Slepice a kostelník
Komedie
Československo, 1950, 88 min
Režie:
Oldřich Lipský, Jan StrejčekHrají:
Otomar Korbelář, Jiřina Štěpničková, Vlasta Burian, J. O. Martin, Josef Bek, Bohumil Machník, Vladimír Řepa, Stanislava Seimlová, Eduard Muroň, Ota Motyčka, Bohuš Hradil, Eman Fiala, Josef Kemr, Josef Toman, Bohumil Švarc st., Lubomír Lipský st., Hynek Němec, Jaroslava Panenková, Marie Ježková, František Miroslav Doubrava, Vladimír Salač, R. A. Strejka, Antonín Šůra, Karel Hovorka st., Karel Holas, Marie Waltrová, Václav Švec, Darja Hajská, Otto Čermák, Josef Hlinomaz, Miloš Willig, Josef Najman, Otakar Brousek st., Josef Kotapiš, Hermína Vojtová, Jiřina BíláObsah
-
Asi nejostudnější film Vlasty Buriana vznikl jako poválečná propustka k jeho další filmové práci. V této obskurní, neumětelské taškařici ztělesnil prostoduchého moravského vesničana, kostelníka, jenž se nechá vesnickým kulakem přesvědčit, aby se podílel na záškodnické činnosti. Vinou svého zmatkářství je však odhalen, takže pracovití družstevníci mohou v klidu oslavit dožínky. S jihomoravským nářečím, v němž je celý film mluven, Burian těžce zápasí, nevzbuzuje ani tak smích jako soucit, vlastně se za něho stydíme.
Prostoduchý kostelník Kodýtek se nechá přemluvit vesnickým boháčem k záškodnickým akcím. Má také šířit pomlouvačné letáky. Zásluhou hospodáře Pěknici však jeho činnost s ostudou ztroskotá. (oficiální text distributora)
Asi nejostudnější film Vlasty Buriana vznikl jako poválečná propustka k jeho další filmové práci. V této obskurní, neumětelské taškařici ztělesnil prostoduchého moravského vesničana, kostelníka, jenž se nechá vesnickým kulakem přesvědčit, aby se podílel na záškodnické činnosti. Vinou svého zmatkářství je však odhalen, takže pracovití družstevníci mohou v klidu oslavit dožínky. S jihomoravským nářečím, v němž je celý film mluven, Burian těžce zápasí, nevzbuzuje ani tak smích jako soucit, vlastně se za něho stydíme.Komentáře uživatelů k filmu (32)
-
Marigold
Film je volnou adaptací stejnojmenné Zrotalovy vesnické veselohry, která z dobového průměru vyčnívala snad jen postavou pokrokového faráře (což autorovi dala kritika řádně sežrat) a celkem příjemně uhozeným humorem, který ve filmu dal příležitost dočasně omilostněnému Burianovi k několika hezkým situačním rozpustilostem. Přesto je smutné tuhle Burianovu sebekritiku pozorovat, protože většinou úděsně vaří z vody a devalvuje své komediální schopnosti v hlušině scénáře. Všechny ostatní stránky Lipského a Strejčkova snímku jsou v dobové normě – lidový humor, alegorické traktory, agitace za blahodárný vliv JZD. To vše prokládané střípky lidového folklóru a dotvořené bodrým slováckým nářečím. Slepice a kostelník se odehrávají v době fašangu (masopustu) a jsou výmluvným důkazem infiltrace ideologizované nové mytologie šťastné budoucnosti se všemi úderníky, plány, závazky a dalšími newspeakovými pojmy do vesnické tradice, jejího přetváření a re-interpretace. Trochu mě mrzí, že vypadla scéna s fašangovskými maskami, které tvoří výhradně tovární brigádníci, měla v sobě hodně výmluvnosti. Z hlediska nezaujatého diváka nemá tahle veselohra nic zvláštního, nic oslnivého, nic, co by mohlo zaujmout a zanechat hlubší dojem.(3.12.2006)
-
NinadeL
Optikou černého humoru výborné. Jinak nemocné.(15.2.2009)
-
Fingon
Je to propagandistická agitka až na půdu, co si budeme říkat, nebýt Buriana, dám ruce pryč hned po přečtení první věty obsahu. Po technické stránce je to ale celkem slušně natočené, a to mě dost překvapilo.(30.6.2008)
-
Aky
Možná si to takové hodnocení nezaslouží, ale když jám mám Vlastu Buriana rád; a zde je mi ho navíc i trochu líto.(20.9.2011)
-
krib
Normální komunistická agitka (která ještě není tak hrozná), ve které krají víteční herci (Burian, Štěpničková, Korbelář, Bek a další). Už také dobové kritiky se o tomto filmu vyjadřovali špatně a naopak pozvedly výkon Burianův (mimochodem to byla jeho první role po válce), který z vedlejší postavy kostelníka Kodýtka vytvořil jednu z hlavních strhávající na sebe celý děj. Ale bez Buriana by ten film byl na odpad!(13.4.2006)
