Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

dobytek 

všechny recenze uživatele

V nějakym dokumentu o Josefu Šebánkovi jsem viděl ukázku z tohoto filmu. To jsem teda netušil, že ta krátká ukázka bude v podstatě skoro celá jeho role. Kdybych to věděl, tak bych se na to asi nedíval. Jako nebyl to vyloženě špatnej film, ale kromě tý krátký epizody, kdy Šebánek slaví narozeniny, tam nebylo nic jinýho, co by mě nějak zaujalo. 40% ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Dozvuky nové vlny v pojetí Václava Matějky, postavy, které prošly deziluzí Pražského jara a prověrkami, si i přes politickou přítomnost řeší osobní problémy. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Život už je někdy takovej, že mine tu pravou chvíli." Režiséra Václava Matějku minula "pravá chvíle" obrovského tvůrčího rozkvětu nové filmové vlny 60. let. Jeho pozdní autorská prvotina Nahota (1970) mne ale nesmírně zaujala a měla pro mne prakticky všechno, co od vynikajícího a působivého psychologického dramatu očekávám. V Návratech na svůj debut Matějka navazuje nejen obsazením Petra Čepka do hlavní role a výběrem hudebního skladatele, ale i řadou výrazných motivů návratu a opětovného odloučení v životě hlavní mužské postavy. Příběh muže, který se po nehodě své mladé partnerky vrací ke své bývalé ženě, nabízí spoustu působivých scén, v dramatické či jindy poetické atmosféře podtržené právě Fišerovou hudbou. Přesto mne Návraty zdaleka neoslovily tolik, jako Matějkův zmiňovaný debut a nepřipadají mi ničím osobité, výjimečné. Možná proto, že zde se již z intimní roviny často přechází i do roviny celospolečenské, která se ve filmu snaží na počátku normalizace zachytit jakási "morální selhání" lidí zúčastněných na Pražském jaru '68. Byť film tak činí bez tlačení na pílu v podobě násilného propagování ideologie a zaměřuje se na psychologii protagonistů, celý tenhle aspekt příběhu klouže hodně po povrchu a příliš mne neoslovil. Co mne naopak vedle hudby Luboše Fišera hodně oslovilo, byla pravidelná povídání mladé sestřičky se starým, životem zkušeným doktorem v podání Bohouška Záhorského. 60% ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Kdybych nehleděl na rok vzniku, měl bych tento film za takové psychologické drama (říznuté limonádou) s potemnělou atmosférou a s několika skvělými hereckými výkony, prostě za takový lacinější pozdní dojezd nové vlny (nejen hereckou návazností, ale i v obraze). Leč je zde ten rok 1972, kdy Normalizace řádila silou největší (v témže roce byl natočen vskutku vzorový normalizační film Cesty mužů, v roce následujícím Hroch, úplné kvalitativní a ideologické dno Normalizace). Takže „je třeba postavit se k problému třídně a politicky“, jak to bylo v těch dobách povinností. Kdo je Slávek (skvěle zahraný P. Čepkem)? Kolísavý a mravně dezintegrovaný intelektuál, pozér a oběť vlastních přehnaných ambicí, nota bene cítící se ukřivděně v svém prostém zaměstnání, kam byl přesunut z "okresu" (čímž je naznačováno, že mu normální práce nevoní). Prostě, hotový básník Daneš z 30 případů majora Zemana (epizoda Klauni z r. 1967). A koho to svou kolísavostí trápí? Sympatickou nemocniční (milosrdnou) sestru s roztomilým synkem, prostě, div ne světici, aby bylo každému jasno jaký je to lump. A jeho protivník je (v protikladu oproti mračnému a konfliktnímu Slávkovi) blonďatý a sluníčkový (opět téměř svatý) František, pracovitý houslař, který jinak obcuje jen s můzami. To hlavní, o co v té době šlo, tady zazní: „ …ano, udržet si místo, a muset kvůli tomu obětovat charakter“. Ale nezazní to jako morální maxima, ale jako jalová Slávkova výmluva. Takže je to prosté, Slávek je osmašedesátník, který ztratil své původní postavení a je nyní odsunutý na podřízenou pozici. Ale ani slovo o jeho politickém angažmá, ani slovo o okupaci, ani slovo o čistkách v letech 1969/70, to jako by neexistovalo. Zde je sugerováno, že za jeho „pád“ mohou jen jeho charakterové vlastnosti. Prostě: Na intelektuály pozor, soudruzi!. Ale dnes už jsou to zcela zapomenuté konotace. Dnes se to chápe jako normální starší film. Jinak, Zuzana Kocúriková je typově dokonalý vamp, škoda že nestihla novou vlnu od poloviny šedesátých let, to by dělala sakra silnou konkurenci božské Olince. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Normalizační návrat k osvědčeným hodnotám aneb Soudruzi, intelektuální rozkolísanost u nás nemá místo. 1) Rozvláčný pokus o psychologický film kazí normalizační estetika, která předstírá, že je vše v pořádku. Ale není. Paralela s právě probíhajícími čistkami je nabíledni._____ 2) K dojmu normalizačního díla přispívá i hudba jakoby vystřižená z dobových sovětských vztahových filmů._____ 3) Přesný komentář: fragre***. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Není to špatná sonda do různorodých "karakterů"..odráží život v jeho obyčejnosti...a myslím že prázdnota vztahů a beznaděj je zobrazována v nenápadné souvislosti s dobou po-okupační..nebo jinak : když má na sebe člověk očekávání která není schopen realizovat, nevychází sám se sebou (nemá se rád) pak nedokáže mít rád ani blízké kolem sebe... Skvostná smutná,melancholická ale ne beznadějná Fišerova hudba... ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Nedokázal jsem udržet pozornost. Asi chápu, že to je drama muže na jeho cestě, ale sledovat tu cestu je velmi těžké. 50% ()

