Hra

Černobílé vztahové peripetie. Doslova. Nicméně právě stylizace do černobílé mi seděla, stejně jako ústřední herecké trio. Nejvíc asi Elizaveta Maximová, zvlášť její příchod po nevydařené premiéře zmodernizovaného antického dramatu je moc fajn. Jinak se hlavní linie točí okolo „lehké“ manželské krize mladého páru, kterou ještě prohloubí příjezd nové herečky do kladenského divadelního souboru. Holt chilský režisér se rýpe v českých vztazích, chybí mu u toho výraznější myšlenka a chytřejší scénář, což s sebou nese množství drobných i větších skvrn na kráse. (13.04.2023)

komorní artovka,která mi ovšem překvapivě sedla a bavila mě celých těch cca devadesát minut.Černobílý formát jí sluší,herecké výkony byly v pořádku a i když to není bez chybiček,neměl sem důvod se nad nimi pozastavovat a kazit si výsledný dojem.Velkým plusem je,že se celý film odehrává na Kladně,takže člověk rád viděl a rozpoznával důvěrně známá místa...70% (13.12.2020)

Černobílý obraz formátu 4:3 je pěkný (ostatně ke konci už jsem měl dojem, že kameraman byl jediný, kdo věděl, co dělá). Jenže je tu jen banální příběh manželské krize a nevěry, navíc podaný pro mne hodně nevěrohodně (což je kritika scénáře, nikoli herců). A ta klasická hudba (Šostakovič a spol.) mě po půl hodině už docela štvala. Možná jsem pořád čekal nějakou myšlenku, která tomu celému dá nějaký smysl. No, nedočkal jsem se. (30.12.2022)

Údělem divadelního režiséra je připravovat se na premiéry divadelních her a souložit s herečkami. A když hraje ve filmu Šostakovič, tak se má šoustat! Obrýlenému Jiřímu Mádlovi v úloze divadelního režiséra na Kladně se něco podobného stalo - blíží se premiéra antické divadelní hry a herečka ve stěžejní roli opustila soubor. Je nutno najít neprodleně náhradu. Tělesně dobře stavěná Elizaveta Maximová vezme záskok do svých intimních partií dokonale. Vyloženě minoritní koprodukční záležitost, která prošuměla kiny, má ve všech rolích české i slovenské herce a herečky, ale na režijní židli režijní akvizici z Chile jménem Alejandro Fernández Almendras. Ten chtěl mít svůj filmový projekt zřejmě pod aktivní kontrolou, takže si scénář a střih provedl osobně. Vznikl eroticky laděný snímek s jednou delší a odvážnější erotickou scénou, ve které Mádl kopuluje s Maximovou. Většina filmu má ráz komorního psychologického dramatu, který ale příliš nestrhne. Natočeno ve formátu 4:3 a v nepěkném černobílém provedení, což je často považováno za umělecké ztvárnění, tentokrát možná bylo spíše přihlédnuto i k úspornému ekonomickému hledisku. Na Mádla coby rozervaného režiséra je nutno si tak trochu zvyknout, úplně totiž není ideálním prototypem pro danou postavu. Jeho sexuální choutky na nevěru jsou poměrně diskutabilní. Doma má sličnou Mariku Šoposkou, která v jistém ohledu je podobná s inkriminovaným objektem jeho sexuálního zájmu, takže kdyby nechal penis na pokoji, tak by se nic nestalo. A vyvěrající konflikt manželské nevěry by ani neexistoval. Sluší se ještě dodat, že mají spolu malého syna. Výhodou filmu je, že netrvá neúměrně dlouho, disponuje standardní devadesátiminutovou stopáží, tudíž nestihne plnohodnotně znudit. Taktéž námět, zvolené prostředí a kladenské reálie, umíněná snaha po intelektuálním vyznění i styl režijního podání a provedení je v rámci české tvorby zcela ojedinělý, neznamená to však, že světlo světa spatřilo úchvatné filmové dílo. 6/10 (19.03.2022)

Artové drama Hra chilského režiséra Alejandra Fernándeze Almendrase vypráví klasický příběh vztahového trojúhelníku ozvláštněný tím, že se odehrává v divadelním prostředí. Ačkoliv občas trochu drhne kontinuita děje, místy pak tempo, žádný velký průšvih se nekoná. Drobné nedostatky vyvažují celkově velmi vyrovnané herecké výkony, přičemž prim jednoznačně hraje Elizaveta Maximová. Mile mě však překvapil Jiří Mádl, kterému jsem tu serióznější roli pracovně vytíženého otce docela věřila. (60%) (08.04.2023)