Reklama

Reklama

Synové Velké medvědice

  • Východní Německo Die Söhne der großen Bärin (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (50)

sud 

všechny recenze uživatele

Indiánky s Gojkem Mitičem natočené ve Východoněmeckém studiu DEFA jsou sice slabší než Vinnetouovky, avšak některé z nich nejsou zlé. Kupříkladu tato je slušný western s dobrou zápletkou, ušlechtilými indiány, podlými záporáky, přestřelkami, dobrodružstvím a romantikou. Ke slavné mayovské čtyřce a Americkým a Italským westernům to má sice daleko, ale jako nenáročná a příjemná podívaná na prázdninový večer ideální. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Komunistický western (nerad to vytahuju, ale protiváha mayovek, taky natočená podle románu) vypadá zpočátku zajímavě, potom je ale k uzoufání nudnější a nudnější. O pozdějších filmech ani nemluvím. A Dean Reed, který emigroval ze západu na východ?! Pokrevní bratři se nepovedli, stále stejné zápletky o velkopodnikatelích, lačnících po ještě větším majetku, vlivu a penězích, ničící ubohý lid (Indiáni, pak černoši.) Jenom ti Bílí vlci za něco stáli. To už je lepší podívat se na nějakou mayovku ze sklonku šedesátých let. Stejně filmaři nakonec vyměnili východoněmecké exteriéry za úchvatné masívy jugoslávské :-( ()

Reklama

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl jako dítě v době jeho premiéry v NDR, kde jsem zrovna nějakou dobu byl. Zajímavé bylo, že mí němečtí kamarádi vrstevníci byli naprosto unešeni, asi proto, že nebyli dotčeni ještě v té době filmy o Vinnetouovi, které jsou o třídu výše. Když jsem jim o těch filmech vykládal, neznali je, asi se ještě v NDR nepromítaly. ()

waits 

všechny recenze uživatele

"Tvá slova jsou slabá jak březové proutí" Ano, scénaristé nebyli zrovna ve formě, herci také ne, i když dělali co mohli (zlosyni se smáli posupný smíchem a pohybovali očima záludně do strany), hudbu, která s žánrem vůbec neladí vybíral skutečný podivín (vrchol přijde na závěr, kdy do záběru indiánky zazní německy zpívaná halekačka) a všechno řídil a zřejmě u toho i trpěl český režiser Josef Mach (Hrátky s čertem, Na kolejích čeká vrah). Jde v podstatě o nezamýšlenou komedii pod úrovní i nejhorších mayovek (Vinnetou a míšenka Apanachi). Parádní je závěrečná souboj na koních, kdy kolem sebe za doprovodu hudby z tanečních dýchanků krouží záporák Jiři Vrštala s puškou a Gojko Mitič s lukem a štítem, Vrštala předstírá, že se mu Mitiš ztrácí, Mitič dělá, že umírá, načež rychle vyskočí a trhaně střílí jako malí kluci za garáží...no pecka. Za dvě, ale vůbec mě tyhle Synové nenudili! ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Film zdaleka nedosahuje úroveň západoněmeckých přepisů mayovek. Námět filmu je dost plytký, postrádá zajímavější zápletku, takže jsem se při filmu hodně nudil. Navíc tam místy byla hluchá místa, jako by byl film zkracován, možná zato ale mohly četné reklamy, které byly filmem zbytečně přerušovány. Gojko nebyl zdaleka takovým krasavcem jako Pierre Brice a byl i dost toporným hercem. Jedinou profesionalitou tu vynikl klaun Ferdinand, totiž v NDR tolik oblíbený Jiří Vršťala. Film byl nad síly Josefa Macha, divím se, že jsme se na tyhle dederonské indiánky chodili v šedesátých letech dívat. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)
  • Gojko Mitić jako někdejší kaskadér točil sám všechny scény, včetně těch nebezpečných. (Krissty)
  • Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)

Reklama

Reklama