• golfista
    ****

    Pekelný mariáš mohu každý rok a nikdy nezklame. Netradičně natočená pohádka, která přišla na svět v nezapomenutelném roce :-)(4.2.2003)

  • WANDRWALL
    ****

    Pohádka moudrá jako vlk. Náboženská. Pro bohabojné diváky, co něco ví o bibli a církvích. Dívat se může kdokoliv, ale ti s vědomostmi co jsem uvedl si ji vychutnají víc.(8.8.2010)

  • Phobia
    ****

    Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75%(18.11.2009)

  • Xmilden
    ***

    Trošku nadhodnocená pohádka. Chvílemi jsem se nudil. Jednoznačně nej jsou čerti Filipovský, Smolík, Ráž a upovídaný Vinklář.(25.12.2008)

  • sportovec
    *****

    Pohádka prologu Pražského jara s celou řadou viditelných, velmi průhledných alegorií (otec Školastykus) měla štěstí jak na literární předlohu, tak na scénář. Vedle PRINCEZEN patří určitě k nejzdařilejším výtvorům tohoto prvního období klasické české filmové pohádky. Socialistický nekomunistický patos, to, co vadí některým menšinovým spolukomentátorům na tomto filmu, navazuje plynule na pobělohorské plebejství novočeské identity. A propůjčuje všem postavám bez rozdílu hned jeden rozměr navíc. Ladovské kulisy jsou výtvarným artefaktem světového dosahu daného nedoceňovanou osobností jejich tvůrce. Plebejské lišáctví a ironie, které se "velmi nenápadně" vkrádají do architektury lidové církevní hry, do níž je film situován a kterou s úspěchem prolamují, jsou zřejmě základem neopakovatelnosti HRÁTEK i superlativů, jimiž jsou právem častovány. Vedle často zmiňovaných protagonistů (Bek, Smolík, Vojta, Alena Vránová, Pešek, Filipovský, Neumann) bych rád upozornil na další. Skvělá úlisnost snaživého ďáblíka na počátku kariéry ztělesněného tehdy velmi mladým Josefem Vinklářem je vyvažována Káčou Evy Klepáčové, která tu zřejmě našla svou životní úlohu. A samozřejmě je nutné upozornit na dnes prakticky neznámého pohádkáře Jana Drdu; mírou a kvalitou reflexe, jež vložil do této části své tvorby, je srovnatelný s klasiky typu Němcové, Erbena nebo bratří Čapků. Rozverná vyprávěnka pro dospělé s humanistickým podtextem destalinizačního "tání" zůstává oprávněně součástí zlatého dědictví naší národní kinematografie. Nejen pro naše, ale i pro budoucí generace.(30.12.2007)

  • - Prvním divadelním vysloužilcem Kabátem, kterého ve snímku ztvárnil Josef Bek, byl Jaroslav Průcha. Zajímavostí je, že první filmovou rolí byl tehdy desetiletého Beka syn právě Jaroslava Průchy v němém snímku Jménem jeho Veličenstva (1928). (Olík)

  • - Čert - doktor Solfernus (Vladimír Ráž) má při námluvách na hradě při pasu dýku SS. (Rollo_Tomasi)

  • - Mezi herečkami, které se ucházely o roli Káči (Eva Klepáčová), byla například i Dana Medřická. (Mackin)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace