Rodná zem
Muzikál / Komedie
Československo, 1953, 103 min
Režie:
Josef MachHrají:
Martin Ťapák, Július Pántik, Karol L. Zachar, Oľga Adamčíková, Samuel Adamčík, Rudolf Bachlet, Elo Romančík, Gustáv Valach, Otto Lackovič, Ondrej Jariabek, František Zvarík, Beta Poničanová, Heda Melicherová, Magdaléna Hromadová, Nina Hazuchová, Magdaléna Balíková, Margita Dalmadyová - Skyvová, Vojtech Adamec, Ružena Struhárová, Truda Tašká, Štefan Nosáľ, Peter Paška, Vlado MüllerObsah
-
Režisér Josef Mach a slovenský scénárista Ivan Bukovčan vybrali pro první slovenský barevný umělecký film nejzářivější ukázky z nepřeberného bohatství slovenských lidových písní a tanců. Jejich film "Rodná zem" vypráví příběh děvčat a chlapců, kteří byli objeveni v různých krajích Slovenska instruktorem profesionálního národopisného souboru lidových písní a tanců a kteří se sešli v radostném kolektivu mladých lidových umělců. Tak se stane členkou souboru Verona zpod Tater traktoristka Žofka ze Zemplína, dělnice Anička z Detvy, dřevorubec Martin, milý Verony, malíř Ferko, jehož talent objevila Žofka, a desítky jiných. Film "Rodná zem" je oslavou radostné umělecké tvořivosti slovenského lidu a zároveň oslavou krásy slovenské země. (Filmový přehled)
Režisér Josef Mach a slovenský scénárista Ivan Bukovčan vybrali pro první slovenský barevný umělecký film nejzářivější ukázky z nepřeberného bohatství slovenských lidových písní a tanců. Jejich film "Rodná zem" vypráví příběh děvčat a chlapců, kteří byli objeveni v různých krajích Slovenska instruktorem profesionálního národopisného souboru lidových písní a tanců a kteří se sešli v radostném kolektivu mladých lidových umělců. Tak se stane členkou souboru Verona zpod Tater traktoristka Žofka ze Zemplína, dělnice Anička z Detvy, dřevorubec Martin, milý Verony, malíř Ferko, jehož talent objevila Žofka, a desítky jiných. Film "Rodná zem" je oslavou radostné umělecké tvořivosti slovenského lidu a zároveň oslavou krásy slovenské země. Komentáře uživatelů k filmu (13)
-
genetique
Keď si už nejaký film zaslúži byť prvý tuzemský farebný film, tak nech je to ten, ktorý zobrazuje našu dlhoročnú tradíciu - folklór. Naozaj veľmi zaujímavý námet a spracovanie. Slováci si význam muzikál však vyložili naozaj po svojom. Pokiaľ v tradičných muzikáloch je často vo všetkých pesničkách prerozprávaný dej, tu to bola len pekne naaranžovaná prehliadka ľudových pesničiek a tancov spojených do jedného príbehu a kde-tu sa objavila tá pravá muzikálová. Inak je príbeh naozaj primitívny, na humore sa pousmejú už asi len naše staré mamičky a babičky, ale myšlienka bola milá a vtedy to určite zaručene fungovalo. Navyše aj poniektorí herci boli drevení ako obyčajní horskí junáci a snaha hercov o hranie na hudobnom nástroji bola miestami až komická. A nakoniec aj hodnotenie je vďaka historickej a obsahovej dôležitosti mierne nadhodnotené. 60%.(1.8.2008)
-
ripo
