Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Pražské orgie nás zavádí do poloviny 70. let. Slavný americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha – přijíždí do Prahy, aby zachránil a odvezl rukopis nevydané knihy. Na své pražské misi se seznámí se svéráznou a nezkrotnou spisovatelkou Olgou a pronikne na vyhlášené večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Postupně se proti své vůli stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně, a nikomu nelze věřit. Zuckermanova pražská návštěva, plná bizarních setkání s podivuhodným uskupením různorodých lidí se brzy stane téměř dobrodružnou a nebezpečnou misí. Zuckerman si nakonec není jistý, kdo je přítel a kdo je provokatér a donašeč. Kdo jsou lidé z dekadentních orgií v domě syna slavného malíře? Kdo je vyplašený student, který ho upozorňuje, že musí okamžitě opustit Československo? Kdo je jeho průvodce normalizačním peklem, vyhozený divadelní režisér a nyní údržbář v kotelně muzea? A kdo je jeho Olga: skandalistka a rebelka nebo hráčka dvojité hry? V ohrožení se ocitá nejen Zuckermanova svoboda, ale možná i jeho život. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (142)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

A já si myslel, že v současnosti už nemáme v česko-slovenském prostředí režisérku, která by dokázala provokovat, s ničím se nepářet a všem divákům to nekompromisně natřít tak, jak to za socialismu dělávala Věra Chytilová. Pravda, Irena Pavlásková je trochu jiné kafé, ale určitě mě zaujala už svým debutem Čas sluhů (1989) a pořád si dokáže udržet svůjský pohled. „Zítra si sednete k vašemu krásnému stolu, začnete si psát poznámky a vaše skvělé dílo se brzy objeví na seznamu bestsellerů...“ – jako by Pavlásková skrze tuhle mluvu úřednice, jež předpovídá úspěch dílu o trampotech v normalizačním Československu, trochu reagovala i na současný stav českého filmu, v němž nejeden tvůrce snadno může nalézt úspěch právě po sáhnutí tolik žádaném námětu o minulého režimu. Tematicky spřízněných filmů bylo už natočeno požehnaně, ale málokteré drama z dob normalizace si drželo takový odstup, že nesklouzlo do prvoplánové ideologické kritice komunistů, vytvářející něco jako novodobou agitku. Paní režisérka jde na věc z jiného konce už jen nezvyklou volbou předlohy, jejímž autorem je zde americký spisovatel a nabízí tak možnost zcela neotřelého pohledu na mnohokrát zpracované téma. Pražské orgie nejsou černobílou agitkou, dokonce ani mainstreamovým dílem, ale podávají v jednotlivých obrazech osobitou výpověď o morálním chaosu v normalizačné době. Chaosu, který se odrazil na systému plném fízlů a jiných „lidských sviň“ stejně jako v řadách intelektuálů hledajících v šíleném společenském marasmu svodobu po svém, někdy až v dekadentním a úchylném rozměru. Zážitky amerického občana v ČSSR s tajným úkolem sehnat rukopis nevydaných povídek většinou slouží jako odraz k společenské výpovědi, ale krásně vygradují v několika scénách od zvratu před odchodem z hotelu až do konce, kdy svou atmosférou film vzdáleně připomíná oblíbené paranoidní a konspirační thrillery 70. let. Potěšilo i obsazení neokoukaných tváří, další zajímavé odkazy a také autentická mluva střídající angličtinu a češtinu (Netflix skutečně distribuoval původní jazykovou verzi bez dodatečného dabingu!). Přeji pani Pavláskové, aby se nenechala odradit zdejšímu nepochopení filmu ze strany mainsteamového publika a točila s chutí dál... 85% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Já přemýšlím, pro koho tento film Irena Pavlásková točila ? Pro mě určitě ne, vůbec jsem nechápal postavy, které se kolem hlavního hrdiny strřídaly jak houby po dešti, odvyprávěly si pro mě naprosto nezajímavý příběhy a zase zmizely v filmovým propadlišti. Název filmu je samozřejmě reklamní trik o orgiích nemůže být ani řeč, přitom paradoxně ten byt s tapkama a údajným "každý kdo něco znamená je tam" měl skvělou atmosféru a kdyby se celý příběh odehrával tam, nejspíše by mě to alespoň bavilo, ale takhle ? Jedno velký vzduchoprázdno. ()

Reklama

mira007 

všechny recenze uživatele

Pražské orgie? Film podle knihy knihy Philipa Rotha ve mne budil očekávání, že to trochu rozčeří ty zastydlé české filmové vody, že se dočkám: 1) atmosféry tuhé normalizace vs. odvaz 2) pár nahatých hereček 3) žhavou erotiku 4) zajímavou dramatickou linku .... a pak jsem narazil do zdi, protože: 1) atmosféra totality se smrskla na komické fízly, fronty na banány a odvaz se konal na párty asi patnáct minut, ale odvaz... prostě v intelektuálním prostředí knížek a starožitností se banda umělců dost uměle trapně baví s polonahými dvacítkami 2) žádná herečka neodhalena odhalená ( vše jen komparzistky no name .. což nesnáším ) 3) erotika ? jedna žhavá třísekundová scéna threesome dejme tomu, ale zbytečná 4) dramatická linka žádná, nelogické, hloupé dialogy, tak jako chování hlavní hrdinky, která mne svými siláckými permanentními řečmi o pohlavním styku a svém pohlaví začala iritovat do dvaceti sekund ( pravděpodobně padl rekord v počtu základu slova fuck.. v českém filmu ) Špatný film, dvě hvězdy za dobovou výpravu, která byla na jednotku za hodně peněz a za Kříže, kterého mám rád. ()

