Uzavřený okruh

Za filtrem modrým tak, že by se dal krájet se pod nánosem síry skrývá psychologické drama konkrétního souboje ideálů se zkostnatělým prospěchářským režimem. Dalo by se snadno připodobnit k vážné verzi Kouře bez písniček. O to lépe se lze soustředit na bezmoc v kontrastu s bezstarostností kádrových špiček. Herecky navíc velmi dobře zvládnuté, zejména ze strany Pavla Višňovského a Ladislava Lakomého. Kolem nich se ale motá nečekaně mnoho zajímavých figurek, které později došli nějaké známosti: Zlata Adamovská, Filip Renč, Michaela Dolinová, Lucie Bílá, Václav Knop či tehdy už celkem profláklí Jiří Langmajer a Václav Vydra. (03.11.2016)

Tak z tohohle filmu jsem byl fakt velmi překvapen. A mile. Přiznám se, že jsem si chtěl spravit špatnou náladu a když jsem na tohle dílo narazil v TV, právě začínalo. Těšil jsem se na socialistickou brutku, ale film řešil velmi reálné problémy té doby, zazníval neskutečně kriticky a díky zvolenému tématu je svým způsobem nadčasový. Až se člověk diví, že něco takového vzniklo ještě v Husákově půlnočním království. Je ale fakt, že na konci osmdesátých let i soudruzi uznali, že měsíční krajiny kolem průmyslových oblastí nejen vypadají nevábně, ale že tam pracující nemohou dýchat a rodí se jim nemocné děti. Konec konců film vznikl rok po Svěrákových Ropácích a režim už mlel z posledního, tak to asi tvůrcům prošlo. Jelikož zde chybí obsah, lehce naznačím děj. V místě ještě nezasaženém průmyslem má být postavena nová huť. Mladý inženýr pracující v ústavu ekologického inženýrství zpracuje posudek o drtivém dopadu průmyslového komplexu na místní unikátní ekosystém. Snad by se i huť dala postavit v souladu s přírodou, avšak s užitím zahraničních technologií (tedy drahých) ekologických likvidací zplodin a odpadních vod. Rozhodovací orgány jsou striktní a věc chtějí řešit jako vždy nejjednodušší cestou : poručíme větru - děšti - přírodě. Navíc soudruzi nemají valuty na nákup zahraničních technologií a tak dostává zelenou jednodušší avšak brutálnější projekt nezaobírající se ekologickými dopady se slovy, že příroda si poradí. Inženýr se nedává lacino a do věci zainteresuje sdělovací prostředky i odborníky. Projekt se opět zastavuje a je ustanovena další nezávislá komise. To už inženýr celý aparát řádně štve, protože akce termínově stojí a nahoře nemají zpožděný plán rádi. Všem se tedy velmi hodí, když jej postihne tragická událost. Zatímco je od projektu na 2 roky odstaven, začínají se projevovat první negativní dopady na ekologii. Jeho ekologický návrh je oživen a on povolán zpět aby věc dotáhl do konce podle jím navržené koncepce. Někdo po těžkém úderu umí znovu vstát a prát se dál, někdo nikoliv. Jak příběh pokračuje nebudu spoilerovat. - Uzavřený okruh je boj jedince s aparátem. Aparátem často tak mocensky a příbuzensky provázaným, že zvenku tvoří neprůstřelný okruh. Jedna složka pomáhá druhé, jedna složka kryje druhou. Jedinec nemá šanci. Každý z nás někdy na takový okruh narazil, obzvláště dnes. A nemusíte být nutně ekolog a brojit proti huti. V tom je to nadčasové. Co mne prudilo byl obraz. Nevím zda to bylo schválně (skoro si myslím, že ano) ale vše bylo takové mázle modré, jakoby přes filtr. Každopádně budu na filmy s tohoto období od teď koukat s větším respektem, může být mezi nimi něco skutečně zajímavého jako bylo tohle... Za mne to jsou čtyři kousky laku Škody 100 . * * * * (13.05.2013)

Ekologický film o devastácii životného prostredia a ľudského charakteru. Dosť som sa čudoval, že typicky normalizačný scenárista J.S.Kupka (viz.Piloti, Tisíc mil pro tatřičku) a typicky normalizačný režisér V.Matějka (viz.Svítalo celou noc, Hodina života) stvorili tento výrazne kritický kus bez happyendu. Čo mne ale vadí je príšerný obraz. Že by to tvorcovia spravili zámerne? (30.04.2013)

Evička tričko hraje opět pěknou svini. Přejede někoho hundrtkou a navlíkne to na svýho vožralýho amanta. To by vypadalo docela zajímavě, ale bohužel tahle dějová linka je trochu v pozadí. Místo toho se tam řeší nějaká kouřící továrna a to mě zrvona moc nezajímalo. A jak už tady někdo napsal přede mnou, film je natočenej přes nějakej šedo-modrej filtr a ještě je to celý takový podivně zamlžený. Asi to mělo vypadat jako smog. Ve finále to spíš vypadalo, jak kdyby člověk koukal na 30 let starou televizi značky Rubin. (12.11.2013)

Částečně politický thriller o ekologii, částečně psychologické drama o svědomí. Nic proti, když se to umně zkombinuje. To se tady ale podle mě nestalo, z filmu jsem cítil vykonstruovanost, a to nemám rád. Na druhou stranu - kdo ví, jak bych to viděl v roce 1989, tehdy to na mě mohlo mocně zapůsobit. Ale to nic. Zkrátka se mi víc líbily filmy jako Dneska přišel nový kluk nebo třeba Michael Clayton. (03.07.2013)