Film laureáta státní ceny Josefa Macha „Rodná zem" ukazuje jako dosud žádný slovenský film krásy slovenských hor. Exteriéry tohoto filmu byly natáčeny v Bielovodské dolině pod Belanskými Tatrami a ve Ždiaru. Ke spolupráci na filmu přizval režisér Mach soubor SĽUK, soubor Lúčnici a mnoho lidových umělců. Někteří členové SĽUKu vytvořili i hlavní postavy filmu, Hedviga Melicherová Veronu, Gita Dalmadyová Zofku, Martin Ťapák Martina. Členům souboru připadl také odpovědný úkol vybrat z bohatého materiálu slovenských tanců několik, které by nejlépe charakterisovaly bohatost a živelnost tanečního projevu slovenských lidí; proto zařadili choreografové Martin Ťapák, Juraj Kubánka a Štefan Nosál do filmu myjavský tanec „bunkošový", „cepíkovy" tanec z Horehroní a východoslovenský „čapášový". Výběr písní pro film, měl-li representovat svéráznost slovenské lidové hudby, nebyl také snadný. Hudební skladatel Tibor Andrašovan vybral písně tří typických slovenských oblastí — ze středního Slovenska z okolí Detvy, goralské písničky severního Slovenska a východoslovenské písně s prvky ukrajinskými a maďarskými. -Z práce všech těchto umělců vznikl radostný film, jehož hodnoty jsou především v jeho dokumentární části, to je v reprodukci písní a tanců, a pak v překrásných záběrech slovenských hor, které dokazují, že jen pod nimi se mohu zrodit, žít a tvořit i v dnešní době právě takoví lidé, kteří chtěl film ukázat. POZNÁMKA: Režisér Josef Mach natočil od r. 1946 filmy „V horách duní", „Velký případ" (oba ve spolupráci s Václavem Kubáskem), „Nikdo nic neví", „Na dobré stopě" „Zelená knížka", „Vzbouření na vsi", „Rodinné trampoty oficiála Třísky", „Racek má zpoždění". Za film „Akce B" byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. — Scénárista dr Ivan Bukovčan je spoluautorem námětu k filmu „Katka", spoluautorem scénáře dokumentárního filmu „Tatranský pohár", autorem scénáře filmu „Boj sa skončí zajtra" a autorem námětu a spoluautorem scénáře k filmu „Mladá srdce". — Kameraman Karol Krška natočil filmy „Varúj", „Vlčie diery", „Priehrada", „Mladá srdce". Za práci na filmu „Boj sa skončí zajtra" byl vyznamenán v r. 1951 státní cenou. — Hudební skladatel Tibor Andrašovan napsal hudbu k filmu „Katka". Filmový přehled 9/1954(24.4.2003)
-
tahit
Úžasný a barvitý folklór lidové tvořivosti souboru Lúčnica tanečníků a zpěváků. Zajímavosti tohoto filmu jsou, že velké interiéry byly postaveny podle stavby panského kostela v Rusovciach a natáčeli se v Praze na Barrandově a v Hostivaři. Menší interiéry potom v Bratislavě. Exteriéry samozřejmě v překrásné Bielovodskej doline pod Belianskými Tatrami a Ždiari. Příjemný film, který neztratil kouzlo ani po tolika letech.(23.3.2008)
-
Jordan
toto bol (tak sa mi zdá) prvý slovenský farebný film, ktorý svojho času zaznamenal veľký úspech a zabezpečil pomerne veľký úspech či už hercom ako bol Zachar, Pántik (ktorý tu bol skvelý) alebo Romančík či iní, ale aj napríklad skladateľovi hudby T. Andrašovanovi, ktorý zložil naozaj rezkú muziku (a muzika je v muzikáloch naozaj podstatná zložka) no a taktiež M. Ťapák, ktorý sa folklóru venoval naďalej (v tomto filme okrem titulnej úlohy martina bol spoluatorom choreografie). I keď s odstupom času mnoho scén vyznie nechcene smiešne a budovateľský zápal spájaný s romnatikou a inšpiráciou prácou tak typický pre 50. roky môže pôsobiť naozaj humorne, jedná sa preda len o dokumentárne pomerne hodnotný (aj keď nie presne, lebo pravý folklór je trochu deformovaný a prispôsobovaný) a živelne pestrý a dynamický film, ktorý rozhodne má svoje miesto v slovenskej kinematografii.(7.11.2005)
-
ScarPoul
