Hvězda jede na jih

Takhle to vypadalo, když nebyly mobily... I když rozhodně nedosahuje úrovně některých pozdějších Lipského filmů, tato komedie vůbec není špatná! Uznávám, že scénář není nic extra nápaditého, pěvecká čísla trošku brzdí a některé záběry jugoslávské krajiny jsou kýč jako prase, ale stejně jsem se, především zásluhou herců a jejich hlášek, bavila moc dobře. Uhlazené tenory sice nemusím, ale ten bubeník je neuvěřitelnej ďábel. (13.01.2008)

Po všech stránkách tak šílený průser, až z toho má člověk takovou tu sadistickou radost (podobný typ zážitku očekávám od Podskalského Revue na zakázku). Film který vznikl jako podpora družby a turismu mezi Jugoslávií a Prahou, takže se celý odehrává v ikonických oblastech obou destinací, plných srdnatých a ochotných místních. V určitých bodech buduje tu skvělou optimistickou atmosféru internacionalismu a otevřenosti budovatelských filmů, kterou se maskoval tehdejší útlak a útlum (akorát se zde nevyskytuje jakýkoli antagonista). Na letišti vedle sebe stojí Francouzi, Rusové, Arabové i černoši, z turistických autobusů ve Splitu se ozývá "It is beautiful, darling." a společnou řečí mezi lidmi a přísnými celníky je veselé hudební číslo. V tomhle čtení tomu jdu ale hodně naproti, protože jinak je to naprosto nekoherentní zmatek s neschopností vyjádřit se o kom nebo o čem vlastně ten film je.  Nemluvě o tom, že se zde přechází mezi několika podzápletkami i styly vyprávění v naprosto neexistující dramaturgii a příšernýma, příšernýma písničkama. PS: Bonusové body za to, že mladá (sic!) Zázvorková zde vypadá a hraje jako Klinger z Mashe a mladý Kopecký (sic!) je naprostý John Torturro své doby. (11.04.2022)

Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%. (01.10.2016)

Nenáročné dílo na způsob západních hudebních muzikálů se zpěvy, tancem a určitým humorným zlehčením. Zde je navíc i cestovatelský rozměr se skvosty architektury a historie, jako je Diokleciánův palác ve Splitu a město Dubrovník. Herecké obsazení je velmi kvalitní, bohužel se to nedá říci i o ději, který je spíše naivní a někdy snad i hloupý. Cesta hudebního souboru a normálních turistů z Prahy na mezinárodní hudební festival v Dubrovníku ve stylu nenáročných komedií o nehodách, náhodách, míjení a šťastného vyústění. A to i s romantickou třešničkou. Z postav: zpěvačka Soňa Klánová (Gordana Miletić, s hlasem Aleny Kreuzmannové, při zpěvu s hlasem Jarmily Veselé), která se díky zmeškání vlaku, dostává do Dubrovníku sama, pouze ve společnosti ochotných jugoslávských mužů, šéf a dirigent hudebního souboru (Rudolf Hrušínský), neustále nervózní z nepřítomnosti zpěvačky souboru, řidič náklaďáku Drago (Joža Gregorin), zamilovávající se do své pasažérky Soňi, jeho potrhlý parťák Čkalia (Ljubomir Didić), spolucestující se souborem Lída (Barbara Połomska s hlasem Jaroslavy Adamové), snažící se přes postel zaplnit prázdné místo zpěvačky, cestující Pětioká (Stella Zázvorková), snažící se prodávat v Jugoslávii gumové pláštěnky, cestující Alfréd Nečásek (Rudolf Deyl), neustále nespokojený s pomalým postupem výpravy, ředitel festivalu v Dubrovníku (Antun Nalis), nervózní ze zpoždění pražského hudebního souboru, průvodce výpravy Šoustek (Miloš Kopecký), popletený z neustávajících zmatků, cestující Strouhal (Eman Fiala), starající se o přechytračelého klučinu Pepíčka (Zdeněk Chudáček), členové souboru Pištělák (Jaroslav Štercl) svérázný bubeník, zpěvák Rudy Bárta (Rudolf Cortés), sbírající ženské suvenýry, kytarista Egon Zejda (Karel Effa), klarinetista Vostřák (Vladimír Menšík), trombonista Holpuch (Lubomír Lipský), trumpetista Bříza (Josef Hlinomaz), přednosta železniční stanice Koťátko (Rudolf Princ), nadšený ze zastávky vlaku s hudebním souborem, svědomitý celník (Václav Trégl), a průvodčí ve vlaku (Jiřina Bohdalová). Výsledkem je odreagování, které ničím neuvízne v paměti (až na chorvatské skvosty v zašlých časech), ale ani ničím neurazí. (25.07.2012)

Tak tuhle kravinu na 6 roků zakázali jenom proto, že v ní hráli jugoslávští herci, odehrávala se v Jugoslávii, bylo v ní slyšet jazz a chyběla politika. Krásný Tonda o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů (ha!), spoluautor scénáře Škutina o Tondovi zase, že je vůl, a šel na 10 měsíců sedět. (14.09.2013)