Mrtví neumírají

Ani veškerá má láska k Adamovi, Tildě, Billovi a Calebovi (a že to je sečteno podtrženo hodně lásky) nemůže pohřbít ten nepříjemný pocit, že když je film za půlkou svojí stopáže a ještě ani neskončila expozice, tak že něco musí být fundamentálně špatně. Na první pohled to působí, jako kdyby se parta docela chytrých kamarádů, ovšem bez filmového vzdělání, rozhodla jen tak pro vlastní potěšení natočit zombie flák. Všechno by tomu odpovídalo: společenská kritika/satira, bourání čtvrté stěny, občasně velmi povedené vtípky, mnohokrát se opakující repliky, hafo hluchých míst, jednotlivé záběry na sebe nenavazují světlem a počasím... Jenže pak si začnu říkat, že lidi jako Jarmusch přece nedělají "chyby" a mnoho hodin strávím přemýšlením, jestli je to myšleno naschvál, že úvodní scény jsou utopené v mlze a hned v následujících záběrech odehrávajících se ve stejnou dobu na stejném místě svítí slunce a po mlze ani stopy, a potom že možná vyjeli z té mlhy někam jinam, ale co tam vůbec dělala ranní mlha, když postavy říkají, že už je večer, a potom si vzpomenu, že film je vlastně o konci světa a kočky žijou se psama a počasí a noc a den nefungují, sakra, už mě asi zase nachytali, že bych o tom neměla tolik přemýšlet a tím přemýšlením právě dokazuji, že jsem ve skutečnosti HLUPÁK?!? Když nechá svou postavu říct "no jo, ti hipsteři a jejich ironie", tak moje okamžitá první myšlenka je, že bych se měla urazit, potom že přece nejsem žádný hipster, potom, že vlastně jsem, ale doopravdy, ironicky, potom že takovýhle děda by dle mojí zkušenosti vůbec nevěděl, že se dneska děckám říká hipsteři, potom, že bych si měla pořídit smysl pro humor, a potom si vzpomenu na Adama Drivera v malém autíčku, hehe. A potom na první větu tohoto komentáře. No asi o tom filmu budu muset ještě kontemplovat. -"He only gave me our scenes." (27.09.2019)

Mrtví neumírají je "komedie", u které jsem se ani jednou nezasmál a horor, který neděsil/nelekal ani v jediné scéně. Tento film je plný zvučných hereckých jmen a to je vše. Jima Jarmusche nemusím a nerozumím mu, ale zombie tématika mě lákala. No měl jsem si raději znovu pustit klasiku jako je Soumrak mrtvých nebo první díl Zombielandu a netrápit se tímto 103minutovým kýblem nudy. (06.03.2020)

Sice často chválím filmy, co jsou fetišistickým vypětím všech sil - a Mrtví neumírají je takového filmu opak. Ale někdy je taková excentrická směsice symbolů a odkazů nakonec to nejlepší, co se vám zrovna může stát. Ten film může znamenat cokoliv a nemusí znamenat nic, rozhodně to není nějaký dokonalý mechanismus, kde vše do všeho zapadne. Ale proto je to fajn. (26.06.2019)

Humor je suchší ako najsuchšie martini a patrí k tomu lepšiemu v tomto filme, pochopiteľne s castingom, ten je skvostný. Príde aj na odkazy ( Star Wars ), dokonca aj na absurdity, keď sa hlavné postavy rozprávajú o scenári filmu, v ktorom práve hrajú. Napriek tomu film neprekračuje priemerné vody a to hlavne preto, lebo je v princípe o ničom. Ako jednohubková zábava na jedno pozretie však funguje. (08.10.2019)

"Svatá konzumní zombie noci upije, ale happy end nepřidá." Aneb Mrtví konzumenti neumírají. A proč se po useknutí hlavy z emočně prázdných zombíků tolik práší? Protože Jarmuschův humor je děsně suchý. Není to žádná pouťová taškařice s rozvernými zombíky ze Zombielandu, je to jen k uzoufání pomalé korzování po ospalém Centervillle. Smutné rozjímání o prázdnotě našich lidských duší a z ní pramenící nenažranosti. Jenom je škoda té čokoládové hipsterky z Clevelandu – kočička k sežrání, příliš krásná na skutečné sežrání, tohle Jarmusch nemusel. Ačkoli, vlastně musel. Když už to bylo ve scénáři... (11.04.2020)