-
Bigrambo
Měl jsem dva důvody, proč jsem se chtěl na tento film podívat, i když jsem tušil, že to nebude nic moc. Jednak to byl první snímek Vlasty Buriana po druhé světové válce, kdy mu bylo milostivě umožněno zahrát si ve filmu a druhak tímto snímkem debutoval můj oblíbený tvůrce českých komedií Oldřich Lipský. Bohužel ani jeden z jmenovaných nedokázal změnit nic na tom, že se jednalo jen o hnusný agitační film poplatný své době, a sice, že kolektivizace zemědělství je to nejlepší na světě. Je zajímavé sledovat, jak se později odvíjely osudy obou osobností tohoto filmu. Zatímco Vlasta Burian si už s výjimkou pohádky Byl jednou jeden král v žádném kloudném snímku nezahrál, nejlepší časy Oldřicha Lipského měly teprve přijít. Ale museli jsme si ještě pár let počkat. Tento film opravdu přílišnou kvalitou neoplývá, takže jeho zhlédnutí doporučuji spíš jen pro zajímavost nebo zapřísáhlým příznivcům kolektivizace zemědělství.(6.3.2012)
-
Marthos
"V dalších dvou letech však došlo na naší vesnici k radikálním změnám, největším od dob zrušení nevolnictví. Vždyť nyní má být odstraněna bída, dřina a zaostalost. Družstevní myšlenka, o níž se v roce 1949 jen diskutovalo, došla uskutečnění v tisícerých Jednotných zemědělských družstvech a nyní se zakládají i četná družstva socialistického typu. Také smýšlení člověka se postupně mění, dochází k četným společenským a osobním konfliktům a je na našem umění, aby pokračovalo v tradici dnes už předstiženého Vzbouření na vsi. Zejména je třeba se vyrovnat s kazimírem, třídním nepřítelem - vesnickým křupanem, tímto nekulturním, hrubým zástupcem buržoasie v lidově demokratickém světě, tímto zuřivým odpůrcem pokroku. Musíme přesvědčovat i nedůvěřivého, rozkolísaného středního rolníka, že JZD jej nepřipraví o majetek, nýbrž učiní jej spolumajitelem velkého, bohatého družstevního podniku. Naše umění musí posilovat družstevníky v jejich boji za vyšší životní formy, za blahobyt všech. A proto se nám zdá, že humor tohoto nového filmu je humorem veselohry starého typu a dále, že pohled na novou vesnici není dost realistický. Naši umělci si musí stále a stále uvědomovat, že bez dobrého, ideově správně postaveného scénáře není možno vytvořit dokonalý film, jaký naše společnost potřebuje" (Kino 6, str. 210). Aneb giganti prvorepublikového filmu Vlasta Burian, Jiřina Štěpničková a Otomar Korbelář v kolchoznické agitce, která byla nedůstojná pro všechny tři.(3.10.2008)
-
sid90
Ukážkový príklad ako vyzerá umenie v službách ideológie.(6.8.2008)
-
petrsv
Klasická komunistická propaganda. Dnes už je zcela jasné, že Burian se nemohl vrátit v typicky jiné roli, než je tato. Je ale velkou chybou považovat tento film za odpad. Naopak, je potřeba na něj nahlížet z historického hlediska a vzít si z té doby ponaučení.(3.1.2010)
-
Adam Bernau
odpad!Nářečí víceméně přesné, jenom mi připadá divné, že v téže obci se v 3. plurálu sloves vyskytuje koncovka –ijů i –ijá. Burian svou mluvou připomíná lesnického adjunkta Vilju Déžiho z Vyšních Vlkodlak v mnohem pozdějším Lipského filmu. Krom toho krátí dlouhé slabiky, čímž např. u některých sloves dělá z 3. osoby plurálu 1. osobu singuláru, u feminin zase z instrumentálu akuzativ. Jinak vzácné setkání generací: král parodie začíná jako kurva, král komiků jako kurva končí. Toto je jeho první film poté, co ho bolševici vzali na milost (vlastně první od r. 1942), kdežto pro Štěpničkovou je to film poslední před desetiletým kriminálem, když padla do estébácké pasti fingované emigrace; někteří její kolegové žádali trest smrti; prvním jejím filmem po vyjití z vězení bude Kohout plaší smrt – asi role za předčasné propuštění (dostala 15 let). Pokud jde o obsah Slepic a kostelníka, nejvýstižněji ho shrnul J R C Pecuchet, nejlépe zhodnotil Stejšn a Marthosovi dík za svědectví dobové kritiky, které i tohle všechno bylo málo. Stejně to ale musely být krásné časy, když zbudovat v obci vodovod bylo něco jako zabít draka a vysvobodit princeznu. Pozoruhodné je v tomto filmu mnohé, ale zvláště to, že anonymní letáky proti JZD jsou démonickou trestnou činností, kdežto letáky s falešným podpisem jsou chvályhodné. Upřímná bezostyšnost soudruha "kanonýra" Korbeláře je zde obdivuhodná. „Abysme nakonec neprosili, aby nás do družstva vzali.“ „Víš Tonku, my do družstva nikeho nenutíme.“ „Jarošova skupina svážá a mlátí.“(10.3.2012)