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

Je obtížné něco o tomto filmu napsat. Příliš se nepovedl a místy nudil. Z námětu se jistě dalo vytěžit více. Počátkem 70. let se však už věci nedaly nazývat pravými jmény. A tak různé personální přesuny jsou sice několikrát omílány, ale jejich pravý důvod (politika) není vyřčen. Závan let šedesátých je překryt začínající normalizací. To nejlépe dokumentuje delší záběr na obří nástěnku s nápisem "volby". Zaujal samozřejmě Petr Čepek. Jana Gýrová našla svoje uplatnění především v následující dekádě normalizačních filmů. Ve filmu se objevilo mnoho vynikajících herců 60. let, dále neherci známí například z Formanových a Papouškových filmů a také několik nových tváří. Je velká škoda, že nedostali více příležitosti a tak jsme mohli jejich herectví obdivovat třeba jen v jedné scéně. Mám na mysli například Jana Vostrčila, Josefa Šebánka, Janu Březinovou, Karolínu Slunéčkovou a další. Účast začínajících Vydry a Kořínkové se bohužel omezila jen na kompars. Jako příznivec krásných hereček mám samozřejmě radost z obsazení Zuzany Kocúrikové (bohužel dabované, mohla to být klidně Slovenka, jako je běžné v současných filmech) a Stanislavy Bartošové. ()

