Ženská na vrcholu

Co je platné, když vytáhnete slavnostní prostírání a stříbrné příbory, když ta polívka, se kterou jste se celé dopoledne kuchtili, není k jídlu? Co je platné, že Tatry jsou krásné a je na co koukat, herce jste si taky vybrali mezi naší top, když neumíte napsat scénář a režírujete jako pejsek a kočička? Už od prvních titulků se mi nad vtípky chtělo zoufale plakat studem a příběh samotný nebyl nic jiného, než kaše nastavovaná zoufale jen podle toho, aby měl celý film potřebný počet minut. (03.05.2020)

Je to k pláči když amatéři točí filmy. Proč to dělají, možná je to baví, možná proto že mohou, možná čistě pro nějaký ten finanční zisk (Lenka Kny si své veledílo produkovala ve své produkční společnosti). Co mi na tom vadilo nejvíce, bylo, že se to snažilo vykrádat Poledňákové velrybu. Naštěstí je scénář tak zpatlaný, děj žádný a tvůrčí, filmařské a vypravěčské schopnosti autorů díla tak nicotné, že k plagiátu dojít nemůže. Snad mělo pro herce význam si zajet do Tater, něco oddrmolit, nadýchat se čerstvého vzduchu a šup zpět do Prahy, protože je místy vidět že je jim účast v této taškařici nepříjemmná. Kdybych měl najít něco kladného, tak to je asi práce maskérů, kdy v jednom záběru vypadal z určitého úhlu na pár sekund polívka v sukni docela k světu. Produkce: BLUE TIME Praha (29.11.2020)

Tak tohle byl opravdu vrchol: nevkusu. Ne, nezasmál jsem se. Ano, snažil jsem se pochopit, proč to nejde. Česká romantická komedie je v nehorázné křeči. Na bizarním vrcholu je spíš režisérka a scénáristka Lenka Kny, která předvádí zoufalý sled divných scén. Jejich část ještě dává docela smysl. Anna Polívková, majitelka pražské biokavárny, se nechá přemluvit, aby na Vánoce se synem (tatínek samozřejmě chybí) vyrazili do Tater. Doma zůstává její starostlivá matka, otec-psychiatr a teta, která vlastní kliniku plastické chirurgie. Neustále se k téhle trojce – a pak i čtyřce (!) – vracíme, a zatímco oni zdobí stromeček nebo dumají, zda za dcerou (ochranitelsky) nevyrazit, my přemýšlíme, proč tahle linie nikam nesměřuje. Ač jsou Polívka nebo Preissová docela fajn, tahle část je totálně mimo. Ale zpět na hory. Shodou (pitomé) náhody se matka (která se těší na masáže a litry šampaňského) se synkem ocitají v horské chatě Samota, které velí nerudný záchranář Martin Dejdar se svou dcerkou, které pravidelně navštěvuje sukničkářský bratr. No, jak tohle asi dopadne? Slovenské pohoří, které obývají prakticky samí Češi, je krásné, ale tvůrci z něho moc nevyždímají. Raději nám ukazují střet bioveganky s horským křupanem, který raději konzervy a špek, opatrné matky s dobrodruhem (po konfliktu je vždy klid, jakoby se nic nestalo), a když pak Dejdar zničehonic vezme do ruky saxofon a vypálí romantickou melodii, Polívková ztuhne a evidentně zvlhne. A otočí. Vážně! A divák se tak může „těšit“ na momenty, kdy se dosud zahořklý Dejdar snaží působit svůdně. To je další bizár. Polívková hrát umí, ale tady jen drmolí nesmyslné věty nebo se ztrácí v lese, ve kterém panikaří a objímá stromy. Několik momentů ještě aspoň trochu funguje, celek je ovšem k pláči. Něco mezi jednou a dvěma hvězdami. (04.08.2020)

Podle mých hodnocení to už musí vypadat, že nemám rád Annu Polívkovou, ale není tomu tak. Vůbec nic proti ní nemám, vadí mi jen filmy a seriály v nichž se v poslední době objevuje. Tento snímek byl jen další verzí neuvěřitelně provařené romance o nerudném (dosaďte si samce dle výběru- např. hrobníkovi, vykradači chat, zálesákovi, Krokodýlu Dundeem a podobně) a emancipované ženě z velkoměsta, která svádí marný boj s přírodními živly, faunou, flórou a podobně. Tím pádem musí být od počátku každému zkušenému divákovi (tj. takovému, který viděl už alespoň tři filmy na stejné téma) jasné, jak se bude děj vyvíjet i jak to celé dopadne. Znovu jsem si připomněl, proč nemám v oblibě dětské herce (blíže viz. komentář bubun), opět jsem si vychutnal "rafinovaný" product placement a zoufale jsem chrčel u dějové linie s Heleninými rodiči. Nebyl to pěkný zážitek a závěr musel svou přeslazeností vyřídit nejednoho diabetika. (22.05.2020)

Ak je v hlavičke filmu napísané : komédia, a u jej premietania sa takmer nikdy nezasmejete, značí to veľký a závažný problém. Toto sa nedá pochopiť. ..... Film od priepasti drží snáď len to, že na takmer dvojhodinovú dĺžku nenudí a nie je trápny. Navyše naturalistická krajina Tatier dáva k divákovi taktiež malé plus. ...P.S : Chudák Alois Fišárek. Tady to v strihu bolo veľmi zlé, chaotické. Nechápem, že tento velikán českého strihačškého filmu sa dokázal podpísať na tento film. (05.05.2020)