-
zette
Lipskeho debut se skutecne nepovedl, jeho filmy mam spojene s vetsi davkou humoru. Situaci kolem Buriana hodnotit nebudu. Film jako takovy je strasne nudny, herecke vykony slabe a nareci filmu take nepomaha.(9.3.2012)
-
Krysa SPK
Hnusná bolševická sračka. Jedna hvězdička jen díky vedlejší roli krále komiků.(9.7.2008)
-
Iroquaise
při sledování agitek se snažím oddělovat od sebe diskurz společensko-historický a kriticko-estetický...neznamená to přitom ignoraci soudobé společenské situace a ideologické roviny filmů...jde mi spíš o vytvoření nějakého komplexnějšího, prokreslenějšího náhledu, který by primárně nespájel oba úhly pohledu, tzn. nebral v potaz ideologičnost filmů ( a s tím související další aspekty - zde především osobní osudy zúčastněných umělců) jako hlavní kritický aspekt...tady to ale s ohledem na osud Vlasty Buriana šlo jen dosti obtížně...........v anotaci je použito spojení "asi nejostudnější film"...problém oné ostudnosti spočívá nejen v samotné ideologičnosti díla, které předního prvorepublikového a protektorátního komika "ostudně" pranýřuje...Burian tu ztvárnil postavu manipulativního a manipulovaného kostelníka Kodýtka, který za tučný finanční obnos slouží zájmům velkostatkáře Voznici ( provádí různé sabotérské akce-vytápí stavení vodou, tiskne letáky).......podstatná je zejména prázdnota a samoúčelnost filmu, jeho manifestnost a nedramatičnost, díky níž na sebe figura Kodýtka ( a za ní tušený Burian) strhává pozornost...osobní příběh Buriana a jeho znásilnění režimem jako by se otiskli do povahy postavy ( údajná kolaborace s nacisty) a způsobu herectví...postava má prostoduchý, podvratně vlezlý, ustrašený charakter...chybí humorná výbojnost ( osamělý fórek při manipulaci s tiskařským strojem "aha, todle je na zuby") a naproti tomu vyniká úzkostná fyzičnost Burianova hereckého projevu...není to zrovna hezký zážitek sledovat kdysi elitního komika, jak se hrbí, klepe, je vláčen celou zápletkou a nakonec donucen přečíst vytištěný letákový pamflet ( v ten moment je ale již jasné, že ho sjednocenný socialistický národ příjme do své velkorysé náruče)...........Slepice a kostelník je film, který rozhodně stojí za vidění...nejen z důvodu Burianovy herecké účasti, ale také pro pochopení problémů dobové agitační kinematografie...filmy přelomu čtyřicátých a padesátých let jsou často dobře - někdy dokonce velmi dobře - natočené ( zrežírované, nasnímané a sestříhané), ale jsou mnohdy průměrně či chabě napsané...scénář Slepice a kostelníka je slepenec epizod, které drží pohromadě velmi banální, schematické a tezovité dějové linie - Kodýtek sabotuje, ale je odhalen, Tonek Petnica ( Otmar Korbelář) se hádá se svou ženou ( Jiřina Štěpničková) ohledně vstupu do družstva a nakonec ji přesvědčí ( propojení osobního partnerského sporu a širšího ekonomicko-společenského konfliktu), ve vsi se vzájemně peskují družstevníci s chlapíky, kteří družstvu neholdují ( zábavové škádlení, spor o vodovod)............film je scénáristicky odbytý...chybí propracovanost a dohranost motivů, gradace situací a dějových linií, což je doháněno manifestními výjevy pracovní činnosti v pannenské krajině moravského slovácka ( sklizeň)...tady alespoň přichází ke slovu výborná kamera Jana Rotha a její vzdušné, prosluněné kompozice..............zajímavá je opět úroveň emancipace ženy...tady vlastně emancipace muže ( Korbelář), který se musí