Psí poslání 2

První psí poslání mělo originální myšlenku a pro všechny pejskomily nabízel opravdu příjemnou, dojemnou i vtipnou podívanou. Úspěch byl zaručen, pokračování tím pádem také. Hlavní hrdinové omládly, psí rasy změnily a časové rozpětí je také menší. Bohužel film jede na jistotu a opět přináší vtipné chvilky s roztomilými pejsky a střídá je s chvilkami dojemnými. Film už nemá to kouzlo prvního dílu a nedojímá ani nebaví, tak jako předtím. (13.11.2019)

Psíčkari si pri tomto filme isto prídu na svoje (ak im nestačil už prvý diel, ten som však nevidel), no mne to zas tak veľmi nesadlo. Hlavná myšlienka, že verná psia duša sa vracia k svojmu milovanému pánovi skrz ďalšie životy je síce dojemná, ale aj dosť gýčovo dojí emócie. Tiež mi dosť dlho trvalo kým som sa naladil na to, že rozprávačom je pes - bolo to na mňa až príliš pre deti. Ako rodinný film je to pekné, ale to je asi všetko. 6+/10 (01.10.2020)

Klasický “dog movie”, který nepřináší (dokonce ani v porovnání s jedničkou) nic nového. Ze začátku strašně cringe, postupem času se to zlepšilo, semtam padl solidní joke, ale jinak prostě ubíhající minuty, nudný a obyčejný příběh a nijaké postavy. Opakovaným umíráním psa filmaři emoce z diváků nedostanou a z mého pohledu od Marley a já stále žádný takový upřímný film nepřišel. Pro pejskaře a rodinky s dětma dostačující, pro běžné diváky jen další tuctovka, na kterou si za týden nevzpomenou. (29.08.2019)

Překvapilo mě to hodnocení zde. Na to jak vysoké je, je to tady celé až moc netypické, poněkud melancholické, až depresivní. Příběh psa, který neustále umírá a neustále se rodí a hledá cestu ke své paničce je strašně zajímavý nápad. Už v první díle byl. Nevím ale, co by jako druhý díl měl navíc nabídnout. Tedy kromě toho, že hlavní hrdinka dostává tolik ran osudu, které by průměrný český občan v životě nepřežil. Bylo to tu s pejsky fajn, což o to, ale emotivně už to tady tvůrci trošku přepískli. (06.08.2022)

Film začína na farme, takže presne tam, kde prvá časť skončila. Osudy ľudí a psov sú pevne spojené bez ohľadu na miesto a čas, film sa trochu opakuje, ale s dostatočným odstupom od prvej časti to nevadí. Film má dobré tempo, veľká životná udalosť prichádza každých päť minút, čo mi vyhovuje, a trochu sentimentu do takejto psej romantiky patrí. –––– Glorie trávila hodně času mluvením se svou rukou. –––– Musí být hezké mít někoho, kdo tê bezpodmínečně miluje. –––– Je to naprosto nemožné, ale asi je to pravda. (28.05.2020)