Extase

Drama / Romantický / Psychologický / Poetický

Československo / Rakousko, 1933, 83 min

Režie:

Gustav Machatý

Hrají:

Hedy Kiesler - Lamarr, Aribert Mog, Zvonimir Rogoz, Leopold Kramer, Karel Mácha - Kuča, Jiřina Steimarová, Jan Sviták, Eduard Šlégl, Antonín Kubový, Jiřina Štěpničková, Ladislav Boháč, Bedřich Vrbský

Lze sáhnout po štěstí zaplacené lidským životem? Film je na onu dobu ztvárněn neobvyklými výrazovými prostředky moderní filmové řeči: skryté symboly, minimální dialogy, ruchy a původní hudba Giuseppe Becceho jsou zcela podřízeny prokomponované skladbě scén, připomínající jiný Machatého slavný němý film EROTIKON (1929). Mezinárodní proslulost tohoto díla je značná a téměř se podobala skandálu. Na festivalu v Benátkách získal film ocenění za režii, zároveň byl však prohlášen Vatikánem za nemravný a škodlivý. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala v 30. - 50. letech hollywoodskou star Hedy Lamarr. Film byl vydán v české, rakouské a francouzské verzi. NFA archivuje českou (2391 metrů) a rakouskou (2010,5 metrů) kopii. Film byl uveden na II. MFF v Benátkách roku 1934 a získal Cenu města Benátek. (oficiální text distributora)
Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.
Všechny tyto kroky Machatý činil v souladu se svou představou tzv. internacionálního díla, jež by bylo schopné překonat jazykovou bariéru, kterou si s sebou nesl zvukový film, a dokázalo by se prosadit na zahraničním trhu. Z toho důvodu původně nepočítal s realizací více jazykových verzí, což byl v Československu na počátku 30. let poměrně obvyklý postup u projektů plánovaných k distribuci v cizině, především v německy mluvících zemích a ve Francii. Jiného názoru bylo ale vedení společnosti Slaviafilm. Zatímco v případě německé verze se Machatému podařilo neustoupit ze své koncepce jediného díla se shodným hereckým obsazením, u verze francouzské, financované firmou Gaumont, podlehl naléhání Slaviafilmu a natočil speciální sekvence, v nichž původně obsazeného představitele Adama, Ariberta Moga, nahradil ve Francii známější Pierre Nay a Leopolda Kramera v roli Evina otce André Nox.
V případě devatenáctileté Hedy Kieslerové se po Itě Rině v Erotikonu režisérovi opět podařilo objevit herečku mimořádného charismatického zjevu, která na rozdíl od Slovinky dokázala navázat na svou evropskou kariéru úspěšným působením v Hollywoodu, kam byla pod pseudonymem Hedy Lamarr angažována v roce 1937 společností MGM. - Jiří Horníček (Letní filmová škola)

thanks

všechny komentáře uživatele

pro mě velké zklamání...ve srovnání s Erotikonem či "Ze soboty na neděli" mnohem slabší....asi tenhle film predchází nějaká mocná pověst a já jsem od něj čekala více...ale jinak Gustav je vážně talent...režii má v malíčku(14.1.2008)
Saur.us

všechny komentáře uživatele

Výborná práce s kamerou, režijní mistrovství Gustava Machatého a krásná Hedy Lamarr. To vše a mnoho dalších dělá z Extase tak dobrý a na svou dobu nadčasový film. Pokud jde o skandálnost, měl jsem bohužel "štěstí" na cenzurovanou verzi a proto nemůžu posoudit jak moc byl film v té době závadný. Jediná věc, která mě zarazila, je ta pracovní propaganda na úplném konci filmu.(24.10.2011)
Antonius

všechny komentáře uživatele

Bez nesmyslné a úděsně dlouhé budovatelské scény na konci, by to bylo za ***. Zklamalo i to, že se nahá Hedy nekonala.(7.6.2005)
veronica 01

všechny komentáře uživatele

Docela dost dobře nechápu, proč to všichni tak oceňujou a dávají tomu filmu tak velký význam. Podle mně by bylo lepší do hlavní role obsadit, původně plánovanou Adinu Mandlovou. Alespoň pro mně by to tak bylo zajímavější. Mě to teda moc nedostalo. Byla to nuda.(25.1.2012)
Sdoom

