Sabrinina děsivá dobrodružství

1. série: Super stylová čarodějnická záležitost, která pojala Sabrinino jméno opravdu originálním způsobem, který jsem v seriálové podobě velice vřele uvítala. První díl sice rozpačitý, ale od druhého už to vzalo sešup a každá epizoda byla charakteristická svou zápletkou a jednotlivé příběhy byly většinou zdárně dotáhnuty až do konce. Od vizuálu, přes výpravu, kostýmy, prostředí až po herecké obsazení je to opravdu na špici a všechny díly byly nadprůměrné a zábavné. Jednu hvězdičku si ale zatím schovám pro sebe, protože mám takové tušení, že druhá série bude této jistě konkurovat. 2. série vypilovává Sabrininy příhody a rozvíjí její osudy na maximum. Je to více sexy, odvážné, peprné, brutální, vtipné a dočkáte se i většího množství pekelných sil. Nápad stvořít tento seriál je opravdu neocenitelný a jsem strašně ráda, že si to drží úžasnou kvalitu, styl i dynamiku. Postavy jsou výborné, po humorné stránce to nejvíc táhne asi Hilda, ale nemůžu říct, že by mi tam někdo vadil. Já doufám, že se vzniku dočká i třetí řada a pokud si bude držet obdobnou kvalitu, budu uvažovat o udělení pětihvězdí celému tomuto počinu, protože je to prostě skvělé osvěžující bezkonkurenční zpracování dříve podprůměrného seriálu pro náctileté. 3. série pro mě byla během tří prvních dílů docela průser. Vůbec jsem se do toho nějak nemohla dostat a ani jsem se nehrnula do toho, abych jí viděla co nejdřív. Po prvních třech rozpačitých a nadmíru nudných epizodách to ale naštěstí začalo zase nabírat na obrátkách a příběh měl opět koule. O největší zábavu se tu stará nový coven plný rozmanitých postav, které naší Sabrině opravdu zavaří. Do Pekla se dostáváme čím dál častěji, ale charakter Sabriny začíná možná až moc frackovatět. Třetí série je k mému překvapení také plná nových muzikálových vložek, které se mi tam jeví spíš jako takové awkward momenty a zkrátka to má malinko jiný feel, než jsme zvyklí. Druhá půlka série byla skvělá, ovšem ta první se postarala o to, abych už se pomalu začala obávat o kvalitu tohoto seriálu a hodnotím spíše třemi a půl hvězdami. Závěr je opět otevřený pro pokračování, avšak už nemám tušení, kam by tohle mohlo spět. (10.12.2018)

Sabrinina děsivá dobrodružství nejsou zrovna moc z tvorby Roberto Aguirre-Sacasa vydařená :/. Riverdale a Katy Keene jsou bezva, ale tohle je nudné, dlouhé, na to, že tu je čarodějnictví, to není moc zábavné a nevyhovuje mi postava Sabriny. Její partička přátel je dobrá, ale je to dost málo na to, aby mě to udržel při sledování. Jako zvládl bych seriál dosledovat, ale to bych furt dával 2 hvězdy, a to by za to nestálo. Humoru se tolik nechytám a teta Zelda a High Priest jsou strašně o ho*ně. Koho reálně jejich vztah zajímá? Myslel jsem, že se mi to bude hodit k 6. sérii Riverdaleu, ale nakonec jsem se bez toho obešel. Vyhodnocení: Nechápu postavu učitelky co chce (30.08.2022)

Hádám, že teď je to takový trend, že z každého sebeblbějšího nápadu musí udělat mysteriózní, temný, do průměru upadající blábol. Čím krvavější a temnější, tím víc Adidas. Holt nejsem cílová skupina. Tuším, že za to můžou hry o trůny, který tenhle styl odstartovaly. Hry o trůny byly jiné, po nich už je všechno stejné. (06.07.2020)

S devadesátkovým sitcomem má nová Sabrina pramálo společného. Tentokrát se nehraje na humor, ale na temnou, krvavou a dekadentní podívanou, která se ale mnohdy bere příliš vážně, a tak sklouzává spíš k parodii. A to obzvlášť, co se milostné linky hlavní hrdinky, která by v 16 letech pro lásku až na kraj světa šla, týče. Chyběla mi také o něco větší provázanost mezi jednotlivými díly, i když komplexní rámec série měla. Sabrina je skvěle obsazená, vizuálně vymazlená a především napínavá. A i když je hlavní cílovka nějakých 16-20 let, neumenšuje to nic na faktu, že seriál dokáže zaujmout i starší, kteří jen občas musí být shovívavější k tomu přehnanému patosu. (06.11.2018)

Zatím je to spíše na tři hvězdy. Na jednu stranu hororovější pojetí Sabriny se mi líbí a celková stylizace je prostě perfektní (i když časté papundeklové rekvizity působí docela směšně), na druhou stranu naivní a pohádkově laděné momenty mě v tomto univerzu přišly hned dost podivné. Nevím, je to takový divný mix na pomezí hororu komedie a dramatu. Opravdu temné momenty střídají ty romantické a sem tam komické. Měl jsem celou dobu pocit, že tvůrci hledají tu správnou rovinu kterou se vydat, občas to působí všechno poměrně reálně a pak se jde do lesů za čarodějnicí jako s Disneyho pohádek. Přes opravdu zajímavý vizuál mám ze seriálu taky pocit jakési levnosti, celý great coven a čarodějnickou školu tvoří pouze malá hrstka čarodějnic, stejně tak obyvatel Greendale není kdo ví jak velký počet. Co se herců týče tak je asi pochopitelné, že se jedná spíše o průměrné výkony, ale ani mi to nějak nevadilo. Jednoznačně nejlepší jsou v tomto ohledu tety Zelda a Hilda, který jsem tu pózu tak nějak věřil. Zatím to moji pozornost drží docela slušně, ale asi bych byl radši, kdyby se to zbavilo těch naivních momentů ve prospěch toho reálnějšího pojetí, zatlačil bych na psychiku postav a následky a pocity z jejich činů bych neměnil jak na běžícím páse, ale nechal bych si to ty postavy pěkně vyžrat. Nápad to má dobrý, ale za mě osobně by to chtělo trochu dotáhnout a spíše bych se přikláněl k přiblížení k American Horror Story a ubral vlivu Pushing Daisies. Zatím zhlédnutá pouze první série. (06.01.2019)