Dogman

Základ príbehu je ako vyšitý z hociktorého mesta alebo mestečka, lebo asi všade sa nájde nejaký bývalý boxer, teraz feťák, ktorý už nič iné nedokáže, len svojou hrubosťou terorizovať celé okolie. Na druhej strane je Marcello, povolaním "psíčkar", ktorého vám je neraz ľúto, no vzápätí vždy spraví niečo, za čo si potom nesie následky. Na môj údiv sa toho vo filme dialo celkom dosť a keď v osemdesiatej minúte prišla pomsta, takmer som pukol smiechom. Takmer ako v nejakom šialenom noir filme. Dogman ma určite prekvapil. Taký bonbónik so zaujímavou chuťou. (09.06.2022)

Dogman stojí pevne "na neorealistických základoch", čiže na "shoulders of giants", ale je aj veľmi svojský. Nie každá sociálna dráma musí byť ťažkým artom, Dogman, dovolím si povedať, chytí a nepustí svojho diváka od začiatku do konca, ako poriadny pittbul. Nedá nespomenúť herecké výkony oboch hlavných predstaviteľov, pretože vyznievajú tak autenticky, až si nedokážem predstaviť, že títo herci by mohli byť v civile iní a že za kamerou mohla panovať iná atmosféra ako je pred kamerou v kine. Pokiaľ teda máte Taliansko zafixované ako jednu z ikonických krajín západného ekonomického zázraku, tak Garrone vás výberom lokality a postáv veľmi drsne vyvedie z omylu. Alebo choďte radšej pre kľud duše na nákupy do milánskej fancy pasáže. (26.10.2018)

Herecký orgasmus, který tu ze sebe vymáčkl Marcello Fonte je asi první věcí , kteoru tu musím zmínit. Dlouho jsem neviděla, aby takhle někdo uměl hrát očima a v podstatě ani nepotřebujete jako divák vidět to, co on, protože to z jeho pohledu vyčtete. Nicméně ke scénáři. Až do poslední chvíle jsem hodně koketovala i s tou čtvrtou hvězdičkou, ale nakonec mi tam ještě něco málo chybělo. Možná jakýsi moment překvapení na závěr. Film je to ale festivalově krásný, lidský, plný lásky, nenávisti a pejsků. Opravdu nelituju toho času, co jsem mu věnovala. (26.06.2019)

Marcello Fonte se svým dobráckým obličejem je výborný představitel tohoto hlavního hrdiny, který si svůj život zpestřuje i nezákonným podnikáním, i když je v jádru dobrák. Možná se nám nebude líbit, co dělá, ale můžeme ho pochopit. Matteo Garrone nás vzal na další historku z podsvětí kousek od Neapole, ale neopakuje se, je to výrazně jiný film než jeho slavná Gomora. (13.10.2021)

Lidské a mrazivé zároveň. Chytlavé od prvního do posledního záběru. Jak osobitým námětem, tak zpracováním, adekvátním smutnosti příběhu a šedivosti prostředí, ve kterém se odehrává. Člověku se nechce věřit, že něco takové je soúčástí EU. Je záslužné, že se osobitý talent Garroneho formátu soustředí právě na tuto tvář Itálie. Od závěru jsem čekal malinko víc, ale i takhle dobrý. Pomohl pochopit zvláštní rozhodnutí hlavní postavy. Výkon Marcella Fonteho hodný ocenění. [Cannes] (17.05.2018)