Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek vychází z obsáhlé románové předlohy, ze které ale vybírá jen několik epizod. Autoři scénáře se soustředili zejména na léta Mánesových studií na výtvarných školách a na období, kdy již zralý a osobitý umělec prosazoval své pojetí nové výzdoby Staroměstského orloje... Koncepce filmu svým pojetím v mnohém připomínala žánrově podobné tituly realizované v první polovině 50. let (zejména od Václava Kršky). Ne všechny návraty bývají úspěšné - platí to i o tomto čítankově osvětářském výkladu historie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Parádu tu Mánes nepotřebuje. Pravda, poctivé umění vítězí samo." Za parádu tento film úplně označit nemůžu. Hlavně pro jeho rozvláčnost  Vyprávění o Mánesově životu je celkově poněkud nesouvisle. Nejprve sledujeme, jak byl za mlada vyhozen z umělecké konzervatoře, pak jsme svědky jeho prvního  milostného splanuti ke služebné Františce Šťovíčkové, všem následně jsme hned vrženi do doby, kdy tvořil nejslavnější dílo (kalendářní desce na pražském Staroměstském orloji). Jakýmsi intermezzem zde je krátký pobyt Mánese na zámku Čechy pod Kosířem, kde malíř skutečně poměrně dlouho působil. My zde však jen v podstatě sledujeme jednu z mnoha jeho erotických anabáze. Tyhle scény jsou sice vcelku hezky poetické nasnímané, ale moc se z nich toho člověk o samotném malíři nedozví (tedy pokud to hlavní poselství nemá být to, že byl evidentně na ženské). Třeba se film (a patrně i Kožíkova předloha) zcela vyhýbá historickým faktům o Manesově duševní nemoci (později v podobě pokročilého syfilidu). A tak pokud na konci filmu zazní, že Mánesův "život byl k zoufání nešťastný i k závidění šťastný", tak si říkám, že ze samotného filmu mi to tak nepřišlo. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Tento pokus o životopis Josefa Mánesa mě na jednu stranu zaujal svou pitoreskní výstavbou staropražského světa, ale ještě silněji mě zklamal svým jednostranným hlediskem, naivní psychologizací a banálním výkladem malířovy osobnosti, podpořenými bídnou skladbou zachycených událostí a scén. Roztržení umělce mezi jeho erotickou intimitu a práci pro národ, potažmo mezi touhy po uměleckém ideálu a po spočinutí v anonymitě přírody je prezentováno tezovitě, povšechně a nejednou vyvolává karikaturní efekt (který chtě nechtě navozuje tělesná asimilace Petra Kostky s Mánesovým fyziognomickým vzorem; popravdě: přejmutí tváře přeci není cestou k opravdovému oživení osobnosti). Filmu chybí kotviště i hlubší pochopení Mánesovy idey života. Netroufám si ji zde skicovat, ale hledal bych cestu někde v adjektivu smutný, které se zhusta přidávalo ke slovu Čechy. Vzpomínám třeba na generačně mladšího Julia Zeyera, jehož Rojko v Domě u tonoucí hvězdy pronáší: „Být členem podrobeného, zotročilého národa, cítit to jeho ponížení, je tak něco, jako narodit se s kletbou, těžkou kletbou. Mít v prsou srdce, které se dovede bouřit, a vidět, jak ti ostatní svůj osud tupě nesou, není to k zoufání? Na synu takového lidu, který se odřezancem státi nechce a nemůže, lpí něco jako výrok starého fata. Nedýchá jako jiný člověk, najde pelyňku v každém soustu, jedu v každé krůpěji vody! Má-li však duše jeho sílu titánskou, lásku nesmírnou, může stálým bojem a stálým bouřením se proti tomu fatu duch jeho růsti až do nebes, pýcha může mu dodati křídel a láska mu bude zdrojem nadšení.“ ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý životopisný film o malíři Josefu Mánesovi (1820-1871) podle knižní předlohy F. Kožíka. V titulní roli se představí P. Kostka, jemuž postava hlavního představitele českého malířského romantismu a svůdníka sedla a patří na celém díle Josefa Macha k tomu nejpovedenějšímu. Film se věnuje Mánesovým začátkům, kdy ho pro jeho osobitý styl a nešablonovitost vyhodili z umělecké konzervatoře, dále prvnímu z jeho nesčetných milostných vzplanutí ke služebné Františce Šťovíčkové (J. Švandové) s níž splodil dceru Josefinu (L. Šafránková). Popis Mánesova života byl podán poněkud nesouvisle, jeho významné životní etapy tvoří soubor jakýchsi časově nepřehledných scén. Poměrně velký prostor byl dán jeho nejslavnějšímu dílu, práci na impozantní kalendářní desce na pražském Staroměstském orloji, jež pochází z roku 1865 a vyjadřuje alegorii 12 měsíců v roce pomocí zemědělských prací. Bohužel snímek se vyznačuje těžkou nedramatičností a příběh je napsán dosti povrchně. Současně není dobře a pochopitelně vyjádřen dějový posun v čase a také mám značné výhrady k vedlejším postavám, nikoli však z hereckého hlediska, nýbrž z pohledu diváckého, neboť není vždy jasně vysvětleno, o jakou osobu jde. Zaznamenal jsem, že B. Smetanu představoval E. Cupák, o totožnosti L. Munzara, S. Fišera, J. Bláhy či Mánesova nepřítele O. Sklenčky a jiných však mohu pouze vést dohady. V ženských rolích se představily J. Štěpánková či S. Valentová, jejich jména jsem zřejmě přeslechl a jejich vztah k malíři bych označil jako milenecký. Film s romantickým názvem Paleta lásky z výše uvedených důvodů nemůže patřit ke zdařilým životopisným filmům českých osobností, neboť jeho zpracování je bezkrevné a nudné. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Velmi zkrácený životopis o malíři Josefu   Mánesovi, jehož dílo je celosvětově velmi   známé. Učebnicový rozklad jeho nelehkého   života jak v soukromém tak i na tom uměleckém,   je pro film utvořen v epizodách, což u   obsáhlého románu není nijak překvapením.   Josef Mach pojal snímek velmi velkoryse a vskutku   tradičně. Schématicky použil styl hojně   používající v 50. letech, takže jsme svědky   hlavně nepochopení jeho díla a jeho   pranýřování. Ve snímku si zahrála plejáda   známých herců, kteří své postavě dodali   ohromné charizma. Dali do toho všechno a tak tu   nic nevypadá pranic jednoduše či odfláknutě.   Poetika je místy znatelná a svým způsobem   neodolatelná. Pocta malíři se tedy vcelku   povedla. Škoda jen, že je televizemi velmi   opomíjen. Alespoň by vešlo do podvědomí,   kdože vlastně stojí za výzdobou   staroměstského orloje. Málo lidí to ví, což   je pro Čechy ostuda. ()

Ozzy2 

všechny recenze uživatele

Ten film si pamatuju, protože jsem na něm byli koncem 70. let se školou.kdykoliv se na plátně objevily kozy, celé kino, plné pubertální mládeže zařvalo nadšením.Jinak byl opravdu spíše pro školy, zasloužil by si lepší zpracování.Mě tyhle životopisy, kde jsou postavy vykresleny ploše, jako by to nebyli lidé s chybami hodně vadí. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (4)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe a v obci Čechy pod Kosířem. (dyfur)
  • Film byl natočen na motivy románu Františka Kožíka "Josef Mánes" z roku 1955. (skudiblik)

Reklama

Reklama