Velké dobrodružství
Drama / Dobrodružný / Životopisný
Československo, 1952, 103 min
Režie:
Miloš MakovecHudba:
Jan RychlíkHrají:
Otomar Krejča st., Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Bedřich Vrbský, Miloš Kopecký, Vladimír Hlavatý, Svatopluk Beneš, Vlasta Fabianová, Jiří Plachý st., Vladimír Brabec, Zdeněk Kryzánek, Josef Bláha, Jan Matýsek, Václav Kyzlink, Jozef Šándor, Josef Schwarz, Jaroslav Seník, Bedřich Prokoš, Vladimír Řepa, Vladimír Leraus, Emil Bolek, Karel Hospodský, John Essaw, James Miller Robinson, Ali Ben Abdul Messaud, Karel Jelínek, Viktor Očásek, Zdeněk Hodr, Karel Hovorka st., Josef Najman, Alois Dvorský, František Marek, Antonín Soukup, Jana Werichová, Karel Fořt, Mohamed Hairedin, William CurneyObsah
-
Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiální text distributora) -
Český životopisný film o cestovateli dr. Emilu Holubovi, který žil v druhé polovině minulého století. Po sedmi letech pobytu v Jižní Africe se vrací Holub do Evropy. Podniká přednáškové turné, aby si vydělal na novou africkou výpravu. Odmítne lákavou nabídku belgického krále, aby kolonisoval spolu se Stanleyem konžské povodí, protože ví, co znamená kolonisace pro domorodce. S nedostatečně vybavenou výpravou odjíždí do Afriky. Chce projít napřič Afrikou, z jihu na sever. Ale intriky Angličanů způsobí, že výprava ztroskotá. Holub však přiváží domů jedinečné sbírky, které bezplatně nabídne českému museu. Výbor musea dar odmítne. Holub je odhodlán pokračovat přes všechny obtíže v práci, neboť věří, že je prospěšná jeho národu.
Film byl na VII. MFF oceněn čestným uznáním. (Filmový přehled)
Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
ripo
Autoři filmu „Velké dobrodružství", J. Mareš, J. Brdečka a režisér M. Makovec, si zvolili nesnadný úkol seznámit naše diváky s dílem a osobností českého cestovatele Afrikou dr Emila Holuba. Už sám fakt, že šlo o afrického cestovatele, postavil autory a především režiséra, kameramana Novotného a technický štáb před těžký problém vytvořit u nás africký exteriér. A dodejme ihned, že tento úkol splnili vrchovatou měrou. Úkolem nejtěžším však bylo ukázat cestovatele Holuba v souvislosti s praxí ostatních cestovatelů, kteří dobývali Afriku pro kořistnické zájmy bank a svých vlád. Zde se autoři ve shodě s historickou pravdou soustředili především na Holubův demokratismus a humanismus ve vztahu k černochům, na jeho nezištné vlastenectví, které ho tak diametrálně rozdělovalo od ziskuchtivého vlastenčení tehdejší naší buržoasie. Tento úkol se nepodařilo autorům splnit zcela přesvědčivě, protože Holubovo vlastenectví a demokratismus příliš stavěli na dialogu, místo na jednání. Ve „Velkém dobrodružství" se dostává našim divákům zajímavého a hodnotného filmu, který objevuje jednu z významných postav našeho národního života, postavu vědce, jehož „průkopnická práce byla smělým bojem za poznání světa, bojem proti utlačovatelské koloniální politice imperialistů". Filmový přehled 44/1952(16.1.2008)
-
Paldini
Režisér prý měl při natáčení k dispozici jen dva černochy, kteří úspěšně zahráli celou domorodou vesnici.(11.6.2005)
-
Radko
A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl.(26.4.2012)
-
Crocuta
Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví.(19.1.2012)
-
curunir
,,NO, KEĎ NEPRIŠLA HORA K MOHAMEDOVI, MUSÍ MOHAMED K HORE." ,,HORA JE VEĽMI POTEŠENÁ." __ Spomínam si, ako mi kedysi dávno ešte ako malému chlapcovi kúpil otec nádherne ilustrovanú knížku ,,Obrázky z dejín zemepisných objavov" (stále ju opatrujem vo svojej knihovníčke), kde som sa prvý krát dočítal o úžasných objavných dobrodružstvách a okrem iného sa v nej líčila aj cesta Emila Holuba. Krátko nato vysielali jedno poobedie v TV tento film, čo som si samozrejme nemohol nechať ujsť. Hlboko sa mi vryl do pamäte predovšetkým lepkami obvešaný strom na území nepriateľských Mošokulumbov, pretože ani v knihe nechýbala veľmi podobná ilustrácia. Až s odstupom mnohých rokov sa mi podarilo toto na naše pomery nevídané dobrodružstvo opäť vidieť. Neviem, či zato môže fakt, že televízie do svojho programu toto dielo príliš nezaraďujú (o čom by svedčil aj nízky počet hodnotení), no jednak aj z môjho pohľadu nepríliš vhodne zvolený univerzálny názov (snímka pritom nie je len o Holubovej expedícií v Afrike) spôsobil, že sa mi veľmi dlho nepodarilo vypátrať názov tohto filmu. Hodnotiť môžem len kladne, síce som občas už sťažka prehĺtal reči o veľkých činoch malého českého národa a mierne citeľná tiež bola aj spoločenská klíma v ktorej film vznikal, no nevychádzal som tiež z údivu ako verne vie oblasť mŕtveho ramena Dunaja pri Bratislave napodobniť kraje nám tak vzdialené. Táto lokalita bola určite vynikajúco zvolená a tvorcovia majú zato u mňa obrovské plus. Páčilo sa mi tiež, že film nie je žiadnou oslavnou ódou a snaží sa ukázať všetky príkoria, ktoré musel Emil Holub pri svojej snahe o financovanie expedície pretrpieť a rozhodne sa nekončí žiadnym happy endom. Vedenie verejnoprávnej poprosím, aby film nabudúce nevysielali v strede týždňa v noci, ale zaradili ho radšej na nedeľné poobedie pre pamätníkov. (94. hodnotenie, 9. komentár k filmu)(27.4.2012)
-
derryl
Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách.(26.7.2006)
-
Horak
Krejca je solidnim Holubem, Kopecky vybornym Rhodesem a 18ti lety Vlada Brabec je ve sve prvni roli zapalenym levicovym studentikem. Pres obdivuhodne zvladnuti africkych exterieru, je film precijenom poznamenan dobou, takze nektere pateticke a naivni promluvy filmoveho Holuba by ten skutecny urcite nikdy nerekl. Zvlast v otazce kolonizace a pohledu na puvodni obyvatele byly jeho nazory vice poplatne konci 19.stoleti nez komunisticke dekolonizacni linii 50.let 20. stoleti.(27.9.2006)
-
fragre
Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, když na úvahy britských činitelů přemítajících, zda Holub není rakousko-uherský špion a nechce založit kolonii Holubii, odvěti: „Když Holubie, tak britská!“ (citováno dle vlastní, chabé paměti).(22.3.2011)
-
Denny
Tenhle životopisný příběh o cestovateli Holubovi je zajímavý i tím že byl natočen na Barrandově a přitom docela věrohodně zachycuje prostředí Afriky.Ve výčtu herců opět chybí hlavní představitel, Otomar Krejča.(27.1.2003)
