poster

Extase

  • anglický

    Ecstasy

Drama / Romantický / Psychologický / Poetický

Československo / Rakousko, 1932, 83 min

  • Fingon
    **

    Čekal jsem víc. I když - když přihlédneme k době vzniku...(19.10.2005)

  • honajz
    ***

    Nemůžu si pomoct, ale celé mi to přišlo hodně klišovité i na tehdejší dobu, příběh tuctový, pár šikovných kameramanských záběrů ještě umění nedělá.(5.10.2010)

  • Rosomak
    *****

    Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Jako každé dílo geniálně sebestředného režiséra balancuje na hraně dokonalosti i přílišné sentimentality ale ať už to je jak chce, má jedny z nejintenzivnějších scén v českém filmu. Z jakého jiného tuzemského filmu si vybavíte tolik originálních obrazů a skvělých nápadů? A zbytečně popisnou symboličnost je třeba chápat v kontextu doby vzniku, protože dnes by to doopravdy bylo právoplatně považováno za kýč. Zato z dynamiky rytmu a záběrování by si mohli současní čeští režiséři brát ponaučení. - - - Tohle je nutně film, který by se měl co nejdříve restaurovat do nějaké koukatelné podoby. Blu-ray by mu slušel neskutečně...(18.1.2010)

  • WANDRWALL
    *****

    Revoluční, převratný film.(8.6.2010)

  • Hwaelos
    *****

    Že je Machatý opravdu výjimečným zjevem české meziválečné kinematografie, je nepochybné. Dokázal to už v němé éře excelentním Erotikonem. Během sledování Extase se mi do mysli vkrádalo podivuhodné spojení s Alfredem Hitchcockem. Je to snad odvážná paralela, ale důvody pro ni jsou. A stejně tak i rozdíly. Oba pracují s fascinujícím množstvím vizuálních nápadů a technických inovací. Zároveň však Hitchcock neměl rád banální historky, za které je možné považovat všechna Machatého melodramata. Je však nezbytné si uvědomit, že každý z režisérů zastává úplně jinou školu vyprávění. Hitchcock je typ narativního vypravěče, který svoji tvorbu podřizuje imperativu neustálého napětí diváka. Machatý je poetický vypravěč, kterému slouží příběh spíše jako kulisa pro budování nálady a znázornění emocí. Nejvýraznější odlišnost spatřuji v používání zvuku. Zatímco Machatý se projevil jako vizuální typ, podle něhož zvuk jen odvádí pozornost od obrazu, Hitch jej už od počátku nadšeně vítá jako další prostředek ozvláštnění (už němé filmy z přelomu 20. a 30. let točil záměrně tak, aby do nich mohl zvukovou stopu vpašovat - viz. zvuková verze filmu Její zpověď). To je vlastně jediná výtka proti Extasi, kterou lze vznést.(2.4.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace