Konec strašidel

ripo

Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953(8.11.2008)