všechny komentáře uživatele

Byl jsem celkem jasně rozhdonut, že dám 4 hvězdičky, protože i přes absolutně se nehodící dialogy (dle mě mělo zůstat čistě u němého filmu) se jedná o nadčasový film s výbornou kamerou a kupodivu i celkem pěknou podbarvující hudbou. Ale ten závěr...vážně by mě zajímalo, jaký myšlenkový pochod vedl Machatého zařadit to do filmu.(29.3.2012)
Ywo

všechny komentáře uživatele

Film pre fajsmekrov vytvarneho umenia. Plny tajomstva a klasickej krasy. Klenot svojej doby.(31.5.2002)
Patti

všechny komentáře uživatele

Nemuzu si pomoct, ale me ten film prisel tupy, pokud byly dialogy, tak taky naprosto tupy (napr. "a ty vis, kdo on byl?" "ne, nevim, kdo to byl..." "takze ty nevis, kdo to byl..." "nevim..." a scena s vcelickou naprosto silena. Polopaticteji uz by rozdil mezi sucharskym muzem a mladym jinochem znazornit nesel (ten prvni vcelicku zabije zidli, ten druhy ji posadi na kvetinku, z ktere ji pak hrdinka zfoukne). A vrchol vseho byla kulturne-socialni vlozka s kopaci za doprovodu laskaveho hlasu, ktery vesele vyrvava: "Hura prace! Prace hura!" Pro me velke zklamani a nakonec jsem se ani te skandalni sceny nedockala, pokud se tou nahotou nemysli bezici divka honici kone a nasledne schovana za kerickem...(23.9.2004)
jarmil8

všechny komentáře uživatele

Bohužel nám na FINÁLE z nějakého důvodu pustili cenzurovanou verzi. Film je skvělý i bez "erotiky", některé scény dnes působí spíše humorně, jiné rozvlekle - především v jeho druhé polovině. Krom toho Hedy Lamarr je skutečně krásná.(21.4.2011)
pytlik...
odpad!
všechny komentáře uživatele

Tento film mě utvrdil v názoru, že z první republiky přežily do dnešních dnů v nezměněné kvalitě pouze komedie, tzv. vážné filmy beznadějně zastaraly. Exctase je dílo naprosto úděsné, nudné, které i kdyby bylo třikrát čtyřikrát kratší, furt by bylo dlouhé. A to jsem se zezačátku poctivě snažil v každé scéně hledat nějaký vyšší skrytý smysl. Nenašel jsem nic. Možná, že ta zápletka dříve lidem připadala odvážná a zajímavá, ale myslím, že v dnešním světě kompjůtrů poněkud silně vyčichla. Já za to přeci nemůžu, že dřív se sexem čekalo až po svatbě, takže hlavní hrdinka zjistila pozdě, že jaksi její partner počítal jen s duchovním vztahem. A tak si našla někoho jiného. Do konce jsem vydržel jenom z důvodu, že jsem pořád čekal na tu proslulou nahatou scénu, ovšem nedočkal jsem se, neb jsem samozřejmě sledoval vystříhanou verzi. Ach jo. Zato jsem se dočkal té závěrečné básně. Ach jo. Jedinou převratnou věcí bylo rozmáčknutí té mouchy na začátku, to jsem ve filmu ještě neviděl a doufám, že ani neuvidím.(5.1.2012)
Ksukol

všechny komentáře uživatele

Machatého extáze je obrazová báseň (snad dokonce symfonie), která se vidí málokdy. Nezpochybnitelně skvělá kamera, která dodnes ani o vteřinu nezestárla, montáž obrazů, vyvolávající nutkavý dojem unylé ospalosti, ostře protikladný k rozdrásanému nitru hlavní hrdinky, vhodně zvolené divadelně přepjaté promluvy (civilní by působily trapně, mimochodem, vy chytráci, kdo z vás dovede posoudit, jak se civilně mluvilo ve 30. letech?) patří ke kladům filmu. Hanbaté scény jsou velmi jemné a příjemné, ale kopie, kterou jsem viděl, lze označit jen jako velmi sešlou věkem. Film věkem celkem utrpěl, nejen ona kopie. Dnes ledascos působí kyčovitě, ale například jízda autem nebo scéna na terasách jsou bezvadné. K závěru mohu říci jen to, že tehdy se ještě práce nepovažovala za sprosté slovo a hnusnou nadávku, pohled na pěkná mužská těla vždy potěší (jako jistá protiváha k Hedy), ale nutno připustit, že se k filmu hodí asi jako prdel na hrnec. Podruhé už mi, mimochodem, nepřišla tak hrozná, jako poprvé . . .(27.1.2012)