cpt.Lynch 

všechny recenze uživatele

Někdo vymyslel název Pražské orgie, tak tam ty orgie holt musí být. Však jediné orgie, které tam byly, bylo slovo „orgie“ v každé Křížově větě. Proběhl i pokus ukázat „skutečné“ orgie na tom bytě, ale těm by uvěřil málokdo. Všechny dialogy jsou pusté, prázdné, falešné a zoufalé. Třeba sledovat verbální variaci na slovo Fuck a Fuckovat bylo čiré utrpení u kterého jsem se i dost styděl. Olga je vlezlá a protivná. To že Američan se všemi komunikuje plynnou češtinou, nikdo radši neřeší. Havel a Vaculík si fakt nezasloužili, že je autorka v této kokotině zvěčnila. Herecké výkony všech tristní (teda až na Táborského). Je to tak na úrovni lepšího Špindlu. Největším hříchem tohoto „díla“ však není to, že je to blbé jako třeba ten Špindl, ale že se to falešně tváří jako něco mnohem lepšího. Kdo vydží koukat až k závěru tak budiž mu odměnou scéna s Táborským, ta byla na celém filmu jediná zajímavá a konzistentní. 1,5* ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Shodou okolností se v české distribuci krátce po sobě setkávají dvě filmové adaptace knih mých literárních oblíbenců - Národní třída natočená podle novely J. Rudiše, a Pražské orgie podle P. Rotha. A v obou případech jsem byl vlastně dost překvapený tím, že se někdo rozhodl je zfilmovat, protože mi obě přijdou, veskrze z podobných důvodů, nezfilmovatelné (obě knihy jsou takřka nedějové, výsostně literární - Národní třída je napsaná takřka celá v du-formě, Pražské orgie jsou pro změnu takřka výhradně sledem dialogů a vnitřní řeči vyprávění v ich-formě - a rozsahem velmi krátké - v případě Pražských orgií se bavíme o textu, který má v českém vydání cca. 80 stran - prvotní údiv nad tím, jak mohl podle tak útlé knihy vzniknout téměř 2 hodinový film, se rozplyne v kině po zjištění, že z knihy bylo na plátno převedeno takřka vše, proto ta dlouhá stopáž). O to víc jsem byl zvědavý, s čím filmaři přijdou, a jestli do svých filmů dají něco navíc, co v předlohách nebylo, aby to třeba nějak "ospravedlnilo" jejich tvůrčí ambice (btw. zrovna toho Vaculíka s Havlem si mohla Pavlásková ale odpustit). V případě Pražských orgií jsem byl nakonec příjemně překvapen, jak věrně se Pavlásková drží Rothova textu (ten film zachází až do takových detailů, jako je věrnost kostýmů ve filmu vs. popisy postav v knize); chovám domněnku, že byla vedena velkou pokorou k Rothovi, a proto jeho knihu zfilmovala tak věrně, a pokud mohu soudit, v rámci možností (na české poměry) vznikl dobrý film, který mě osobně hodně zaujal. Casting je velmi povedený, Pavel Kříž je absolutně bezchybný a snad nikdy mě nebavil víc, zahraniční herecké hvězdy jsou též super - btw. vlastně mě překvapilo (neviděl jsem totiž trailer), že se v tom filmu mluví takřka výhradně anglicky, kvůli autenticitě (i když slyšet české herce mluvit anglicky je pro mě hodně nezvyk). Trochu mi tam vadil soundtrack - občas mi přišlo, že tam hraje hodně moderní hudba, která se k filmu ze 70. let nehodí; lokace byly vybrány dobře, ale přesto občas dokážou překvapit (nepochopil jsem například, proč ministr kultury zavezl Zuckermana k hostivařské přehradě; a Klenkův palác byl v knize na Kampě, nikoli pod Zámeckými schody, ale budiž); a největší slabinou filmu možná je, že nechává své postavy odříkávat doslovně převzatá kvanta textu z Rothovy novely (a film se samozřejmě nevyhne ani obvyklému nešvaru většiny filmových adaptací - voiceoveru - když už scenárista neví, jak by do filmu narval něco z knihy, co nechce vypustit), čímž se do jisté míry zpronevěřuje zásadě, že film by měl vyprávět především obrazem, a dialogy by měly být výhradně k posunu děje vpřed; u diváků - obzvláště neobeznámených s předlohou - to potom může narážet na nepochopení. Ostatně u Pražských orgií očekávám mizivou návštěvnost v kinech, podobně jako se už roky v regálech Levných knih práší na Rothovy knihy (včetně Pražských orgií), které nikdo nechce ani za ty nízké ceny. Což je sice smutné, ale dost to vypovídá o tom, jak to má dnes kvalitní literatura těžké - a že už dávno neplatí co, čím se ve filmu holedbá zmíněný ministr Novák, že "jsme nejvzdělanější zemí v Evropě" a že "náš lid miluje knihy". To druhé byla pravda možná v r. 1976, ale dnes ani omylem. () (méně) (více)

Galerie (27)

Zajímavosti (9)

  • Na pražském hlavním nádraží nesmyslně zní porevoluční strojové hlášení patrně z Plzně. Odjezdová cedule, u které stojí hlavní hrdina, je patrně z Městce Králové. (kiv)

Související novinky

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

09.12.2019

Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (více)

Reklama

Reklama