Obsah
-
V kupé vlaku si cestující vyprávějí o manželských rozporech. Mezi nimi je i Pozdnyšev, jehož případ vzbudil ve veřejnosti velký rozruch. Pozdnyšev začne vyprávět svůj příběh. Jako bohatý statkář vedl rozmařilý život. Na jednom večírku se seznámil s Natašou, zamiloval se do ní a oženil se s ní. Nataša mu porodila tři děti, pak však zatoužila po zábavnějším životě. Při jedné příležitosti potkala dávného přítele svého muže, houslistu Truchačevského, kterého Nataša velmi zaujala. Pozdnyšev ho pozval na návštěvu a Truchačevský začal s Natašou nacvičovat Kreutzerovu sonátu. Pozdnyšev žárlil a pohádal se s Natašou tak prudce, že se pokusila o sebevraždu. Po jejím uzdravení se manželé opět smířili. Společný koncert Nataši a Truchačevského proběhl úspěšně. Truchačevský měl druhý den odcestovat. Uklidněný Pozdnyšev odjel z domu, brzy však dostal dopis, že Truchačevský cestu odložil, a proto se rychle domů vrátil. Našel Natašu v houslistově objetí. Chopil se dýky a v žárlivosti svou ženu probodl. Soud ho osvobodil, protože čin spáchal v pominutí smyslů. (oficiální text distributora) -
Pokud jde o míru nepřízně ze strany konzervativní části společnosti, Machatého Kreutzerova sonáta se nachází ve stínu nejen Erotikonu či Extase, ale i výchozí předlohy. Provokativnost Tolstého názorů na instituci manželství totiž vedla k častým cenzurním obstrukcím vydání této knihy (český překlad byl konfiskován v roce 1890), což mohl být jeden z důvodů režisérovy volby adaptace tohoto námětu. Při samotné realizaci se Machatý nesnažil o vytvoření iluze ruských reálií, což mu umožnilo dát příběhu modernější podobu a nadčasovost.
Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé kinematografii, a to u expresionismu a kammerspielu. Ovšem spíše než o programové přihlášení se k těmto směrům, v polovině 20. let 20. století přece jen již odeznívajícím, se v případě Kreutzerovy sonáty jedná o letmé tvůrčí doteky.
Při výběru hlavních představitelů Machatý již u svého dlouhometrážního debutu neváhal upřednostnit vhodnou fyziognomii před hereckými zkušenostmi. Po boku hvězdy českého němého filmu J. W. Speergera se objevují neherci - Eva Byronová a Miroslav Paul. V této volbě se odráží fakt, že vedle správného provedení herecké akce sehrává u Machatého při vyprávění příběhu velmi důležitou roli vizuální složka, charakteristická pečlivou kompozicí záběrů a použitím funkčních obrazových symbolů.
Jak bylo pro ambicióznější české projekty v polovině 20. let příznačné, natáčení náročnějších scén Machatý s kameramanem Ottou Hellerem realizovali v prostornějších vídeňských ateliérech v Schönbrunnu. Velkolepější provedení zvyšovalo prodejnost českých filmů do zahraničí, což byl i případ Kreutzerovy sonáty, označované domácí kritikou za umělecky nejzdařilejší titul daného výrobního roku. - Jiří Horníček (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Karlos80
Filmové psychologické drama, místy i s prvky hororu. Pro mě osobně v české němé éře od tohoto významného režiséra hned po "Erotikonu" patrně druhý jeho nejlepší snímek. Film se zaobíral myšlenkou na téma rozvráceného manželství, které bylo ve své podstatě jen upravenou verzí známého a stejnojmenného románu-novely spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého. Malý spoiler : Při cestě vlakem vypráví hlavní hrdina filmu Pozdnyšev svému příteli o události, která osudově a tragicky změnila jeho život. Po přestěhování se z vesnice do města propadla jeho dosud bezúhonná manželka lákavým svodům a nástrahám nového prostředí a začala