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Neprávem opomíjený a zapadlý film. Pro mě osobně existencialismus na filmovém plátně... Vážnost látky je jen jednou odlehčena příjemně homolkovskou scénou, v níž skvěle exceluje Josef Šebánek, Jan Vostrčil, Míla Myslíková aj. Nelze samozřejmě zapomenout na představitele titulních rolí: Petr Čepek, Jana Gýrová a Tomáš Muchka... Atmosféru filmu brilantně dokresluje úchvatná hudba Luboše Fišera. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Film o tom, že někdy prostě člověk na velké věci nestačí. Měl by se zařadit a jít a radovat se z toho co je kolem něj, z lidí a malých úspěchů. Ve třiceti se zamyslet a zastavit, ale neukrajovat si větší ani menší krajíc než je mu tak nějak předurčen. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Slabé tři hvězdičky. Příběh z počátku normalizace a čistek v orgánech státní správy ukazuje různorodé charaktery lidí počátku 70. let, kdy je opět cítit, že jeden se bojí druhého. Hlavním hrdinou je mladý muž, autor jedné úspěšné knihy, který v době zmíněných čistek dobrovolně odchází dělat do knihkupectví. Provází ho neustálý pocit nenaplněnosti života, který vyústil v mimomanželskou známost a když se zdá, že rozvedené manželství už je skutečnou minulostí, jeho milá se zabije při autonehodě, a náš hrdina se s prosíkem vrací k rodině, aby dělal stejné chyby, je bezradný, nespokojený, bez cíle. Jenže manželka už poznala pravý opak svého manžela, mladého houslaře, člověka radostného a optimistického. Přestože se i ona nějaký čas snažila zachránit vztah k bývalému manželovi, nakonec se utíká k jistotě silného optimisty. - Herecky i scénáristicky nic moc, trochu z toho kouká ještě styl 60. let, trochu ale už na nás dýchá normalizace, která asi nedává možnost filmu více se rozvinout. A nakonec je to takové nijaké, skoro jako ty současná americká konverzační dramata uváděná většinou v našich divadlech... ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Těžké československé psychologické drama zabývající se mezilidskými vztahy v nelehkých životních situacích. Obtížným životním zkouškám vystavovaný pár tvoří zdravotní sestra Tereza (šarmantní J. Gýrová), matka šestiletého Michala a prodavač knih a neúspěšný spisovatel Slávek Vondra. Výjimečnost snímku spatřuji právě v osobě nespolehlivého, sobeckého a nepříliš charakterního zkrachovalého literáta, jehož postavu neobyčejně zvýraznil svým talentem P. Čepek. Vondrovo konfliktní a hrubé chování a jeho démonický nespoutaný projev právem učinil ze snímku nevšední podívanou. Ve vedlejších rolích se nejvýrazněji jevil jako vždy výborný J. Somr, houslař R. Jelínek či moudrý lékař B. Záhorský. Za zmínku též stojí obsazení herecké skupiny kolem M. Formana v 60.letech (J. Vostrčil, J. Šebánek). Matějkovo drama samotné hodnotým pouze průměrně, neboť kromě palčivého ústředního tematu nenabízí divákovi přiliš emotivních momentů a také jeho tempo se zdá být nepříliš svižné. Nicméně díky ohnivému nepředvídatelnému hereckému výkonu P. Čepka, jedinečné osobnosti československé herecké elity, oceňuji Návraty hvězdou navíc. ()

Ygnor 

všechny recenze uživatele

Jak již tady zaznělo, kvůli Petra Čepka za čtyři, kdy role mu byla snad ušita na tělo. Denně se při své práci setkávám s obdobnými příběhy, kdy happy end je jako v tomto přípdě jen pohou iluzí.... Filmy takové hloubky se již v našich poměrech netočí. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Matějka se snaží vézt na vlně nové vlny, ale chatrný scénář nezachrání ani plejáda předních herců. Nudné. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Průměrné drama, které stylově spadá spíše do let šedesátých. Krásné ženy (Gýrová, Kocúriková, Bartošová) a roličky pro legendární neherce (Šebánek, Vostrčil, Kolb). Objeví se zde i mladej Vydra. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Velmi mile překvapila krátká účast pana Šebánka-Homolky. Ovšem jinak na tyto psycho „farmaka“ nejsem a nebudu. Přesto jsem to dokoukal až do konce už pro účast kvalitního hereckého ansámblu, než pro děj filmu jako takový. ()

evangelik 

všechny recenze uživatele

Můj pokus o sledování tohoto filmu nevyšel. Asi po čtvrt hodině nebo 20i minutách jsem usoudil, že bud na tuhle "těžkou podívanou" nemám náladu nebo že se skutečně jedná o jednu velkou nudu. Možná jsem ani neměl ten film hodnotit, když se mi nezdařilo se na něj dodívat.... ()

Reklama

Reklama