Panství Downton

Na to, jak televizní Downton postupem řad degradoval ze senzačního dramatu k vyvařený omajdě, mi filmovej doslov překvapivě sed. Asi i proto, že nenáročnost komediálního fightu mezi služebnictvem cinká na ty správný zvonky, a že rozhovor mezi Mary a Violet je ten konec, jakej jsem si tajně přál. Čajovej slučák z Fénixova řádu navíc nelze nemilovat. (16.12.2019)

Oceňujem snahu o zmapovanie zhýčkaného života na samotnej hranici medzi starým zlatým životom šľachty založeným na tradíciách a moderným životom s pulzujúcou meštianskou spoločnosťou. Ten kto nepochopí, že aristokracia už nie je to, čím bývala má problém... No celkovo ale ide o kolosálnu nudu. Ide o také nudné, banálne minipríbehy pozliepané do šedivého obrazu. Jediné čo ako-tak ušlo bola výprava. Na hranici odpadu. 30/100 (24.02.2020)

Takový bonbonek na závěr pro skalní fanoušky Panství. Skutečně velké drama od toho čekat nejde, jelikož všechny zásadní věci a spory se uzavřely už v seriálu samotném, zde jde jen o takové nostalgické a značně narůžovělé dobře končící rozloučení se starými známými, přičemž tam, kde tvůrci měli dojem, že snad nebyla ta která postava dostatečně odměněna už dříve, dochází svého štěstí zde. A možná přijdou i král s královnou. Nemám v zásadě nic proti, ale ty dvě hodiny jsou spíš výměnou komplimentů a bonmotů (kde stále vévodí lady Violet) vyměňovaných kulometnou rychlostí (takže jsem občas jen tak tak stíhal dialogy/titulky) než skutečným příběhem. Spravedlivé by byly tři britské královské korunky, ale protože je vzácné vidět dnes něco neoplzlého a nevulgárního, co se vydává za takzvanou dospělost, tu čtvrtou do královského pokladu dohodím. (19.07.2020)

Těžko si představit, že si film většinově užijí nediváci seriálu. Snímek má sice dvě hodiny, ale nezdržuje se s představováním veškerých postav a už vůbec se nevrací k jejich minulosti – a že se toho během šesti sezón odehrálo hodně./// Je na tom cosi uklidňujícího, když opět slyšíte ony známé tóny úvodní melodie a vidíte paní Patmorovou jak se zlobí v kuchyni, hraběnku Violet jak kuje pikle a špičkuje se s baronkou Isobel. K tomu přidejte zmateného lokaje Molesleyho, přepečlivého majordoma Carsona a mnohé další, čímž ihned získáte pocit, jako kdyby seriál nikdy neskončil. Značně romantizující představa vrchnosti a poddaných ale zůstává neměnná. Do toho se přidává o poznání křečovitější společensko-politický podtón, vyšší rozpočet na snímku téměř není vidět a příběhově je zajímavější libovolný vánoční speciál./// Úsměvná revolta dopadne přesně dle očekávání, ale chybí zde jakákoli katarze, pointa nebo alespoň nějaký ten melodramatický šok. Film návštěvou monarchů zdaleka nevrcholí, nabízí jen hořkosladké vyústění osudu jedné z postav. Je to smutné, neškodné, ale nikterak nečekané, zároveň dojemné a promlouvá to ke každému, což vlastně platí i pro celý film. Jedná se o příjemnou podívanou, která nejde v ničem do hloubky, nikoho se nedotkne, avšak zároveň plně neobstojí coby samostatný kinofilm. [Kino] (15.11.2019)

Od prvních záběrů z filmu Panství Downton čiší, že jde o ryze obchodní lákadlo určené fanouškům stejnojmenného seriálu. Příjezd královské rodiny svede zhruba dvacítku ze seriálu známých protagonistů do jednoho sídla, kde dostává prostor nekonečná řada her a přetvářek. Šlechta se předhání v cynickém ostrovtipu. Na druhou stranu by si dnešní Britové mohli vzít příklad s hodnotami dřívějšího impéria. Bez úmorných vysvětlivek totiž ve snímku vystupují tradiční ctnosti jako respekt, loajalita, zodpovědnost. Jediná záplatka je, že se šlechta nechce smířit s tím, že královský pár si přivede vlastní kuchaře a lokaje.Spíš než samostatný filmový příběh to je seriálová epizoda dvojnásobné délky, jejž se snaží znovu uzavřít. Navíc stejně nadějně, dojemně, pozitivně, smířlivě a cituplně jako televizní vánoční speciál z roku 2015. Takové poslední sbohem fanouškům a hrdinům. Bohužel snímek nepůsobí televizně jen svou výstavbou. Při sledování se neustále dostavuje pocit, že tvůrci pouze rozpohybovali nějaký hodně starý vtip o Angličanech. Člověk se ale cítí na Panství Downton stále dobře, protože bezpečně a pobaveně; problém nastává ve chvíli, kdy se v neúměrném počtu začnou vršit a řešit milostné zápletky. Nakonec jsem měl pocit, že jsem se ocitl na přehlídce bonmotů z výprodeje, a dozvěděl se rádoby jízlivá moudra typu "Machiavelli se podceňuje" a už jen čeká, kdy přijde reklama. Ale v právě vzájemné špičkování na zámku i v podzámčí přidává prosté zápletce kolem návštěvy anglického panovníka Jiřího V. v Downtonu na půvabu. Ovšem zábavněji je tentokrát v nižších patrech společenského žebříčku. Z dvouhodinového vyprávění tak zůstává úhledný barvotiskový obrázek starých dobrých časů. (24.12.2019)