Obsah
-
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. Komentáře uživatelů k filmu (125)
-
Houdini
Oscar 2 nominace: Kamera, Kostýmy(22.3.2004)
-
don corleone
Zajímavosti: Woody Allen chtěl původně obsadit i slavnou Grétu Garbo. [--] Dům na konci filmu je úplně stejný, jaký byl použitý už ve filmu Sex noci svatojánské (1982). [--] Aby byl maximálně zachovaný duch doby, používal Allen při natáčení techniku (objektivy, kamery a zvukové propriety) z 20. let. Stejně tak laboratoř, která pak vyvolávala negativy, povolala na tuto práci své bývalé zaměstnance z důchodu. [--] Kvůli posedlosti v autetičnosti snímku trvalo Allenovi natáčení stejně dlouho jako natáčení dvou jiných filmů dohromady. [--] V roce 2007 objevila italská psycholožka nezvyklou formu poškození mozku, který má stejný dopad na své oběti, podobně jako ve filmu (kromě psychologické proměny). Objevitelka Giovannina Conchiglia a její kolegové se rozhodli tento syndrom pojmenovat "Zelig-like Syndrom" podle filmu.(20.1.2008)
-
Tosim
Doopravdy jsem se rozesmál asi čtyřikrát. Pro tenhle Allenův film mám slabost hlavně z důvodu originálního nápadu. Fiktivního dokumentu a člověka, který se ve snaze zapadnout, proměňuje. Dojemný závěr potěší.(29.12.2005)
-
Matty
Allen s dokumentaristickou precizností rekapituluje život jedné mimořádné osobnosti – lidského chameleona Leonarda Zeliga. Zasazení do dobových reálií, nahrané rozhovory i tanec Chameleon působí velmi věrohodně. Na druhou stranu je to stále komedie, takže mnohé scény a dialogy nepochybně také ty méně domýšlivé přesvědčí, že tohle se skutečně nestalo. Jeden příklad za všechny – Zelig vypráví o svém nešťastném dětství: „Bil mě bratr, bratra bila sestra, sestru bil otec a matka bila otce, sestru, bratra i mě. A celou naší rodinu bili sousedi“. Zelig je milou hříčkou a příjemným zpestřením oproti všem těm psychologicky-vztahovým studiím, na nic víc si nehraje. Což je taky (občas) fajn. (Mimo jiné kvůli Allenově nespokojenosti s prvními sestřihy jde o jeho nejkratší film.)80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, anais, troxor(12.11.2005)
-
Djkoma
Dokumentárně laděné a vtipné. Jen toho Woodyho bych asi vynechal, pohled na něj pro mě není ničím víc než povinností, když chci vidět nějaký jeho starší snímek, v kterém s železnou pravidelností hrál.(6.11.2007)
-
Faye
….. „ Člověk, který se umí proměnit v jiného“. Hm. Jenže já vidím stále toho samého Woodyho Allena a s většinou jeho filmů si opravdu nerozumím a především s těmi ve kterých sám hraje. Nu což, do skupinky intelektuálů nadšených z každého JEHO díla nikdy patřit nebudu ( to vím už dávno) a navíc zjišťuji, že s každým dalším viděným „Allenem“ …. mně to vadí míň a míň. Čest výjimkám.(24.10.2006)
-
woody
Musím se přiznat, že jsem se sám několikrát načapal v představě, že ti herci v Proměnlivém muži přehrávají a že jsem se dozvěděl zajímavou věc o tom kdo přerušil Hitlerův projev - ale kurňa, vždyť je to mystifikace! Film tak přesvědčivý, od samotné hudby, výkonů, dokumentárního zpovídání a dalších maličkostí, které však nezůstaly opomenuty a tvoří úžasný celek.Od této chvíle přebírá Zelig pochodeň mého nejoblíbenějšího Woodyho filmu, kterou až do této chvíle neslo Seber prachy a zmiz.(8.11.2005)
-
Enšpígl
Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách.(26.9.2007)
-
Pohrobek
Jeden z nejlepších dokumentů všech dob, díky němuž nezůstane podivuhodná postava Leonarda Zeliga navždy zapomenuta, a to i přesto, že Zelig může svojí do absurdnosti dovedenou konformností mnohého pohněvat, pracujícím bere alespoň pět platů a z Žida se bezostyšně mění v černochy i indiány, čímž zamotá hlavu nejednomu příznivci Ku-Klux-Klanu. Jen škoda, že jsme nemohli pozorovat, jak by si Zelig počínal na norimberské lavici obžalovaných.(8.11.2005)
