Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Tak vám nějak nevím, sice je to stále za 4, ale nějak už to podle mě nemá tu šťávu, co měly kdysi prapůvodní Starwarsy. Zdá se mi, že je to čím dál více o efektech, které jsou sice parádní, ale samy od sebe ten film nespasí. Ještě si počkám na trojku a uvidíme, pokud se pohne i dějově výše, dostane taky 4 (nebo i 5*), pokud ale taky bezmála veškerá snaha zaujmout bude navázána na FX, stáhnu hodnocení o stupínek níže... (19.10.2010)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Před filmem jsem vážně zvažoval "odstoupení ze Star Wars závodu", ale nakonec jsem to riskl. A hele, ono se to vyplatilo! Zmizela dětská ušišlanost, vrátila se síla, vrátil se osud, vrátila se temnota. Sedl mi zejména Hayden Christensen, v němž se sváří dva nesmiřitelné protipóly, temná a světlá strana síly. Jeho balancování na hraně často graduje skvělá hudba Johna Williamse. Atmosféra více připomíná počítačovou sérii Jedi Knight (oproti původní epizodám je temnější, osudovější, méně pohádková), což vůbec není na škodu. Chytá se i Ewan McGregor, který společně s neposedným a emocemi zmítaným "padavanem" tvoří výbornou dvojku. Milostná zápletka je poněkud násilná a přehnaně stylizovaná, ale naštěstí velice rychle přepustí místo akci. Ano, Epizoda II se posouvá od pohádkovosti prvních epizod k vážnějšímu vyznění, což nemusí sedět pamětníkům, zato nám mladším, kteří už jsme zažili zrod počítačového zpracování SW (počínaje hrou Dark Forces ), je tenhle svět přeci jen blízký. I přesto si myslím, že Klony jsou právoplatným nástupce linie Epizod IV–VI... (27.01.2004)

Podle mě spolu s E5 nejlepší Star Wars. A neříkám to jen kvůli Padmé;) Víte jak jsme byli natěšení na pořádný imperiální pochod? A ten masový souboj Jediů s Droidy, slint slint...A konečně poznáte otce a syna Fettovy, což byl pro mě osobně další docela velký tahák - alespoň uvěříte, že jablko nepadá daleko od stromu. Ještě bych měl složit hold Christopheru Lee a mistru Yodovi, ale tím už asi radši skončím. Nebo ne...způsob jakým Anakin přijde o (pro příběh SW klíčovou - i když při hlubším zamyslení nepříliš logicky klíčovou) ruku, není nic jiného než vynucená dějová záležitost, a člověk se až diví, jak může po tak skvělých soubojích režisér dopustit takovýhle lapsus. Jediná vyloženě hloupá scéna, ale ta za to teda stojí. (10.02.2003)

Lepší než Epizoda I, ale kvalitativně to původní triologie stále nedosahuje. Ovšem po vizuální stránce je to prostě nádhera!! Ty nejlepší triky své doby George Lucas přetavil do dvou hodin trvající vizuální krásy! Kde je proboha opět Oscar za vizuální efekty? Já ty pány z Akademie asi opravdu nikdy nepochopím. Čeho jsem se nejvíce bál bylo obsazení Haydena Christensena, který mi ale dokázal, že si roli Anakina zasloužil a v mých očích rozhodně nezklamal, naopak! Já zkrátka nemůžu jinak než ohodnotit pěti hvězdičkami, protože mě tahle série totálně pohltila a to jsem si vždy říkal, jak tohle může někoho bavit...... (09.02.2009)