Na kolejích čeká vrah

Tento film mám rád především pro odlehčenost, kterou mu dodává suchý humor majora Kalaše v podání Jiřího Sováka. Ale ani u tohoto filmu se nemohu zbavit dojmu, že scénáristé šlápli trochu vedle. Totiž když vyšetřovatelé konečně zjistili identitu a adresu pobytu "pana Trojánka" a rozhodli se jej navštívit, tak teprve nyní zjistili, že je po smrti a seznámili se s čerstvou vdovou - Květou Fialovou. Když potom v závěru filmu potřebovali zjistit, zda se pan Bláha nepohyboval v bydlišti "pana Trojánka" - tedy pana Velena a Fialové, nechali si pustit film, který policisté "hlídající" Trojánkův dům natočili, aby zde viděli ze vchodu domu odcházet nejen pana Bláhu, ale rovněž posléze paní Fialovou, jak běží volat do budky VB. Jen je mi záhadnou jak předem mohl někdo dát pokyn natáčet před vchodem Trojánkových, když se okamžitě po zjištění jeho adresy za ním vydali a už byl po smrti.... (06.10.2020)

„Pane majore“(nikoli soudruhu) oslovuje Kalaše v r. 1970 jeho podřízený. To sympaticky symbolizuje kvalitativní převahu této kriminálky nad produkcí žánru následujících 20 let. Film působivý hlavně svým začátkem, vyšetřovatelskou konverzací a zvláštní napjatou atmosférou kolem poručíka Lenka (Brzobohatý). Konec je slabší. V některých drobnostech hloupé, poměry v zločinecké bandě politováníhodné, stejně jako její taktika. Finální odhalení hlavního bandity efektní, ale poněkud laciné. No a samozřejmě se také nemohu nevyjádřit k hlavní otázce – proměna majora Kalaše z Hrušínského na Sováka. Nuže: ačkoli Hrušínského si cením a oblibuji nesrovnatelně více, Sovákův suše vtipný Kalaš obstál na výbornou. Při konspirační schůzce v restauraci si Fialová s Bláhou předávají časopis Life, na němž je titulek „Russia – 30 years after“ (nebo 50, špatně vidět). To mi vrtá hlavou, že exponovali zrovna tohle. Bezprostředně poté bere Bláha do rukou „Lidovou demokracii“. (18.08.2011)

Pokud Kalaše, pak v podání Hrušínského a režírovaného Schulhoffem prosím. Ne že by tato kriminálka byla nějak špatná, to ne, ale Sovák mi prostě do role vyšetřovatele nesedí. A když vezmu to faux pas, že Brzobohatý hrál u Schulhoffa Kalašova kriminalistického kolegu... Pobavilo mne, jaký štěk zde měla Regina Rázlová. :-) Určitou atmosféru to má, určitý styl také, ale mně soukromě tomu chybí to něco navíc, řekněme určitá meditativnost, jakou mají právě Schulhoffovy filmy. A Kalaš mi v Sovákově podání nepřijde moc přemýšlivý, spíše dryáčnický a někdy snad i v úsudku opožděný. (09.03.2013)

Tahle Kalašovka je úplně jiná, než ty ostatní. Na režisérskou židli se posadil Josef Mach, Rudolfa Hrušínského vystřídal v roli majora Kalaše Jiří Sovák, pachatelem není psychicky narušený, deviantní jedinec, nebo vrah ze žárlivosti, ale gang lupičů. Sovákův Kalaš není tak tvrdý jako ten Hrušínského, obdařil ho však přemírou slovního vtipu a nadhledu. Namísto Schulhoffových temných detektivek, je toto svižný krimithriller s efektním výbuchem vlaku a strhující přestřelkou na konci a nechybí ani krásné ženy. Machova "Na kolejích čeká vrah" je jiná Kalašovka než Schulhoffova. Jiná, ale ani o píď horší. (28.10.2006)

Viděl jsem to několikrát. Sem tam logika zločinu postrádá logiky. Ale Kalaš vtipný (Sovák) na rozdíl od váhajícího a vážného (Hrušínský) má taky něco do sebe. Nemám námitek, tak bych to hodnotil. Škoda že se socialistická kinematografie nevěnovala Exnerovi a Kalašovi ve všech formách. Herci byli zaměstnáváni ideologickými píčovinami. Dnes jsou mrtví a nám zbylo těchto pár střípků s výbornou režií. (15.06.2021)