• Bart
    **

    Jako malý kluk jsem měl tenhle film rád a pamatuju si, že ho Československá televize vysílala dost často. 17 let po revoluci jsem ho viděl znovu - oops euforie je pryč. Kromě toho že nesnáším Bekův herecký optimismus, nemám rád ani nesmysly jako např. létající autobus.(7.12.2006)

  • Phobia
    **

    Jedna hvězdička za spoustu dobrých herců a sem tam vtipnou hlášku, jedna pidihvězdička ze soucitu (babička s dědou se u toho celkem bavili). Návštěvy prarodičů budu muset plánovat uvážlivěji - prostudovat TV program, aby se vyloučila případná možnost strávit návštěvu sezením u podobné, naivní, socialisticky rozjuchané ptákoviny. Někomu možná přijde zábavný multifunkční létající autobus na trase Praha - Karlovy Vary, někoho třeba pobaví šablonovité charaktery a někomu může slizký úsměv Josefa Beka přijít svůdný... Já bych se bez podobné podívané docela dobře obešla. 35%(16.11.2009)

  • ripo

    Na vkusné veselohry Josefa Macha „Vzbouření na vsi" a „Rodinné trampoty oficiála Třísky", plné bystrých nápadů, se naši diváci ještě po letech velmi dobře pamatují. Svědčí to o tom, že Mach nejde při své práci konvenčními cestami. Potvrzuje to i jeho nová veselohra „Florenc 13,30", kterou realisoval podle vlastního námětu a scénáře. Ve vtipně koncipovaném příběhu, který je založen na konfliktech vznikajících mezi cestujícími v autobusu při jedné jízdě z Prahy do Karlových Var, se mu podařilo humorně a skutečně lidsky ukázat některé komické stránky lidských povah. Z jednoduché látky autor vytěžil skutečně maximum. Přitom se mu podařilo udržet film ve vyrovnané stylové jednotě, v níž se svorně doplňují prvky komické, humorné a až vyloženě groteskní s prvky hudebně lyrickými i s prvky fantastickými. Film, pravda, nedává a neřeší žádný velký problém, ale přitom je třeba ocenit, že se nesnaží divákovi namlouvat, že mu snad chce dát něco víc, než mu dát může a chce. Jisté je, že mu dá velmi dobrou zábavu, že mu dopřeje bohatě smíchu, že mu dá vkusný humor. Filmový přehled 48/1957(18.11.2007)

  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    "Prosím, aby se nepovykovalo. Chci číst. Mám právo na tichou a klidnou jízdu." Z Prahy do Karlových Varů jsem se hodně najezdil, takže si vždycky rád připomenu chvíle, kdy tato dvě města ještě nespojovalo"neuvěřitelných" 36 kilometrů dálnice a šířka silnice neumožňovala poklidné vyhnutí ani dvěma motocyklům. Když o tom tak přemýšlím, tak mám taky rád tichou a klidnou jízdu, ale tu mi v současné již žádný dopravce nezaručí. V padesátých letech to bylo jiné, usměvavý řidič plnil přání na počkání a já jsem se přiměřeně bavil, když si v cestovním společenství vypovídali pokojní lidé nesmiřitelné nepřátelství.(3.11.2016)

  • honajz
    **

    Takový zvláštní mix jakýchsi snů řidiče (a vizí Koníčka) a reality, kde vlastně chybí nosnější příběh - jde jen o sledování figurek, cestujících v autobusu do Varů, často pojatých jako nějaká satirická kritika nějakých lidských vlastností (nedůtklivost, klepny, bojácnost, zbabělost, nabubřelost, milovník starých pořádků apod.). Tahle podivná road movie má některé silné scény, ale pár jich je vážně už moc dada.(1.1.2015)

  • Josef Bek

  • - Filmovalo se v Praze na Florenci, Václavském náměstí, Na příkopech, Na valech, v Karlových Varech na Máchově jezeře, Dobříši a na cestě z Prahy do Karlových Var. (M.B)

  • - Autobus ve filmu je Škoda 706 RTO. (Terva)

  • - Spoiler: Kadet (František Filipovský) chce jet směr Žatec, ačkoliv tam autobus nejede. Je to jen záminka k dohnání zmeškaného autobusu. (Frontie)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace