Psí ostrov

Wes Anderson je neuvěřitenej v detailu v libovolné filmové složce, příběh, hudba, postavy/zvířata a obrazu. Nikdo nemá takovou schopnost udělat pouhým obrazem scénu nebo vtip o originalitě se ani bavit nebudu, to by bylo jak chcát do moře. Nejsem moc na zvířecí filmy, ale Wes tomu dal i hezký společenský přesah a já se toho jeho filmařského rukopisu nedokážu nabažit, protože je to kombinace všeho co na filmech miluju, jedinečnost, originalita, humor, inteligence, fantazie, prostě možná přijde i kouzelník. (10.05.2018)

Jeden z nejkreativnějších režiséru současnosti, a to zejména na poli animovaných filmů, opět přišel výjimečným filmem. Ano, každému to nepřijde jako jeho pomyslný šálek kávy, ale bezesporu si to dokázalo najít publikum, kterému se film zavděčil. Už s Fantastickým lišákem a Grandhotelem Budapešť si mě Anderson získal, teď se mu povedlo zkompletovat opravdu ojedinělý hattrick bizarních, na druhou stranu ojedinělých filmů. Zasadit film do Japonska už samo o sobě mluví za vše, velmi mě nadchl nápad prostě nějaké japonské dialogy nepřekládat, tudíž může divákova fantazie rozehrát zajímavou partii. Animace rozhodně ne přelomová, ale hýbající figurky pořád mají něco do sebe, i emoce se zde našly a záběry na ty čtyřnohé chlupáče s vlající srstí díky větru působily velmi klidně. Dojde i na megavtipné situace, ten smysl pro detail a perfekcionismus by z mysli jiného člověka mohl napáchat nepřeberné škody, ale od Wese to nemusíte čekat. Takový génius jako on s citem pro detail nemá nikoho sobě rovnému. Jo, to byl panečku film. Za mě dávám 86 % (23.08.2018)

První třetina je osvěžující peckou, že jsem ani nedutal. Kdo by tedy řekl, že se celá ta krásná vypiplaná práce zadrhne na příběhu, jenž by stačil na stopáž delší povídky. Lišák měl skvělý background Roalda Dahla, měl jasnou vystavěnou linku a fungoval emočně, proto nad Psím ostrovem jasně vyhrává. V rámci geniálního Wese Andersona jde o "slabší kus", kterému chybí památné okamžiky. Navzdory tomu všemu pořád to nejlepší, co dnešní kinematografie může nabídnout. 70% (12.05.2018)

30. léta 21. století. V Japonsku se přemnožili psi s nakažlivými chorobami, a všichni byli vyhnáni na ostrov s odpadky. Sem spadne letadlo s malým japonským hochem, který něco hledá. A společně se psy odhalí zlé spiknutí. Isle of dogs je animovaný film Wese Andersona. To, že jde o jeho film, poznáte opravdu snadno. Používá všechny jeho unikátní metody. Také že mi dalo pořádně zabrat vlastně pochopit, jaká byla ústřední zápletka, a proč vlastně kdo dělal to, co dělal. Dá se říct, že každý si nejspíše musí tento snímek vyložit podle sebe a hodně číst mezi řádky. Tohle byl podle mého i záměr, protože filmy Wese Andersona neexistují proto, aby dávaly smysl. Ale existují kvůli nejrůznějším bizarnostem, a těch si tady člověk užije opravdu dostatek. Psi mezi sebou mluví anglicky. Japonci mezi sebou mluví japonsky a není to nijak otitulkováno. Občas slyšíme tlumočníka, občas je celý dialog nepřeložen a tudíž mu nerozumíme (tohle rozhodně není kritika, ale naopak chvála za odvahu to lidem nepřeložit a doufat, že to pochopí). A jak má Anderson ve zvyku, odskakuje v nečekaných chvílích do různých odboček, které nijak nesouvisí s dějem (např. několikaminutová scéna přípravy otráveného sushi). Psy mluví slavní herci a mluví je většinou zcela vážně, což vytváří zábavný kontrast. Dialogy jsou proto opravdu radost poslouchat. Tento film poskytuje stylovou animaci, skrytý humor, netradiční děj, japonskou kulturu a psy a rozhodně není vhodný pro děti. Ne že by v něm bylo něco nevhodného, ale nebudou mu vůbec rozumět a pravděpodobně se budou nudit. Hlavně je film velice ponurý a jeden musí opravdu číst mezi řádky, aby film vůbec pobral. Za me jeden z nejlepších novodobých animáků. - "We’ll find him. Wherever he is, if he’s alive, we’ll find your dog." (25.08.2019)

"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. (27.07.2018)