V dobách, kedy neexistovala žiadna Superstar, alebo X – factor, ktorý by ponúkol príležitosť potencionálnym talentom, bol stvorený film Rodná zem. V Rodnej zemi je Karol Zachar hľadač talentov, ktorý chodí po dedinkách a berie si odtiaľ švárnych chlapcov a dievčatá – ktoré vedia spievať, hrať a tancovať, do Bratislavy. A potom vo svojom veľkom krúžku až škole – necháva rozozvučať struny, rozhýbať nohy a rozkričať hlasy, ktoré sa nesú celou budovou a sú ukážkou toho skutočného slovenského dedičstva. Na to, že je Rodná zem prvý Slovenský farebný film si nepočína najhoršie. Folklór a ľudová slovesnosť a tradície na pozadí typickej Slovenskej dediny definujú našu históriu a naše zvyky a preto sa počas rozvoja Slovenského filmu našlo veľa tvorcov, ktorých práve tento prvok lákal. Či už to bol Martin Ťapák, ktorý tu stvárnil hlavnú úlohu Martina, alebo Paľo Bielik, pre ktorého boli dedinky pod Tatrami tým pravým orechovým, bola to téma, ktorá bola stále aktuálnou. Český režisér Josef Mach vytvoril skvelú poctu našej kultúrnej tradícií, za pomoci Bukovčanovho scenára a Krškovej kamery. Aj keď je film skôr o tanci a speve – tieto prvky sú vo filme funkčné a prakticky bez slabých miest – dejové línie, ktoré majú filmu dodať príbeh sú na tom horšie. Nefungujú tak ako by mali. Hlavne preto, lebo tanec a spev je vo filme dominantný. Tieto miesta pôsobia rušivo a film celkovo spomaľujú. Obhliadnuc od toho sa ale jedná o znamenité dielo, ktoré máš čo ponúknuť aj dnes.(29.12.2011)
-
simply
V 1953 to musel být zajímavý film, ale když se na to dívám ted'.(23.3.2010)
-
Joski
Ideologicky prekrútena predstava o "ľudovom speve a tanci"! Ako "dokument" fajn ako umelecký film ledva priemer! 50%(18.10.2011)
-
xaver
Téměř dokumentární snímek, který široce pojímá slovenský folklór a dokumentuje krajové písničky, kroje a zvyky. Jeho hodnotu podtrhuje doba, kdy vznikal, protože tehdy byly tyto zvyky většinou ještě živé a autoři měli na výběr širokou paletu slovenského folklóru, kdy části filmu byly natáčeny v přirozeném prostředí nádherných slovenských vesnic a hor. Film je velmi cenným příspěvkem pro zachování slovenských lidových tradic v dnešní uspěchané době. Spousta dnešních mladých lidí (a to i na Slovensku) se už jenom v tomto filmu setká s tím, jak to na Slovensku vypadalo pře 60 a více lety. Dnešní snahy o obnovení těchto tradic je už nikdy nepodchytí v takovém rozsahu, jako v tomto snímku. Nic na tom nemění ani určitá naivita herců i autorů. Naopak, film tím působí jaksi autentičtěji. Míň než 5* nemohu dát.(20.2.2012)
-
julo
genetique to vystihol, suhlas, nadhodnotenie si vsak odpustam(7.10.2008)
-
miki408
srdce pookreje keď sa človek pozrie na krásy slovenského folklóru a na takých Pánov ako je M.Ťapák,Š.Nosáľ,Pántik,Zvárik(11.9.2009)
-
knoxville
...ale "pekne" tu vidno tie zhubne nasledky sialenej komunistickej ideologie. Bez druzstiev, sudruhov (traktorov a elektrarni) by (to) bolo lepsie...(21.3.2010)
-
Radu1
Krásný slovenský film který neztrácí nic ze svého půvabu ani po letech.(5.1.2011)
-
Novfilm
Dá sa povedať etnicko hudobný film. Napriek svojmu budovateľskému smeru, nestráca čaro nádhernej prírody a zdravého humoru. Treba si odmyslieť budovatelský ráz a hned sa človek pobaví na hláškach: prišiel som ťa byť!.... A Verona moje deti rodiť bude.(3.12.2011)