naučit ukočírovat svou ženu ( Štěpničková) a být jí opravdovým chlapem...k uspokojivému partnerskému životu je nutné srovnání sil...........naopak otravně a v důsledku poněkud obludně působí teze o tom, že socialismus tak nějak přirozeně souzní s rázovitým vesnickým lidem ( všudypřítomnost krojů), jeho kulturou ( což je vtipné s ohledem na filmy typu DS_70 nevyjíždí, které propagují těžbu, likvidaci vesnic a přesun obyvatelstva do nových obydlí) - včetně jeho úzkých vazeb na náboženství a církev...kostelník sice je sabotérem, ale v opozici stojí uvědomělý farář, který pomáhá lidem "aby se měli dobře už tady na zemi" ( revize křesťanských hodnot)...církev je instituce, která v sobě může ukrývat podvratné elementy, ale s těmi se lze vypořádat.............nesporným vrcholem filmu jsou montáže na konci první půl hodiny, které presentují práci v krajině...radost pracovníků, ryzost prostředí, propojenost lidu s přírodní krajinou ( děvče pije ze džbánku, sláma léta v povětří) a hojnost zemědělských produktů ( obilí, slépky ).......... ideovým středobodem filmu je scéna rozhovoru rolníků na korbě auta ( zhruba 35. minuta): - "Je tu v tých polách všecko zapsané: dřina, aj nespravedlnost - jak v knížce" - "Však už sa přepisuje ! A po dožínkách to přepíšeme nadobro"...ideově koncentrovaný, epický moment ( rolníci sledujíc pole v otevřené krajině)...jeden z nejpůsobivějších momentů filmu...architektura padesátkové agitky ( tezovitá hutnost v kombinaci s epickou, prosluněnou krajinomalbou) tu promlouvá naplno...takových momentů je ale ve filmu pomálu........... "vtipný" ( s ohledem na postavu, kterou ve filmu ztvárňuje - humorně panovačnou a trucovitou, ale v jádru dobrou, rázovitou manželku) je potom osud herečky Jiřiny Štěpničkové...poměrně záhy jí čeká desetileté vězení za pokus o emigraci...její syn Jiří pak vykupuje rodinnou "vinu" v osmdesátých letech hlavní rolí v seriál Gottwald.......(3.5.2012)
-
celuloid
Když jsem ten film viděl poprvé, bylo mně z něho smutno, nemohl jsem se při něm smát. Je v něm perfektně zobrazena studená atmosféra doby jeho vzniku. Opravdu smutný film. Ta hvězdička je pro Vlastu.(30.4.2007)
-
honz
Méně známý film s Vlastou Burianem je agitkou z moravské vesnice. Přestože je plný budovatelského nadšení a oslavou kolektivizace, určitě stojí za vidění i v dnešních dnech. Filmový kolorit moravského venkova, včetně tamějšího dialektu, má skutečné kouzlo.(9.2.2012)
-
ramirez2
No to je hrůza! Forma i obsah. Ta jedna hvězda je za to, že mě to přinutilo k zamyšlení.(3.1.2010)
-
donkocicak
odpad!Nejhorší Burianův film ! Vrchol trapnosti ! Ponížení samotného Buriana, který se po letech nuceného odloučení vrací na filmové plátno jako záškodník ! Zřejmě jen kvůli Burianovi vyšel tento snímek i na DVD, jiný důvod nevidím. Kromě pohádky Byl jednou jeden král a filmu Nejlepší člověk nám po roce 1945 česká kinematografie už bohužel moc kvalitního s Burianem nenadělila.(14.1.2009)
-
waits
Chudaku Burianovi se da po povalecnem honu na carodejnice tezko neco vycitat. Ale pohled je to navysost smutny.(12.10.2009)
-
J R C Pecuchet
odpad!Ubohá komunistická agitka.Ani se mi nechce věřit, že tenhle film režíroval Oldřich Lipský - mistr komedie a parodie. Vlasta Burian vzbuzuje spíš soucit než uznání a celý film prostupuje bolševická propaganda společného hospodaření v JZD. Absolutním vrcholem je nadšení družstevníků z rozorávání mezí.(27.12.2010)
-
xaver
Asi nejhorší film Vlasty Buriana. Přemýšlím, co ho přimělo přijmout tuto roli. Chápu, že byl zatrpklý poté, co byl závistivci obviňován z kolaborace s nacisty, ale toto si snad nezasloužil. Protektorát se vůbec na lidech podepsal hodně, a to co poté následovalo v letech 1945 - 1948 (nemluvě o tom co bylo po roce 1948) bylo a navždy zůstane ostudou tohoto národa. Vlasta Burian byl bohužel jednou z mnoha a podle mně nevinnou obětí. Přesto za ten film nemohu dát víc než 2* a to už kvůli Burianovi dávám hodně.(6.3.2012)