-
Superpero
Výborný nápad a hodně dobré provedení, ale přece jen se to podle mě dalo udělat jaksi svižnější. To ovšem nic nemění na tom, že Adolf Hitler by si zasloužil Oscara a opravdu mě štve, že jsem si nemohl poslechnout vůdcův vtip o Polácích.(8.11.2005)
-
Rob Roy
Zajímavý pseudodokument, ale jako film příliš nefunguje. Woody Allen má příležitost opravdu hrát jen v několika scénách, jinak si ho vůbec neužijete, protože zbytek filmu zachycuje atmosféru doby, proto zde nevystupuje a pokud ano, jsou záběry nasnímané v celcích a Allen nemluví ( vše nám odvypráví klasický dokumentární voiceover ). Nejde o postavy a příběh, ale především o formu a ta mě brzy omrzela.(12.11.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,798,616║Tržby Celosvetovo $13,800,000║(26.5.2010)
-
Shadwell
Lze chameleónit donekonečna? Nelze. Zároveň se ukazuje, že jediný opravdový Transformer je Woody Allen.(27.11.2010)
-
Oskar
"Starší bratr mě bil. Sestra bila bratra. Otec bil sestru, bratra i mě. Matka bila otce. Sousedi bili celou naši rodinu." Dvanáct let před Forrestem Gumpem natočil Woody Allen mnohem chytřejší film o outsiderovi, jehož vyděděnost a potřeba se kamkoli zařadit ho vede až k setkávání s různými prominenty a v tomto případě i k fyziologickým metamorfózám. Film má tak jako už Seber prachy a zmiz charakter dokumentu, ale hlavně je to ďábelská mystifikace. O lidském chameleonovi tady smrtelně vážně rozprávějí i různé autority americké literatury v čele se Susan Sontagovou. ;-) 80%(28.12.2005)
-
movie
Fiktivní dokument o muži, který se proměňuje tak, aby zapadl do každé společnosti ... Na Allena celkem povedené a dobrý nápad!(21.3.2006)
-
Kulmon
Woody je originál to se musí nechat. Ale ne vše se podaří. Zelig je fiktivním retrodokumentem o osobnosti Zeligovi (což je někdo na způsob Forresta Gumpa - člověk, který byl u všeho). Problémem je, že i délka 75 minut je strašně moc. Tato forma se postupem času stává pro diváka (aspoň mě teda) doslova ubíjející. Zajímavost: Hvězda němé éry Lilian Gish natočila scénu pro film, ta však v konečně verzi nebyla do filmu zařazena.(24.2.2010)
-
B!shop
Naprosto ultimatni "dokument", na Allena hodne netradicni film a se skvelym napadem na cloveka, co prijima podobu sveho okoli. Vetsinu casu to skutecne vypada jak starej dokument, typicka stara hudba, dobovy zabery, do nekterejch sikovne vmontovanej Allen a do toho sem tam soucasne rozhovory s pametnikama. Ale nechybi ani skvele vtipny dialogy. Navic Allen ve vsemoznejch prevlecich vypada fakt uzasne a film ma jen kratickejch 75 minut, takze neustale je co sledovat, Allen stale pridava dalsi a dalsi fajnovy napady a je to proste parada.(25.1.2009)
-
novoten
Další nezapomenutelná Woodyho záležitost, zasazená přesně mezi perfektní satiru a úžasnou komedii. Za geniální tah považuji obsazení sama sebe jako Zeliga, protože jen Allen dokáže hlavního hrdinu obdařit zvláštní aurou. Navíc s každým dalším zhlédnutím tahle genialita zraje až k režisérovým nejlepším filmům vůbec. Takovýhle nápad se vyvažuje zlatem. Jedná se o něco, co si přivodil po mexické stravě.(25.11.2006)
-
EdaS
Na první pohled působí Zelig pouze jako roztomilá (a dotažená) hříčka se spoustou fórů, z nichž řadu napoprvé možná přehlédnete. Když se ale podíváte pozorněji, můžete zde najít i něco navíc.(10.12.2005)
-
igi B.
Brilantní taškařice coby dokonale mystifikantní (a nakonec i sebeparodující) pseudodokument ala životopis jednoho >mediálního< američana... Stoprocentní Woody Zelig! ;o))(4.8.2007)
