Tajemství hradu v Karpatech

"Pozorujeme, aniž bychom byli pozorováni. Dokonalá observatoř!" .. "Na to si radšej odskočáme do lésa, né?" Neskutečně skvělý, originální a povedený film na motivy románu Julese Verna. Není nutno komentovat brilantní výkony početné herecké sestavy. Není nutno komentovat skvělé kulisy a hudbu. Tahle perla československé kinematografie se zkrátka musí vidět. Spousta úsměvných momentů se vám vryje do paměti. Nekompromisních 100% (05.10.2010)

Klasický příklad klasicky zfilmované verneovky, která dala světu nové klasické dílo. Je-li ve filmu přebírání a dalších věcí přesmíra, jsou dvě možnosti: buďto hrozí utonutí v eklekticismu a epigonství, nebo se zrodí nová kvalita. V případě Lipského spatřila světlo světa nová téměř geniální adaptace, jejíž inspirační půdorys dalekosáhle přesahuje původní Verneovu stejnojmennou literární předlohu. Invence gagů, osobitost nově vytvořeného nářečí, opravdu démonický vynálezce Hrušínského, to všechno dává filmu oproti literární předloze širší i členitější půdorys a pevnější základy. Jedinou potenciální slabinou tohoto typu hraných filmů zůstává jejich nárok na divákův rozhled a vzdělání. Těm, kteří touto pomyslnou Scyllou a Charybdou projdou, se nabízí nevšední zážitek a trvalé obohacení nehynoucími vzpomínkami a asociacemi. Pro soudné, vzdělané a moudré to znamená mnoho. Často všechno. (05.11.2007)

„No, zatiaľ niet dôvodu na sťažnosti...“ Krásna verneovsko-švankmajerovsko-montypythonská atmosférická čachtická jazda s parádnymi nápadmi, originálnymi hláškami („Hrabě? Tajtrlik.“; Evakuace provedena.“; „Kapituloval před sílou mého talentu.“) a parádnymi „preháňajúcimi“ hercami (Dočolomanský mi vždy svojím suchopárnym „cnostným“ herectvom pripomínal preceňovaného Chudíka, ale na rozdiel od neho mal šťastie na kvalitných režisérov, ako Jakubisko, Lettrich - alebo Lipský). (28.05.2011)

Oldřich Lipský svým Tajemstvím vysekl přenádhernou poctu všem Julesům Vernům a jim podobným. Vše až z dětinským zápalem dohnal ke krajnosti a má bránice doteď rezonuje pod návaly hurónského smíchu. Velice rád se nechám pozvat na hrad, kde "strašáá", obzvláště pokud je to s tak milou společností, jakou je právě gentlemanský Dočolomanský a jeho troubovitý společník Jan Hartl. Ostatně poté ani tatíček nic nenamítal... (17.10.2007)

Chm.... lámu si obě hemisféry, co bych tak sepsal originálního.... něco, co na ČSFD ještě nezanělo, cos trefného a úderného.... Aha! Takové filmy se dnes již netočí, bohužel! A je to. Kromě bezva nápadu, super režie, ňuňu klapky a fifi castingu (nebo cateringu, si to furt pletu) se ještě ke všemu jedná o hami film. Papa. (31.12.2013)