• sportovec
    *****

    Pohádka prologu Pražského jara s celou řadou viditelných, velmi průhledných alegorií (otec Školastykus) měla štěstí jak na literární předlohu, tak na scénář. Vedle PRINCEZEN patří určitě k nejzdařilejším výtvorům tohoto prvního období klasické české filmové pohádky. Socialistický nekomunistický patos, to, co vadí některým menšinovým spolukomentátorům na tomto filmu, navazuje plynule na pobělohorské plebejství novočeské identity. A propůjčuje všem postavám bez rozdílu hned jeden rozměr navíc. Ladovské kulisy jsou výtvarným artefaktem světového dosahu daného nedoceňovanou osobností jejich tvůrce. Plebejské lišáctví a ironie, které se "velmi nenápadně" vkrádají do architektury lidové církevní hry, do níž je film situován a kterou s úspěchem prolamují, jsou zřejmě základem neopakovatelnosti HRÁTEK i superlativů, jimiž jsou právem častovány. Vedle často zmiňovaných protagonistů (Bek, Smolík, Vojta, Alena Vránová, Pešek, Filipovský, Neumann) bych rád upozornil na další. Skvělá úlisnost snaživého ďáblíka na počátku kariéry ztělesněného tehdy velmi mladým Josefem Vinklářem je vyvažována Káčou Evy Klepáčové, která tu zřejmě našla svou životní úlohu. A samozřejmě je nutné upozornit na dnes prakticky neznámého pohádkáře Jana Drdu; mírou a kvalitou reflexe, jež vložil do této části své tvorby, je srovnatelný s klasiky typu Němcové, Erbena nebo bratří Čapků. Rozverná vyprávěnka pro dospělé s humanistickým podtextem destalinizačního "tání" zůstává oprávněně součástí zlatého dědictví naší národní kinematografie. Nejen pro naše, ale i pro budoucí generace.(30.12.2007)

  • monolog
    *****

    Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl.(17.4.2006)

  • Aky
    ****

    Málo platné, tahle čertovská pohádka už zřejmě navždy bude patřit k vrcholům pohádkovým, humoristickým i etickým.(26.1.2012)

  • Xmilden
    ***

    Trošku nadhodnocená pohádka. Chvílemi jsem se nudil. Jednoznačně nej jsou čerti Filipovský, Smolík, Ráž a upovídaný Vinklář.(25.12.2008)

  • D.Moore
    *****

    Vladimír Ráž je po Karlu Heřmánkovi druhý nejcharizmatičtější pekelník české kinematografie.(11.7.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace