Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (583)
U Tajemství hradu v Karpatech jsem měl stejný problém jako u Polanského Plesu upírů. Atmosféra skvělá, nápady dobré, spousta promakaných detailů a drobností, milá pocta i něžná parodie. Ale jaksi to vůbec není vtipné. A navíc vám brzy začnou lézt na nervy nudná operní vystoupení a ten „roztomilý“ venkovský přízvuk. ()
Oldřich Lipský svým Tajemstvím vysekl přenádhernou poctu všem Julesům Vernům a jim podobným. Vše až z dětinským zápalem dohnal ke krajnosti a má bránice doteď rezonuje pod návaly hurónského smíchu. Velice rád se nechám pozvat na hrad, kde "strašáá", obzvláště pokud je to s tak milou společností, jakou je právě gentlemanský Dočolomanský a jeho troubovitý společník Jan Hartl. Ostatně poté ani tatíček nic nenamítal... ()
Časy se mění. Jako malý chlapec ;o) jsem tento film žral se vším všudy a byla to pro mně jasná 100% záležitost. Postupem času se hodnocení snížilo na 80%. A dnes? Ať to beru z jakékoliv strany, tak mi z toho nevychází lepší hodnocení než 60%. Až na pár dobrých vtípků a pár výborných fíglů (sekvence alá staré grotesky etc.) ve mně tento film nic nezanechal. Se vší úctou ke kvalitní české kinematografii dávám 60%, ale přiznám se: bojím se na ten film podívat znovu. ()
Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... ()
"Prastaré báchorky a děsivé úkazy provázející profesorovy experimenty, držely místní lid v dostatečné vzdálenosti." Stejně tak precizní režisér, geniální hudební skladatel, trikový mistr a výtvarník, dali dohromady tuto humorně tajemnou, skvostnou podívanou ze zapadlé podkarpatské vesničky předminulého století. ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (27)
- Ústredná melódia, ktorá vo filme niekoľkokrát zaznie, pochádza z opery „Hoffmannove poviedky“ od Jacquesa Offenbacha. Vo filme je použitá aj populárna melódia z tejto opery „Barkarola (Barcarolle)“. (Babulik)
- Scéna s padajícím lustrem se natáčela ve velké jídelně na zámku Hrubý Rohozec. Lustr zde ale přitom nikdy nespadl, tento „kritický“ okamžik spadlého lustru dotočili technici v ateliérech. (Goodmanczech)
- Salsu Verde (Evelyna Steimarová) nazpívala světoznámá operní zpěvačka Gabriela Beňáčková. Hraběte Telekeho z Tölökö (Michal Dočolomanský) nazpíval sólista Národního divadla v Praze a Ostravě Jaroslav Hlubek a zpěvačku (Helena Růžičková) nazpívala pěvkyně Vlasta Mlejnková. (alanwilder)
Reklama