být potom svému manželovi nevěrná. Jednoho dne když jí přistihl, navíc silně rozrušenou a to ze sugestivně podmanivých tónů Beethovenovy Kreutzerovy sonáty, tak ji v afektu zavraždil. A třebaže nakonec kdy soud samotného vraha osvobodil, tak se mu neustále jeho hrůzný čin zjevoval před očima a poznamenal ho tak na celý zbytek jeho života.Konec spoileru. Interiéry : Ty se tenkrát natáčely v pražském ateliéru na Kavalírce a také ve Vídni. Režisér a scénárista Machatý potlačil ve snímku typické ruské reálie a zvýraznil tak kosmopolitní charakter dramatu, nevěry a žárlivosti jednotlivých postav vesměs mez obsazení. Progresivní Helllerova kamera byla na svou dobu také velmi novátorská. Vynikající režijní debut který mu později přinesl obrovský a trvalý mezinárodní věhlas a uznání.(28.7.2006)
-
NinadeL
Machatého návrat do českého filmu po jeho prvním pobytu v Hollywoodu se vepsal do historie domácího němého filmu nebývalou intenzitou. Po filmech z roku 1919, ze kterých je dnes nejznámější Dáma s malou nožkou jakožto debut Anny Ondrákové, se nám autor představil poprvé jako dirigent vášnivých melodramat velkého stylu. Ostatně tento žánr se mu stal osudným stejně jako charakteristickým. Machatý se upsal svému motivu a častokráte sebou stáhl i své hlavní představitelky. Rakušanka Eva Byronová byla první z nich, po té přišla na řadu Slovinka Ita Rina, Češka Magda Maděrová a další Rakušanky Hedy Kiesler a Maria Ray. Mimořádná je také možnost shlédnout ve velké dramatické roli Jana W. Speergera, velikána českého filmu, nebo Máňu Ženíškovou, která v těch letech strmě stoupala na pomyslný vrchol vlastní kariéry.(21.2.2009)
-
WANDRWALL
Proč si právě tnehle příběh G.Machatý vybral? Proč ne jiný? Kdo to ví? Ať mi odpoví.(8.6.2010)
-
Ilicka
Asi bych hodnotila třemi, nebýt živého doprovodu - neortodoxní hudby Pavla Fajta. (LFŠ 2011)(30.7.2011)
-
Rosana
Můj požitek z filmu pokazil nejspíš nevhodný výstup bubeníka, jakožto živého doprovodu k filmu. Sonáta, psaná pro housle a klavír, by si podle mě zasloužila právě houslový či klavírní doprovod, nikoliv bubenické vystoupení. Každopádně ani film se mi nelíbil. Čekala jsem vypointovaný sakrastický příběh a místo toho jsem kukala na nekonečně dlouhé milsotné drama.(1.8.2011)
-
Marthos
Když se Gustav Machatý vracel ze svého hollywoodského angažmá zpět do Československa plný energie a tvůrčích nápadů, nikdo ještě netušil, že tento muž se bude zanedlouho vracet do Spojených států jako celosvětově uznávaný režisér. Jeho první filmový debut z roku 1919 byl zapomenut a tak se Machatý s čistým štítem pustil do svého prvního regulérního projektu. Stejnojmenná novela Lva Nikolajeviče Tolstého získala příjemnou změnu v prostředí a divák s neskrývaným potěšením vítá atmosféru dvacátých let, ve které nechybí zářivé bary s divokou hudbou, elegantní automobily a apartní oděvy. Celé drama vyústí v neodvratnou tragédii, která je zároveň varovným mementem pro budoucí následovníky. Jan W. Speerger v roli žárlivostí pološíleného Pozdnyševa podává vrcholný výkon, který báječně spoluvytváří půvabná rakouská herečka Eva Byronová. SONÁTA pak otevřela Machatému brány do filmového světa doma i v zahraničí a v jeho kariéře znamenala rozhodný okamžik. Téma nevěry a lásky Machatého vždy magicky přitahovalo a na tomto jednoduchém, ale ve své prostotě silně vzrušujícím protikladu vystavěl svůj úspěch.(27.8.2009)
-
kusper
37. LFŠ(1.8.2011)
-
Sandiego
