Bílá vrána

Film mě naprosto dostal, především ta gradace na konci. Nečekal jsem, že se příběh bude točit jen kolem roku 1961 a dříve. Oleg Ivenko se zhostil role hlavního hrdiny velmi dobře (Rudolf nebyl pravý Rus, ale etnický Tatar), okouzlila mě i Adèle Exarchopoulos v roli Clary Saint. Gay složka byla potlačena na minimum přesně tak, jak píše zolo, ale kdesi jsem četl, že svou homosexualitu plně rozvinul právě až v exilu a náznaky tam byly ("u vláčku" se dotkl kolegy, s Clarou v pařížském baru civěl na muže, jak spolu tančí atd.) a v Rusku se spíše choval heterosexuálně, což film i dokazuje a příběh se nevěnuje jeho životu po útěku na západ, kde by asi gay složka měla hrát důležitou roli. Ubírám bodík za neustálé vracení se do dětství, které později už působilo trošku rušivě a děj zbytečně protahovalo (scény, které děj nijak už neposouvaly). Ruské reálie mi nevadily. Záběry z tehdejšího Leningradu tam byly a zimní scény u lesa, zda to bylo někde ve středním Rusku v Ufě a nebo v horách zimního Srbska bych stejně nepoznal. Naopak reálie Paříže začátku 60. let (jízda autobusem z letiště do divadla) byly úžasné. Doporučuji všem! Ralph Fiennes odvedl skvělou práci režiséra (ve filmu i hraje roli baletního učitele Pushkina), přestože ho znám především z celé dlouhé řady filmů ... K tomuto dílu se bude řada diváků vracet, včetně mě ... 101098 (27.10.2023)

I když je film hezký a nekladl si za cíl opěvovat homosexualitu Nurejeva, mám pocit, že tato jeho stránka byla v tomto snímku zanedbána a neprávem potlačena. Dokážu si představit, že svobodné nadechnutí i v sexuálním cítění, které Nurejev bezpochyby pociťoval za jeho hostování v Paříži, mohlo být jedním z rozhodujících motivů k emigraci, což z tohoto filmu patrné není. Zda tomu tak skutečně bylo, se už nedozvíme, ale vzhledem k tomu, že zemřel na AIDS, dovozuji, že jeho homosexualita hrála v jeho životě očividně větší roli, než jakou film této Nurejevově stránce přisuzuje. Přestože gay tématika je nastíněna velmi nejasně a spíš divák jen tuší než ví, má tento snímek potenciál zaujmout a přiblížit tehdejší dobu těm, kteří si ji pamatovat nemohou. Oleg Ivenko, představitel hlavní role se svého výkonu zhostil se ctí, fyziologicky byl velmi dobře vybrán ať už představitel malého Nurejeva či až pak dospělého. Mě tento film potěšil. Škoda jen, že nevznikl v ruských reáliích, protože i když se mimoruské produkce mnohdy dost snaží, většinou se jim pravé ruské reálie napodobit nedaří. (02.08.2019)

Film bez šarmu. 1) Děj probíhá ve dvou časových rovinách se spoustou dalších flashbacků z různých dob. To samo o sobě snižuje celkový dojem. Na druhé straně je dobře, že se režisér zaměřil především na jeden okamžik ze života a nepokusil se o klasický životopis._____ 2) Horší je, že vše je bez šarmu - scénář, režie i herci._____ 3) Nurjejevova sebestřednost, excentricita a arogance, navzdory ujišťování režiséra, že ji zdůraznil dostatečně věrně, mi připadá s ohledem na jeho taneční mistrovství nepříliš extrémní. V této souvislosti se nabízí citát (údajně Marcus Aurelius): Lepší je výčitka od génia nežli pochvala od idiota. Přihoďme ještě: Když dva dělají totéž, není to totéž a je vymalováno. Nurjejev klidně mohl být arogantní, jak chtěl. Měl na to._____ 4) Ještě hůř (nevěrohodněji) dopadlo zobrazení jeho sexuality. Ačkoli byl Nurjejev homosexuál (s občasnými úlety ve vztahu k ženám) a zemřel na AIDS, film se tomuto aspektu jeho života vyhýbá. Je jasné, že se v SSSR nechoval otevřeně, ale náznaky ve filmu jsou vskutku až příliš decentní a nenápadné. Jeho dlouholeté (25 let) vášnivé přátelství s dánským tanečníkem Erikem Bruhnem nebo kratší (2,5 roku) vztah s americkým tanečníkem Robertem Tracym jsou dostatečně výmluvnými důkazy (nepočítaje mnoho kratších či jednorázových známostí) jeho sexuální orientace. V této souvislosti má výstižný koment: zolo****._____ 5) 22letý Oleg Ivenko (Rudolf Nurjejev) je pěkný kluk (inu, tanečník). 29letý Sergej Polunin (Jurij Solovjev) s blonďatou hlavou vypadal velice sexy. (14.01.2020)

Je to citlive drama.Veskera pozornost rezisera se soustredi na Ivenka a detaily v jeho psychologickem portretu.Extrahuje barvy z jeho zivota,ktery byl zrejme tak cernobily jako ruska zima.Ale tezko rict,jak to odpovida skutecnosti.Film je plny malych radosti jako treba pohledy do baletniho studia,vecirek baletek apod.Samotny balet mi jako divakovi nic nerika a unavuje,jako kdyby se milovnik baletu dival na tancici 60 lete baletky. (15.01.2020)

Na filmu musím ocenit hned několik věcí: 1) Výborně vybrali malého a staršího Nureyeva - opravdu si byli podobní i vzhledově i povahově. 2) Film mě opravdu bavil. Byl zajímavý, rozporuplný a pořád měl kam gradovat. 3) Skvělý napínavý konec. 4) Výborně volená hudba a 5) Úžasně se zde prolínaly minulost se současností. Krom toho - herecké výkony byly bezvadné. (12.07.2021)