Tři veteráni

Poprvé jsem to viděla hodně malá, takže mi připadalo matoucí, že ti skřítci mají tváře, které už jsem někde viděla (ano, a budou jí mít i po milion pátý, dokonce i po milion šestý), taky jsem nechápala, jak v pohádce můžou být velbloudí cigarety, které doopravdy existují. Vítejte, naši cizinci versus cizinec není našinec dítě školku navštěvující plně nedocení, pěsti hrozící z kadibudek ano. Otázku, zda matka obluda je jen figurína, nebo nějaká herečka, jsem si nezodpověděla dodnes. (12.11.2011)

Asi jediná pohádka, kde se mluví o cigaretách s vembloudem. Nejspíš právě na tomhle jsem se naučil vnímat kinematografii. Pokud tomu říkáte pohádka, nesmíte si představit laciné namalované kulisy, moralizující scénář a herce, kteří se to snaží mít co nejrychleji za sebou. Adaptace Werichovy povídky (tomu se vážně nedá říkat pohádka), která měla pro autora velký význam coby jakési životní i literární resumé, se ujali Lipský se Svěrákem. Zfilmování je celkem pietní a tam, kde se od předlohy v detailech odchyluje, je to jen ku prospěchu věci (přidání spousty vynikajících a zcela nedětských gagů, jako ten s celníkem, a bitevních scén). Samozřejmě velkou úlohu hraje skvělá atmosféra, výborné, jaksi mimočasově surrealistické prostředí Evropy na přelomu 18. a 19. století (taky si pamatujete tu scénu, kde nos, změněný v jakéhosi hada, proplouvá Evropou?), a především postavy, které jsou (což je v pohádkách naprostá výjimka) psychologicky promyšlené, jednoznačně motivované, inteligentně jednající a především mistrně zahrané. Trochu to kazí divné písničky, ale dají se přežít. Nejspíš nejinteligentnější česká pohádka. Salcburk....tam jsem taky nebyl... (17.09.2008)

Traja veteráni nedostali príležitosť byť priemerným alebo dokonca zlým filmom. Už pôvodná Werichova rozprávková moralitka bola nápaditá. Svěrák jej pridal trochu mentorovania, plné priehrštia nezabudnuteľných hlášok a zopár hercov z Cimrmanovho divadla a Oldřich Lipský to celé zrežíroval. S hercami, akými boli Rudolf Hrušínský so Somrom a Čepkom po boku, s Lasicom a Satinským a množstvom ďalších iste nemal veľkú prácu. Jaroslav Uhlíř pridal chytľavú pesničku, ktorá nemala šancu nestať sa odrhovačkou, a všetky potrebné ingrediencie boli namiešané. Mohol to byť jeden z najlepších filmov osemdesiatych rokov. A nebol. Chýbalo mu niečo, čím je pri krasokorčuľovaní sklz. Všetko bolo také chcené a trochu vykalkulované. Tak ako štyri hviezdičky odo mňa. Aj tie sú pomerne slabé. (07.06.2012)

Nestárnoucí filmová adaptace Werichovy ryze autorské pohádky je jedním z vrcholů postmoderního přístupu k tomuto žánru. Cenné jsou hlavně všechny ty gagy a nezaměnitelná cimrmanovská poetika. Mimo to, že jde o nadčasovou pohádku, vtělili Zdeněk Svěrák s Oldřichem Lipským do filmové verze hlubší zprávu o fenoménu globalizace...to globalizované balkánské království, kde se na rakouský valčík tancuje břišní tanec, je obrazem dnešního světa... (24.12.2017)

Pohádka, kterou jsem jako dítě sotva dokázal ocenit, ale ledva odletěl čas praků a indiánů, vyklubala se z ní neobyčejně poetická a aktuální věc, na kterou se člověk rád podívá kdykoli znovu. Werichův pohádkově-modernistický námět skvěle opentlil hláškami Zdeněk Svěrák a zhmotnilo jej ústřední fenomenální herecké trio s asistencí plejády skvělých bočních rolí. Připočteme-li nezapomenutelnou titulní písničku a laskavou hravost, která tu zůstala z knižní předlohy, patří Tři veteráni rozhodně do zlatého fondu české kinematografie. A na ty Slováky vlastně taky nezapomínat... s velbloudééém! (28.12.2005)