První z Machatého zdrcujících vztahových dramat - vlastně mu na působivostí ubírá jen doba vzniku, první část se odehrává hlavně v celcích, pak konečně přichází Machatého důrwaz na detaily a herecké tváře, i když Byronová opravdu není Ita Rina, takže se hlubší ztotožnění nekoná. Zajímavé jsou i moderní výtvarné dekorace, které vytvářejí zajímavou atmosféru i pokus o napínavou paralelní montáž.(18.12.2009)
-
SeanLSD
V súdobom filme, plnom primitívnych ľudových historiek o nevere a láske, pozoruhodný počin umelca spochybňujúceho jedno i druhé. Jedni tvrdia, že bez lásky v manželstve to nejde, pretože manželia sa začnú hádať o peniaze, druhí vedia, že s láskou to môže byť ešte omnoho, omnoho horšie... Rusi mali vždy radi tieto príbehy, s psychologickým podtextom či bez, ale hlavne vždy s tragickými koncami. Gustav Machatý za pomoci fantastického Speergerovho výkonu tu na nemý film neuveriteľne dobre vystihuje dvojznačné pocity, nečiernobiele charaktery, realizmus ľudských vzťahov i plynutie času, jemné nuansy správania sa ľudí, medzi ktorými je napätie, tie strnulé pohľady, neprirodzená reč, podráždenosť a snaha všetko napraviť hneď potom, ako niečo zámerne pokazíme ... a z toho vyplývajúci emocionálny dojem. Fantasticky ľahko a presvedčivo to speje k prepuknutiu vášní i tragickému finále. Počas scény koncertu som si zapol skutočnú Kreutzerovu sonátu, a nejako mi to dosť dlho tak zázračne vychádzalo, akoby ju Machatý pri strihu počúval, všetko zapadalo, zrazu tu bol nový umocnený rozmer. A na záver, keď mi náhle skončila sluchová ukážka a v obraze sa schyľovalo k tragédií, zostalo odrazu iba ticho, drásavé a kruté, umocnené na obrazovke expresionistickými tieňmi...a nešťastie, ktoré sa zrejme nedalo odvrátiť, hoci to pritom všetko vyzeralo tak ľahko a ideálne a láska bola zrejme skutočná. Zostali len slzy a nešťastie. A tie nádherné interiéry ! Krásne exteriéry ! Presný strih ! Famózna kamera ! Tešil som sa vtedy neuveriteľne na ďalšie Machatého filmy, netušiac, že tento zostane zrejme tým najlepším.(17.2.2012)
-
Thurin
Jeden z nejzajímavějších celovečerních debutů meziválečného období české kinematografie. Po návratu z USA v roce 1922 se Machatý dlouho nemohl k režírování dostat. Důvodem byly špatné poměry v tuzemské kinematografii (vyrobeno 1923 – 17 titulů; 1924 – 10; 1925 – 18; 1926 – 35). Dočkal se až v roce 1926, kdy došlo k oživení výroby. Od začátku chtěl, aby film měl úspěch také v zahraničí. I proto si vybral novelu světově proslulého spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého. Dalším z důvodů mohla být i její kontroverzní reklama. Její český překlad v nákladu dvanáct set kusů byl zabaven. Už od počátku zde můžeme vidět některé prvky, které provází Machatého po zbytek jeho kariéry a vrcholí Erotikonem a Extasí. Je to práce s neherci (Byronová, Kutina), kdy Machatý spoléhá na svoje režisérské schopnosti vést herce a dává přednost jejich fyziognomii před hereckou zručností. Vidět je to například na scéně, kdy Pozdnyšev sedí se svojí ženou na lavičce v parku. Každý na jiném konci lavičky. Důraz je kladen také na výtvarnou stránku. S tou výrazně pomáhá jeden z nejlepších kameramanů té doby Otto Heller i vídeňské ateliéry. Za nejlepší scénu považuji Pozdnyšeovovu zběsilou jízdu kočárem domů. Skvěle dynamicky sestříhaná. Škoda jen, že na ni nesmyslně navazuje pasivní cesta vlakem a zdlouhavý konec. Celému snímku rovněž dominuje skvělý výkon Speergera.(16.4.2012)
-
Furciferka
+ hudební doprovod: Pavel Fajt (37. Letní filmová škola v Uherském Hradišti)(30.7.2011)
-
DrBuznička
Asi bych hodnotil čtyřmi, nebýt živého doprovodu - neortodoxní hudby Pavla Fajta.(31.7.2011)
