Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zahraniční výjezdy nebývají bez rizika: studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

Ony 

všechny recenze uživatele

Pepíček Beků není zrovna ideální představitel intelektuála (možná byla v jeho obsazení záměrná ironie, těžko říct) a Irenku jsem měla chuť zbít. Nebo spíš mučit. Pár fórků ušlo, ale ostatní je hrozná křeč (ty úsměvy bolely). Je na tom hodně znát, že to primárně vznikalo jako obrázek československo-polského porozumění, což je účel, který prostředky rozhodně nesvětí. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Komedie o studijním pobytu českého spisovatele v Polsku a jeho peripetijích tam, který neskončil manželskou nevěrou, ale málokdo tomu věřil. Hodně špatně až těžkopádně zkonstruované zdůvodnění plánované spolupráce dvou znárodněných kinematografií. Komické prvky tu jsou zastopeny především v jazykové bariéře.. Spisovatelka Irena a spisovatel Tůma (Josef Bek). Co se tehdy skutečně dělo v Polsku na to se zas až tak nehledí a není to ve filmu vidět, ale ty koupajicí se krásky na mořském pobřeží ty dali všem asi na chvíli zapomenout. S těmi se možná tehdejší diváci spokojili. ddt: Barbaře Połomské (Irena) to slušelo:-) ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Kdyby tento námět uchopil Kachyňa a nikdo mu do toho nekecal, nebo třeba Krška, to by mohl být slušný film. Uchopil to ale Mach a nějaký scénáristický debil. Už úvod je děsivý. Bek letí do Polska a celá Praha zná někoho v Polsku a posílá mu dary. Znám mnoho lidí ale nikdo z nich nezná nikoho v Polsku. Bek se potká v hotelu s vlezlým ožralou co se furt směje a sympatický je jak psí hovno. Není ale čemu se smát. Scéna s podepisujícím se šejkem: Viděli jste někdy šejka, co dává autogramy? Dodíval jsem se asi do poloviny, dál je to fakt ztráta času. Celý film působí tak, že tvůrci si myslí, že každý divák je dement a pobaví ho věčným chechotem a žvaněním o ničem dokola. Pokud i kapitán letadla se vyjadřuje jako malé dítě, bylo tenkrát vo hubu sednout do letadla. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Pokus manifestovat polsko-české přátelství prostřednictvím groteskní anabáze s. spisovatele úporně hledajícího sujet k odpovídajícímu angažovanému dílku je spíše bezděčným varováním před gordickými zauzleninami apriorismů, jež jeho kontakt se „severními sousedy“ „zprostředkovávají“ (a tedy skutečnému poznání překážejí), než pikareskní iniciací, o niž tvůrcům zřejmě původně šlo. Bludný bedekr. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Tak jasně, že jako vždy, strhávám čtyřicítku za absenci titulků. Uznávám sice, že u polštiny nejsou až tak potřebí, ale jak pro koho. Já, odchován televizí Katowice, jsem neměl problémy. Ale už třicet let jsem polsky nemluvil a polštinu neslyšel. A když to tam ty ženské spustily jako kulomet, měl jsem potíže jim porozumět. Zpočátku film vypadal velmi dobře, pak se zvrhnul v komentovaný dokument. Naštěstí jen na chvíli, ale monolog hlavního hrdiny „jel“ celý film, a to mne hodně iritovalo. Tím to scénarista pohnojil ještě více, než pohnojeno bylo. No, nakonec jsem se rozhodl nedat to nejnižší hodnocení, ale kdybych se chtěl dívat podruhé, tak by mě musela husa kopnout. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Premiéra filmu se konala ve čtvrtek 25. září 1968 v pražském kině Sevastopol. Pražské obecenstvo na ní vřele uvítalo československé a polské tvůrce filmu. (Laliss)
  • Film sa natáčal v Prahe, Varšave, Krakove, Lodži a Sopotoch. (dyfur)

Reklama

Reklama