteří nejsou schopni vidět co je umění a co ne. Neznám ze světové kinematografie film z cirkusového prostředí, který by dokázal to, co Oldřich Lipský. Ve své drtivé většině jsou to totiž nudné záznamy - zejména ty francouzské - v nichž lze kladně ohodnotit pouze cirkusové artisty. Někdy. Holt je doba, kdy se nosí plivání na vše, co pochází z doby 1948-1989, a na této módní vlně se velmi dobře daří laciným nedovzdělancům s jejich primitivním klišé a prostoduchým prožíváním světa navyklé na to, že hlavím hrdinou filmu musí být pistole (případně samopal, bomba, droga, auťák, mrtvola atd. ). Kdo dal v hodnocení jednu až tři hvězdičky není nepodobný ideologům z 50. let dvacátého století. (13.02.2014)

Poněkud ideologicky nedotažené, soudruzi. K čemu je novému, pokrokovému člověku nějaká pochybná, reakční zábava v cirkuse? Když už krotitelé a cvičitelé vynakládají takové usilí, mělo by mít aspoň nějaký minimální smysl. Poskakováním mědvědů se asi moc hodnot nevytvoří, co je zapojit jinak? Mohli by třeba nastoupit do dolů hezky rubat uhlí. Krtkové by se mohli využít pro tahání kabelů, holubi samozřejmě na přepravu pošty, mravenci pro jemnou IT práci a kousání třídních nepřátel, blechy by Číňani mohli vycvičit pro své proslulé velké kulturní skoky, využití štěnic nemusím blíže specifikovat, papoušci by mohli učit děti ve školách, vlk by se mohl zapracovat na hajného a kozel na zahradníka. Samozřejmě existuje možnost, že pod vlivem práce by došlo k polidštění zvířat, ovšem koneckonců by to bylo jedině dobře - počet proletářů by se zněkolikanásobil. No ale abych se vrátil k filmu, v podstatě jediné, co se mi líbilo, bylo to řádění postaršího silnějšího plešatého pána. Příjemné zjištění, že důchod nemusí znamenat jen belhání se o holi. (23.12.2012)

Bláznivá komedie Oldřicha Lipského, který měl celý život rád cirkusy a cirkusáky, zatímco mně to nikdy moc nic neříkalo, alespoň v dospělosti. Klauni a zvířata, to bylo něco pro desetiletého kluka, ale žongolování, visuté hrazdy, drezúra koní, to se mě nikdy nedotklo. A to musí snížit bodování téhle veselohry, která místy působí násilným a nepravděpodobným dějem. Ovšem je to klasika 50. let, která byla mezi lidmi oblíbená, plejáda oblíbených herců předvedla dobrý humor. Škoda,že se optimismus téhle komedie, kterému jsem i já věřil, nepřenesl do života lidí. Prostě odepřít si chvíli volna a udělat něco pro druhé bez jakékoliv finanční odměny - to byl krásný sen,, jak by měl socialistický člověk vypadat. (19.04.2019)